Yeti SB100 – 29“ XC co už není XC?! | Praktické představení

Značka Yeti je tvůrcem mnoha ojedinělých strojů, propagátorem řady unikátních nápadů, inovátorem, nebojácným průkopníkem, který vždy šel svou vlastní cestou, bez ohledu na názory okolí. Poslední dobou se přitom tato značka soustřeďuje na vylepšování vlastního konceptu zadního odpružení Switch Infinity, který používá u strojů řady SB. Novinka Yeti SB100 však i toto řešení a vlastně i pořádky na XC scéně obrací hezky naruby!

Tedy neobrací jej doslova naruby, „pouze“ mění umístění pohyblivého prvku Switch Infinity z podélného na příčné. Krapet srozumitelněji řečeno, zatímco současné modely řady Yeti SB využívaly spojeného páru pístových posuvníků na nichž je usazen hlavní čep zadní stavby v konfiguraci za sebou (v ose kola), Yeti SB100 umisťuje v principu to samé řešení napříč, tedy vedle sebe.

Základní výhody se zdají být nad slunce jasné. Díky tomuto uspořádání lze zvětšit šířku hlavního čepu, podpořit tedy tuhost celé zadní stavby, navíc celé řešení lze udělat mnohem více nenápadné – čistěji zapuštěné do rámu. Díky tomu lze kupříkladu využít nepřerušované sedlové trubky, která tak snadno pojme i ty nejdelší teleskopy.

Integrace nově situovaného „šoupátka“ Switch Infinity je dokonce tak čistě zvládnutá, že na první a možná ani na druhý pohled byste vůbec neodhalili, že je v rámu takovýto prvek přítomen. Alespoň pokud byste o jeho přítomnosti nevěděli dopředu.

*Pokud vás napadla otázka, proč nebylo možné použít usazení „napříč“ již dříve, lze odpovědět snadno a výstižně – skončila doba přesmykačů!

K čemu je ten výtah?

Důvod je opět poměrně prostý. Značka Yeti vždy věřila, že je třeba dráhu a pohyb zadní stavby dokonale „naprogramovat“, aby plnila přesně to, co od ní vývojáři a potažmo i jezdci požadují. V případě systému použitého na modelu SB100, ale i víceméně u všech strojů YETI SB, jde o to, že se díky posunu hlavního čepu po speciálním šoupátku nahoru a dolů mění odpružení průběžně svůj charakter a přizpůsobuje se jednotlivým fázím zdvihu.

Trochu konkrétněji: V první třetině se ono šoupátko s hlavním čepem posouvá směrem nahoru, díky čemuž je trajektorie zadní osy víceméně kolmá na podložku. To na jedné straně znamená velice dobrou vnímavost na nerovnosti, na straně druhé tento efekt zajišťuje vysokou efektivitu. V průběhu zhruba druhé třetiny kroku se hlavní čep na chvíli zastaví, aby zde byl projev odpružení, pokud možno, aktivní a lineární.

Na začátku poslední třetiny se začne šoupátko pohybovat zlehka opět směrem dolů, což na jedné straně zaručuje, že se nebude zkracovat řetěz (nástroj proti tahání za pedály), zároveň se i tímto způsobem buduje přirozená progresivita zadní stavby. Tedy jistota na konci kroku a u zdvihově vyšších modelů Yeti často popisovaný zdánlivě nekonečně hluboký krok zadní stavby.

Nový koncept, nové zaměření

Yeti SB100 ale rozhodně není jen o originálním pojetí originálně konstruovaného zadního zavěšení. Naopak, lidé v Yeti tvrdí, že SB100 je kolo, které vždy chtěli postavit! Povedlo se jim to až nyní… Je to totiž XC full na velkých kolech, který není až tak doslova XC. Nabízí sice jen 100 mm zadní stavby, lehoučký rám, vysokou tuhost a mimořádnou efektivitu, ale zároveň je i mimořádně pevný, odolný a nechá si toho zatraceně hodně líbit. Je to takové XC pro závody typu BC Bike Race (reportáž z ročníku 2017).

Ač tedy před námi stojí rám, který lze osadit jako klasický XC či maratonský speciál, dopřát mu lehoučké díly, 100mm vidlici, hladké pláště a vyrazit s ním na závody, tak si jej můžete objednat nebo postavit tak, jak jej jezdí a testují kluci a holky z Yeti. Ti se toho rozhodně nebojí, proto na SB100 standardně instalují vidlice Fox řady 34 SC se 120 mm zdvihu, pláště s šířkou alespoň 2,3“, široká řídítka, kratší představce, teleskopickou sedlovku atd. Zkrátka vybavení, které byste čekali primárně na trailovém kole a nikoliv na lehoučké XC vážce!

Proč vám to všechno vykládám?

Jelikož jsme díky domácím zástupcům značky Yeti měli možnost prohlédnout si naživo a vyfotit jeden z prvních vzorků Yeti SB100 přítomných v Evropě, kousek v originálním trailovém setupu, zároveň jsme si mohli půjčit i druhý stroj osazený v radikálním XC stylu, na němž jsme se mohli i chvíli povozit.

Pojďme se tedy podívat především na zmíněnou testovačku, kterou jsem provětral v rámci dvou zatraceně svižných XC vyjížděk, abych se dozvěděl něco o geometrii, efektivitě a celkovém projevu odpružení. Až se časem do republiky dostanou další kousky, snad se do programu testovacích kol dostane i jedna varianta v trailovém setupu, snad bychom si mohli na vlastní kůži ověřit, nakolik je toto XC kolo schopné i v těžším terénu.

Yeti SB100 (XC) – v sedle

Výrazně sportovně laděné Yeti SB100 jsem měl k dispozici jen pár dní, přičemž se našlo jen relativně málo času na jeho praktickou prověrku. Navíc dotyčné kolo již mělo domluveno svého ženicha, proto bylo potřeba chovat se k němu maximálně ohleduplně a nebylo tedy možné dát mu „pořádně nažrat“. Tedy jak se to vezme…

Zkoušet nějaké zásadní divočiny v náročnějším terénu nebo v rámci rychlých sjezdových pasáží se mi nechtělo ani proto, že bylo Yeti SB100 vybaveno poměrně hladkými a rychlými plášti, pevnou sedlovkou a vidlicí RockShox Reba s pouhými 100 mm kroku, která byla navíc vyladěná do primárně sportovního módu.

Sám jsem si tedy stanovil za cíl dozvědět se, za daných podmínek, co nejvíce o zadním odpružení a vytěžit základní poznatky týkající se geometrie, což jsou dva zásadní prvky, kterými by se mělo SB100 odlišovat od mnohé konkurence a snad i od svých služebně starších bratří. I když základní principy, na nichž stojí Yeti SB100, jsou zároveň i hlavními pilíři ostatních modelů Yeti řady SB, pouze se „podřizují“ každý svému vlastnímu zaměření a určení, vlastní kategorii.

Neslibuj, co nemůžeš splnit!

Yetina „eS-Bé stovka“ není ale rozhodně žádným mluvkou, který by vám mazal med okolo pusy, abyste později zjistili, že „skutek utek“. Ani náhodou. Už jen na základě toho mála, co jsem stačil o SB100 v praxi zjistit, můžu směle prohlásit, že sliby oplývající marketingová prohlášení spojená s tímto modelem nejsou rozhodně prázdnými frázemi, ale mají své reálné opodstatnění. Vezměme si to ale hezky popořadě.

Z testování větších rámů (L), oproti mému roky praxe potvrzenému ideálu (M), se poslední dobou stává spíše pravidlo než výjimka. Tím chci říct, že eLkový rám jsem dostal za úkol prověřit i v tomto případě. Asi budu muset povyrůst, nebo co? S větší Yetinou jsem se již jednou setkal a bylo to setkání dosti rozpačité, jelikož když se mi před lety dostalo do ruky SB6c velikosti L, usoudil jsem po první jízdě, že „tuhle kozu prostě nedám“! Musel jsem tedy testovací kolo pokorně předat kolegovi, který jako malý baštil více přesnídávek a pribináčků…

Ono ale často záleží i na sestavě kokpitu, kdy jsem byl tehdy „nucen“ jezdit na kole, které bylo odladěné na člověka s výškou postavy okolo dvou metrů, přičemž já měřím dobře o dvacet centimetrů méně. Naštěstí ale SB100 bylo postaveno tak, že jsem se na něj poskládal naprosto hravě. Posed na něm byl sice o něco delší a nižší, jak se na poměry sportovního žihadla na 100 mm zdvihu sluší a patří, ale rozhodně jsem s ním neměl problém a brzy jsem si v tomto směru padli do oka.

Již v tomto sportovním setupu, se 100mm vidlicí namísto 120mm kousku, který kluci v Yeti na SB100 standardně montují, jsem se necítil ani zdaleka jako na středověkém mučícím žebříku, ale vlastně dost pohodlně s pocitem více než dostatečného nadhledu. Přidat mu oněch 20 mm na vidlici, zvednout tím trochu hlavu a upravit náležitě posed… Neřku-li sáhnout po velikosti M, asi bych se pak cítil nanejvýš komfortně a jistě.

Vyrovnaný vodič…

Hodně příjemné bylo, již v tomto výrazném XC setupu, ovládání, které vyzařovalo nepřehlédnutelný základ nemalé stability. V rychlosti, na rovině, ale i ve sjezdu působilo Yeti SB100 velice jistě a vyrovnaně, proto jsem se bál jen skoro bezzubých plášťů a nikoliv zbytečně živého řízení.

Znovu, pokud si představím, že by na stejném kole byla vyšší vidlice, kratší představec a zubatější pláště plus teleskop, asi bych se s ním brzy odvážil i na vysloveně technické lahůdky, jen možná ne až takové, jaké člověk vidí v prezentačním videu…

Switch Infinity – opět smekám!

Přesuneme-li se k zadnímu odpružení, dostaneme se k dalšímu bodu, kde si můžeme odfajfkovat, že co bylo slíbeno, bylo také splněno. Zavzpomínám-li na zkušenosti s jinými modely Yeti, pak se danému projevu nemůžu ani moc divit, přesto ale musím znovu smeknout.

Když si znovu přečtete odstavec popisující teoretické výhody systému Switch Infinity, můžete jeho text přenést a vložit na místo, kde je řeč o reálných zkušenostech.

Rafinovaná konstrukce zadní stavby, kde se hlavní čep pohybuje nejen okolo svojí osy, ale též nahoru a dolů, skutečně vytváří mimořádně jistou odezvu na silové, ale i frekvenční šlapání. Lehkost a tuhost rámu, patrná od hlavy až k patce, přitom dojem mimořádně ostrého nástupu, vysoké efektivity a chuti vyrazit kupředu či vzhůru kdykoliv to jezdce napadne, nanejvýš podtrhuje.

Pohodlí milující kameník

Přitom ale takto skoro až kamenně pevná zadní stavba nezůstává ani na chvíli zamčená. Pokud je potřeba reagovat na měnící se reliéf povrchu pod zadním kolem, pak na něj skutečně reaguje. Zřejmě díky unikátní trajektorii hlavního čepu je možné, aby byl zadek ve stejný okamžik pevný a jistý, přitom však velice jemně a pohotově odpovídal na všechny nerovnosti, které se vám připletou do cesty.

Velice rád bych zkusil, nakolik aktivní a nápomocná může být zadní stavba v těžím terénu či v rozbitých sekcích, které máte snahu proletět rychlostí světla. Ale to se mi příliš nedařilo, jelikož jsem neměl nedůvěru v hladké pláště, vysoko posazené sedlo atd. Jsem zkrátka až příliš rozmazlen trailovými a enduro koly, než abych se pouštěl do výrazných divočin na takto sportovně laděném kousku.

I tak jsem se snažil do svého testovacího okruhu zařadit pár středně náročných sekcí s pevnějším podkladem i vybrané přírodní pumpy, kde se zpravidla v naprosto jasném světle ukáže, jak moc je či není určitý systém progresivní. Jak dopadlo Yeti SB100? Bez vytáček „na výbornou“. Ono se vlastně není co divit, na výraznější progresi si Yeti zakládá a zakládalo snad u všech fullů, co jsem od této značky měl kdy v ruce a SB100 není ani při spartánsky malém zdvihu výjimkou.

Tam, kde se jiné podobně laděné stroje někdy v dolní úvrati oblouku až nepříjemně žvýkly, zůstalo SB100 příkladně jisté a suverénní.

Yeti SB100 – příště zkusíme víc…

Toto vše jsou ale zatím jen relativně letmé zkušenosti čerpané z několika málo rychlých vyjížděk, jistou vypovídací hodnotu ale jistě mají. Přestože jsem testoval „jen“ razantně sportovně odladěný kousek, vyčetl jsem z něj značný potenciál, jehož rozsah bych rád ještě někdy zmapoval… Tedy za situace, až bude možnost půjčit si SB100 znovu, ideálně na delší čas, a hlavně v tradiční tovární trailové specifikaci.

Do té doby se budu těšit a hřát se představou, jak rychle lze asi s tímto kolem jezdit z kopce, přestože s ním lze tak pekelně rychle jezdit do kopce! Půjde-li tímto směrem většina moderních XC fullů, čeká nás hodně zábavná éra, dost možná bez lycry, zato s lehkými trailovými chrániči kolen!!!

YEti SB100 – základní data

Cena (testované kolo – černý): 159 000 Kč
Cena (sériový bike s výbavou X01 – tyrkysový): 203 000 Kč
Hmotnost: 12 kg (vel. L, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 740/70 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 70/185 psi

Více o tomto kole najdete na mezinárodním webu yeticycles.com, ale také na stránkách domácího zastoupení yetibikes.cz

Foto: Štěpán Hájíček