Pondělní Videonálož BnR #17_2018

Trochu jsem zapátral a zjistil, že je to zhruba rok a měsíc, co jsem začal (napodruhé) používat Stravu, tentokrát skutečně aktivně. Dlouho jsem se tomuto „vynálezu“ bránil, vystřídal X možností záznamu svých vyjížděk, ale Strava mi v celkovém souhrnu dává největší smysl a hlavně mě nejvíc baví. Své záznamy ale držím v soukromí, až na výjimky! Proč?

Už takhle mám „firemních chlubítek“ víc než dost – Instagram, Facebook, Twitter (*zde se obsah přidává automaticky z webu) nebo třeba Google+! Můj Strava účet se mi zveřejňovat nechce. Zaprvé mám pocit, že bych se mohl stát terčem zbytečné kritiky za to „jak blbě jezdím“, když jsem taková „biková persóna“, zadruhé mi nějak z principu vadí ukazovat celému světu místa, kde jezdím.

Pár z nich jsme si vytvořili sami (hlavně kolega Zed), řadu z nich vytvořili „místní kopáči“ a tak podobně. Z úcty k nim, k jejich práci a z úcty k těmto místům a tiché toleranci existence daných trailů širším okolím, bych z nich nerad dělal Disneyland. Nemyslím si ješitně, že by mě během chvíle začaly sledovat tisíce uživatelů na Stravě, ale zase je mi jasné, že jsem osoba „veřejná“ a že by se určité lokality neměly vysloveně „provalit“.

Postupné hledání pro sebe i pro vás

Sám nová místa hledám postupně, tu a tam dostanu nějaký tip a jdu pátrat, tu a tam mi někdo něco ukáže, popíše, navede mě, za což jsem všem velice vděčný. Zaprvé proto, že mě baví nacházet a poznávat nová místa, zadruhé se mi díky tomu otevírají nové možnosti, kde tvořit fotky k testům, aby nebylo vše jen z pražských lesoparků! Takže to vlastně dělám pro vás!

Pokud bych byl „tuctový řadový biker“ (bez urážky) a nikoliv veřejně známý novinář, tak to asi neřeším a budu na Stravě „tajit“ jen určité lokality. Ze své pozice to ale raději dělám obráceně. Mám nastavený primárně soukromý mód a zveřejňuji jen věci, které mi přijdou zajímavé nebo „neškodné“.

Pochlubit jsem se chtěl třeba světu s našimi okruhy ve Finale Ligure, nebo teď nedávno, když jsem kolegovi sebral KOM na jeho vlastním trailu! Pokud bych daný trip nezveřejnil, tak bych ten KOM neměl, alespoň ne oficiálně! Možná je to můj první a poslední KOM vůbec (pokud si sám něco nepostavím…), protože zase až takový střelec nejsem.

Tím celým jsem chtěl vlastě vysvětlit, proč často nereaguji na žádosti o přístup a sdílení u svého Strava účtu. Zaprvé se jej snažím držet soukromý tak nějak z principu, zadruhé na něm vlastně veřejně nic moc nenajdete. Proto se nezlobte, pokud jsem zrovna vaši žádost neakceptoval. Není v tom nic osobního, je to „systémová ignorance“. 😊

Videonálož trochu jinak

Toto pondělí bude co do obsahu a formy trochu jiné. Kolega, který mi běžně dodává podklady a videa, je teď trochu mimo, navíc se mi sešla celá skladba prezentací a informací o nových kolech, které jsem nestihl samostatně zpracovat – snažím se dodělat hlavně všechny testy, kterých se nám sešlo víc než dost. Dnes to tedy bude hlavně o nových kolech s vícero fotkami a méně videi. Snad to nebude příliš vadit!

Specialized Stumpjumper ST, Stumpjumer FSR a Stumpjumper Evo

Je to již pár dní, kdy Specialized vystřelil do světa informace o zcela nové generaci tradiční řady Stumpjumper, která je jednou z nejdéle kontinuálně vyráběných modelových řad MTB kol vůbec. Za dobu své existence si prošla mnoha proměnami a posunula se… No, něco na toto téma jsem psal u testu dnes již předposlední generace Stumpjumperu (mého před pár lety osobního kola 😉.

Aktuální řada přináší řadu zajímavých konstrukčních řešení, kupříkladu letmé uchycení, nebo spíše letmé zasazení tlumiče do rámu ve stylu Specialized Demo. Mrzí mě, že něco podobného nepředvedl Specialized již u poslední generace modelu Enduro a přijde mi trochu nešikovné, že hodně podobný koncept rámu již nějaký čas využívá Orbea Rallon!

Co ale Stumpjumper? Jeho vzhled a zpracování posuďte sami, za nás musím zmínit tři jeho představené mutace. 1. Stumpjumper ST (Short travel), který nahradí řadu Camber! K dispozici budou oba parametry kol, 29“ nabídne 130/120 mm zdvihu, 27,5“ pak 130 mm na obou frontách.

Klasický Stumpjumper si jede dál „tu svojí“, dále neroste a nabízí tedy 150/140 mm u 29“ a 150 mm u 27,5“ modelu. Perličkou nakonec je ale model Stumpjumper Evo, který není jen „trochu drsnější“ verzí vycházející ze základního modelu jak tomu bylo dříve, ale kolem s naprosto odlišnou geometrií! Se super-moderní super-dlouhou geometrií!!!

Stump Evo ani nenabídne klasické velikosti, ale jen dvě verze S2 a S3, zároveň vetší kola 29“ a střední 27,5. Dovolte mi pár čísel z tabulky geometrie: Stumpjumper Evo 27,5 S2 – Reach 465 mm, úhel hlavy 63,5°, předsazení vidlice 37 mm, rozvor 1228 mm. Chápete?!!!!

Více o novém Stumpu v představení na Pinkbike.com, případně v článku popisujícím rozdíly mezi zmíněnými třemi mutacemi!

ALL-NEW STUMPJUMPER! Jared Graves & Curtis Keene Test Session

Yeti Cycles. SB100

Bike se 100 mm zdvihu a 29“ koly nemusí být nutně „nudnou“ závodní raketou, jak dokazuje zbrusu nové Yeti SB-100! Tedy nejnovější přírůstek do rodiny strojů Yeti řady SB (náš poslední test Yeti SB6c). SB-100 je jiné, je to rychlý, ale zároveň vysoce schopný devětadvacetipalcový trailbike se vším, co byste od této definice čekali.

Hodně zajímavou a revoluční záležitostí je kompletní úprava systému Switch Infinity, kdy vše funguje na stejném principu jako dřív, dva pomocné místy, na nichž se posouvá hlavní čep nahoru a dolů, již ale nejsou v řadě za sebou, ale vedle sebe! Vše je díky tomu elegantnější a lépe schováno v rámu, až si člověk říká, proč to tak nešlo od začátku? Ale vývoj je prostě vývoj…

Pro více info mrkněte na mezinárodní web www.yeticycles.com, SB-100 je již i v nabídce českého dovozce www.yetibikes.cz a zajímavé je také představení na www.pinkbike.com/../yeti-sb100, kde jsou krásně vidět všechny detaily.

Ellsworth TRUTH Convert

Řadu emocí způsobuje také nový Ellsworth Truth Convert, tedy kolo, které zcela jiným způsobem ztvárňuje myšlenku „Tonnyho“ systému zadního zavěšení ICT. Dle mého jde o skloubení systému ICT a Lawwill, který mi stále připadá, že z hlediska funkce odpružení musí být naprosto dokonalý. Jen se u něj objevuje pár neduhů, s nimiž se různí producenti vyrovnávají po svém. Každopádně sám za sebe Tonnymu Ellswortovi za nový Truth Convert tleskám! Mně se fakt líbí!!!

Více na webu: ellsworthbikes.com, další videa najdete na YouTube kanálu Ellsworth

 

Switchblade Aluminum with Aaron Chase

Pivot zase představuje hliníkovou verzi svého modelu Switchblade, který byl postaven, aby pobral 29“ kola a balóny standardu 27,5+.

Více na stránkách Pivot: www.pivotcycles.com

reklama

**CZECH MADE**

European Championships DHI 2018 – Lousa, Portugal | Matej Charvat – MY RIDE #19

„Závodní sezona letos začala sakra brzo, a to rovnou dost netradičně hodně velkým závodem. V poslední době je závodů tolik, že už organizátoři asi nevědí, kam je dávat, a tak se letošní Mistrovství Evropy prostě jelo první víkend v dubnu. Portugalský bikepark Lousa je lokalita, kterou už několik let sleduju. Je to taková zimní tréninková lokalita, kam se sjíždí hlavně Francouzi, Španělé a Angláni nalítat mimosezónní hodiny na dh.

Na závodech zcela ne vše klapalo jak má, poprali jsme se jak jsme mohli. Mrkněte na můj odlehčenej pohled na věc.

Z ČR nás vyráží docela početná výprava 9 závodníků. V době co odlétáme už v Praze panují teploty okolo 20°C, ale předpověď pro Portugalsko je bohužel zcela odlišná. 9°C a déšť celý týden.

Trať je naštěstí z většiny docela tvrdá, ale tam kde není, je hodně technická a plná bahna. Trénink vždy probíhal po nočním dešti, ale docela to uschlo. Měřený trénink i závod probíhal za totálního marastu, kdy zaprvé opravdu pršelo a zadruhé foukalo tak, že málem odletěla cílová brána včetně časomíry.

Někdo měl na podmínky větší štěstí, někdo menší. Někoho dokonce zastavili a měl možnost startovat znovu. To ale bylo v podstatě zbytečné, a tak nikdo znovu nestartoval. Nemělo to cenu.

Vítězem se stal zaslouženě domácí Francisco Pardal, kterej prolítl tratí jako by se nechumelilo a zúročil tak svoji výhodu oproti ostatním.

Závodit na tomhle bylo téměř nemožné a ještě k tomu takhle ze začátku sezony, kdy prostě ať chcete nebo ne…nemáte to tak v ruce.

Příští video bude z IXS European DH cup v Mariboru.“

Mějte se, Matěj Charvát

**BONUS**

Jeff Lenosky: Finding Flow on South Mountain, AZ | Trail Boss Season 3 Ep. 2

UCI MTB 2018: Rachel Atherton’s qualifying POV in Croatia

Love & Warfare – Alex Volokhov – No Bad Days

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky