reklama

reklama

Cannondale Scalpel SE 1 – první dojmy

Dnes to zase jednou nebude tak úplně o prvních dojmech, jelikož na Cannondale Scalpel SE 1 se již nějakou chvíli vozím a musím říct, že se parádně bavím. Po celé řadě strojů s výrazně větším zdvihovým apetitem, které jsem poslední dobou testoval, to je sice docela změna, ale v principu ne až tak radikální, jak by se mohlo zdát.

Cannondale Scalpel SE 1, plným jménem „Scalpel Si Carbon SE 1“, totiž není tím samým kolem, které jsem v rámci praktického představení sedlal před dvěma lety v květnu – Cannondale Scalpel Si Race. Tento stroj byl ryzím derivátem sportovního, či chcete-li závodního XC fullu, který se vydal na svou pouť do značné míry inspirován svým pevným bratrem Cannondale F-Si (test 2015 ), jenž se nám nedávno představil ve zcela novém světle (představení nové generace 2018/2019).

Každopádně Scalpel z řady SE – mezi závodní většinou najdete dva stroje tohoto jména a určení – cílí krapet jinam. Stále mu jde o rychlost, výkonnost a agresivní styl jízdy, agresivní ale nemusí být jen do kopce. Pěkně ostrý může být totiž i z kopce dolů! Cannondale Scalpel SE totiž oproti klasické verzi Scalpel Si přichází s vyššími zdvihy (120/115 mm oproti 100/100 mm), hrubším obutím, upravenou geometrií, teleskopem v základní výbavě atd.

Foto: Jakub Svoboda

Sportovní, ale ne až tak moc

Když poprvé usednete za řídítka Scalpelu SE, zejména pokud přesedáte z něčeho zdvihově ostřejšího, dýchne na vás atmosféra závodního XC či maratonů. Posed lehce delší, reakce na záběry do pedálů více než pohotové, výrazný pocit lehkosti a chuti vystřelit ze startovní čáry hned naplno do první stojky.

Jenže pak se začne terén trochu vlnit, vy si vzpomenete na velkou a snadno dostupnou páčku ovládající teleskopickou sedlovku a postupně se vrhnete do objevování toho, co vše tohle kolo umí a kam až vás vlastně pustí?! Pokud k němu přistoupíte zespodu, myšleno z XC fullu či pevného stroje, pustí vás asi poměrně rychle i do vcelku náročných technických pasáží. Půjdete-li z druhé strany, bude třeba vzájemnou důvěru chvíli budovat.

Začněte určitě tím, že si nastavíte vidlici Lefty tak, že k doporučené hodnotě tlaku uvedené v tabulce na vidlici (vztaženo na hmotnost jezdce), přidáte řekněme 20 psi. V doporučeném setupu je totiž vidlice až moc živá a člověk je z ní trochu divoký. Když jsem ale učinil výše popisované, z doporučených cca 110 psi jsem se posunul na cca 130 psi, srovnal se krásně chod předního a zadního odpružení, vytvořil rukám a nohám lahodící harmonii a já začal kolu okamžitě více důvěřovat.

Jako správný Cannondale má i Scalpel SE 1 ve své výbavě jednonohou vidlici Lefty.
Klasická Lefty přitom využívá dvojici korunek a 1,5″ krk.
Její ovládání je hezky po ruce. Červené kolečko řídí odskok, stiskem zeleného tlačítka vidlici přivřete. Otvírá se stiskem červeného okruží. 

Živý, ale jen mezi mantinely

Ostatně vidlice Lefty je svým vlastním příběhem, svou vlastní kategorií. V dnešním úvodním praktickém představení bych zmínil hlavně tolik, že od doby, kdy přešla na hybridní uložení (kruhová spodní část vnější nohy s klasickým kluzným pouzdrem a jehličková ložiska na čtyřhranu v horní části – uvnitř), chodí prostě lépe než dřív. Verze označená jako Lefty 2.0, která je tu s námi již slušných pár let.

Její chod je v mnohém specifický, třeba jen tím, že je na začátku hodně aktivní a vnímavá, až se tomu člověk u 120mm kousku skoro diví, až je nutné ji trochu zklidnit právě zmíněným navýšením tlaku. Poté jezdci nabídne stále luxusně jemný začátek kroku, velice dobrou akci a solidní progresi na konci.

V mnohém podobný je také projev zadní stavby „živený“ tlumičem Fox Float Performance Elite DPS EVOL SV. Nejen on, ale i celá kinematika zadní partie jsou nastaveny pro vysoce aktivní začátek, kdy je člověk po každém nájezdu do terénu skoro až šokován z vysoké míry prvotního komfortu, jaký by u kola této kategorie skoro ani nečekal.

Nevím přesně, kde došlo k nárůstu zdvihu zadní stavby ze 100 na 115 mm, ale hádám, že je to zásluhou delšího tlumiče.
Ten je zajímavým způsobem „utopený“ v útrobách horní trubky.
Karbonový je celý rám – vymodelovaný z vláken. Raménko je odlitek z všesměrově „naházených“ kusů uhlíku.

Když to vezmeš více zostra

Snaživost a aktivita odpružení na obou frontách je skutečně parádní, o to více, když si uvědomíte, že se tu bavíme o 120, respektive o 115 milimetrech kroku! Fyziku ale neošálíte a pakliže se začnete rozjíždět více a více zostra, posílat to tvrději do rozbitých sekcí, brzy dojdete zjištění, že 120 mm na vidlici je jen 120 mm. A 115 mm vzadu je… Víceméně to samé!

Zkrátka a dobře, nikdo se vám nebude snažit vytvořit chiméru v hlavě, že s tímto kolem sjedete všechno, co si zamanete. Stále je to v základu sportovec, okruhář či maratonec, který si ale v náročnějším terénu dost věří. Jen má zkrátka své limity a hranice, které jsou ale naštěstí hlídány dostatečně progresivním koncem u obou jednotek, proto se nemusíte bát, že s každým skokem, schodem a kamenem narazíte na doraz.

Zadní stavba stojí na filosofii jednočepu s přepákováním, přičemž bod otáčení v oblasti patek suplují poddajné horní vzpěry.

reklama

Podvědomé řízení

Cannondale Scalpel SE 1 je každopádně kolem, které má v sobě hromadu elánu, jak toho čistě sportovního, tak i z primárně zábavního spektra. Prostě miluje akci a rád se nechá přesvědčit ke kdejakým lesním skopičinám či nepravostem, čímž bude posouvat sebe, ale i vás a vaši důvěru v něj. Nemalou roli v tomto sehrává i geometrie, která se v určitých parametrech liší oproti klasickému Scalpelu Si.

Z hlediska čísel to je nejvíce patrné na úhlu vidlice, kde se z 69,5° u klasického Scalpelu Si posouváme na hodnotu 68,5° u Scalpelu SE velikosti M a L (menší a větší rámy mají hlavu skloněnou pod úhlem 68,7°, respektive 68,6° – pro zajímavost). Dalšími údaji se nebudu nyní zabývat, pouze vám řeknu, že Scalpel SE působí v ruce příkladně vyváženým dojmem.

Zprvu jsem si musel zvykat na pocit trochu živějšího předku, což se ale srovnalo s navýšením tlaku ve vidlici. Jakmile bylo vše sladěno k optimálnímu výkonu, nemusel jsem již o řízení vůbec přemýšlet. Vše bylo takové jasné a přirozené, základ naprosto dostatečně stabilní i díky 29“ kolům, přitom ale vysoce poslušný a hravý! Zkrátka žádné úskoky, úlety či radikální recepty, ale ovládání, které vám padne do ruky a pak se již nic dalšího neřeší!

Lefty je uzpůsobena ke snadné demontáži a montáži třmene při výměně kola. Sundavat to a skládat, třeba při převozu autem, ale pokaždé nechcete…
Zadní brzda je stylově usazena v rámu, jak velí aktuální trendy. Pokud byste ji sundali i s adaptérem, zůstane vám v rámu nenápadný úchyt Flat Mount.

Limity jen smyšlené

Ve chvíli, kdy byl představen původní Cannondale Scalpel Si a kdy jsem si jej později mohl sám vyzkoušet, by mě nejspíš nenapadlo, jak zábavná a zajímavá trailová zbraň se na jeho základu dá postavit. Stačilo přihodit trochu zdvihu, poupravit vybavení, přidat teleskop a rázem máte v ruce kolo, které má v sobě náboj ryzího závodníka a zároveň s nadšením skáče a vrtí ocáskem jako štěně, kterému ukážete aportovací míček v podobě zábavného a rozmanitého terénu.

Jak už jsem naznačil v úvodu, již jsme toho zažili spolu docela dost a neustále jsem překvapován, jak daleko mě Scalpel SE na vybraných místech nechá zajít, co vše si nechá líbit a jak suverénně přitom dokáže působit. No nic, dokončím tento text a jdu jej znovu projet, ať nasbírám ještě více postřehů a zážitků pro kompletní test.

Cannondale Scalpel SE 1  – cena 149 999 K4 (více na www.cannondalebikes.cz)

Foto: Štěpán Hájíček / Jakub Svoboda

Součástí výbavy je vyšší ze dvou nabízených modelů teleskopů Race Face, model Turbine. Rozdíl ale není jen v páčce, vnitřní řešení je totiž vyráběno jako licence sedlovky 9point8 Fall Line.
Bez nářadí se při potřebě sundat kolo z vidlice neobejdete. Ale zase při defektu jej vlastně ani sundávat nemusíte…
Zde je dobře vidět, jak je zesílená sedlová trubka posazená více vlevo, aby na pravé straně zůstalo místo pro případné nasazení přesmykače.