Pondělní Videonálož #20_2018

Svět terénní cyklistiky je poslední roky neskutečně rozmanitý. Nejenže si můžete vybrat z X kategorií horských kol, od pevných pro odpružené, rovněž můžete řešit velikost jejich ráfků, šířku gum, možnosti odpružení, různé přístupy a pojetí geometrie, nebo můžete sáhnout někam úplně jinam a vrátit se velkým obloukem ke kořenům MTB.

Vrátit se na pevný rám a relativně štíhlé pláště a jen si tak klidně svištět krajinou skloněni nad silničními berany. Můžete si připadat jako otci zakladatelé, a přitom si můžete užívat všech možných výhod moderních materiálů, trendů, rozměrů či technologií! Ano, spojil jsem výrazy „silniční berany“ a „kořeny MTB“! Proč? Protože v začátcích horské cyklistiky jezdili určití „exoti“, jako byl John Tomac, XC závody na MTB kolech s berany! Alespoň do doby, než jim to federace zatrhla, výbava jezdců se začala srovnávat a všichni museli povinně nasadit rovná MTB řídítka.

Foto: Tom Moran

John Tomac – Yeti C-26

Dnes se k tomuto odkazu vracíme, mnohdy zcela nevědomky, přičemž dnes těmto kolům říkáme Gravel bike. Jak praví jedno okřídlené heslo: „Všechno tu už bylo!“ Každopádně kolo, které se aktuálně hřeje v mojí garáži, se od řady strojů přivlastňujících si tuto kategorii, či těch, které stály na počátku její moderní definice, výrazně liší. Jeho základem je sice karbonový rám vycházející s CX speciálu Ghost Road Rage, či Violant Road Rage (pracujeme na testu), jeho kola a obutí jej ale od ryze sportovních strojů „krapet“ odlišují.

Jsou na něm totiž obuty pláště velikosti 29×2,0“! Tedy v rozměru, který byl ještě nedávno považován za „nepřiměřeně velký balón“ už i v závodním XC. Za dob 26“ rozhodně! A dnes? Dnes takovéto obutí najdete na kole, které vypadá jako silnička, ale přitom má mnohem radši štěrk a hlínu než lesknoucí se asfalt, nad nímž se v parném létě nenápadně tetelí horký vzduch.

Jiná perspektiva terénu

Takovýto MTB/Gravel bike je přitom hrozně příjemným vozítkem, které nabídne bikerovi zcela jinou perspektivu, umožní mu ponořit se více do výkonnostního stylu jízdy, přitom mu nesebere možnost uhnout z hlavní cesty na vedlejší a pak to stočit ještě do lesa na širší lesáckou dálnici, ale klidně i na úzkou hravou pěšinu, kam by se normálně vydal pouze na horáku.

Pokud jsou ale pro někoho dvoupalcové pláště s terénním vzorkem příliš, pokud toužíte více po rychlosti a univerzálnosti než po terénní neohroženosti s úchopem v oblouku, pak stačí přezout na klasický Gravel vzorek, třeba Maxxis Rambler 700x40c a čistě tlakem vzduchu v pláštích ladit, zda se v daný den bude jezdit více po asfaltu, či po nezpevněných cestách.

On je to s tím standardem 29“ na Gravelbikách vlastně takový malý podvod. Stále se totiž jedná o ráfky průměru 28“ (700 mm), které najdete silničních, CX či trekingových kolech, pouze při obutí pláště většího objemu se dostanete zhruba na úroveň 29“. Rozdíl mezi 700c a 29“ pláštěm přitom může být jen 10 mm v jeho šířce. Konkrétně Maxxisy Rambler ve zmiňovaném rozměru jsou široké 40 mm, dvoupalcové WTB pak mají v metrické míře označení 700x50c (šíře 50 mm).

Objem dělá dojem…

Je to taková hra s čísly, v které by se jeden slušně zamotal, ale jde vlastně jen o úhel pohledu. Naštěstí se nejedná o žádný nový standard, na který by se začalo přecházet! Proto pokud si pořídíte Gavel bike s 29“ plášti, budete mít na výběr tolik možností obutí, až vám z toho půjde hlava kolem – od silničního přes CX a XC po pláště čistě navržené pro Gravel.

Důležité je nakonec to, aby vás kolo bavilo, abyste zvolili rozměr a druh pláště odpovídající prostředí, kde chcete jezdit nejčastěji a pak už jen střádali kilometry a zážitky, jaké vám klasické MTB obvykle nabídnout nedokáže!

John Tomac replica (1991) – Raleigh Signature ©Eric Rumpf

Island Vibes

Příběh a fotky na: www.pinkbike.com

LOAM PARADISE – Eliott Lapôtre

The KROSS Moon has risen

Více o stroji Polských bratří Kross Moon na webu: www.kross.pl

Trail Blaze 2 – Hellsend

Chasing Trail Ep. 20 – CAPE TOWN with Scotty Laughland and Andrew Neethling

reklama

**CZECH MADE**

GHOST SLAMR X HybRide – Press Camp

Z naší domácí „filmové kuchyně“ dnes přinášíme dva kousky jako ohlédnutí se za prezentací novinky GHOST SLAMR (X) HybRide, k čemuž jsme již zveřejnili i naše jízdní postřehy a další praktické zkušenosti.

GHOST SLAMR X HybRide – My private trip! (Passo Rocchetta – Pregasina)

Jako bonus jeden můj oblíbený trail na Gardě, na který jsem vyrazil zcela sám, když jsem skupinu kolegů novinářů nechal dole u Ledra znavené a zmožené raním vstáváním.

**BONUS**

Against All Odds

Can A Modern Enduro Bike Beat A Retro Downhill Bike?

10 Hacks for Mountain Biking and Beyond

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky