Cannondale Jekyll 4 – první dojmy

Bude tomu dobře týden, co mi domů dorazil na test „americký hromotluk“ Cannondale Jekyll ve své nejekonomičtější verzi na hliníkovém rámu, tedy varianta s číselným označením 4. Je to ostatně jediný Jekyll, který je postavený čistě na hliníkovém rámu, jelikož všude ve vyšších patrech vládne karbon!

My v redakci ale máme hliníkové rámy rádi, nejsme pozéři a neprahneme po uhlí jen proto, abychom jej měli. Pokud na to člověk má peníze a pokud to u daného produktu dává smysl, tak prosím. Zavírat ale oči před kovovou alternativou není, alespoň dle mého osobního přesvědčení, rozhodně nutné.

Navíc příležitost otestovat právě tento základní model Cannondale Jekyll 4 postavený čistě na hliníku je pro mě zajímavou příležitostí k tomu, abych porovnal své, v hlavě ještě stále uchované, vzpomínky na minulý rok ve Finale Ligure, kde jsem byl na prezentaci a prvotním testování inovovaných řad Cannondale Jekyll a Trigger (jízdní dojmy).

Zde jsme přitom jezdili na vrcholných modelech s plně karbonovými rámy Jekyll 1, což je vždy krásné. Nyní se ale můžu svézt na kole, které je blíže běžnému zákazníkovi a porovnat, zda se kouzlo, nápady a náboj z top modelu podařilo přenést i na vstupní variantu s cenou 81 999 Kč.

Cenová osa Cannondale Jekyll

  • Cannondale Jekyll 1 – 199 999 Kč | BallisTec Carbon
  • Cannondale Jekyll 2 – 165 999 Kč | BallisTec Carbon/SmartForm C1 Alloy (zadní stavba)
  • Cannondale Jekyll 3 – 109 999 Kč | BallisTec Carbon/SmartForm C1 Alloy (zadní stavba)
  • Cannondale Jekyll 1 – 81 999 Kč | SmartForm C1 Alloy

Včera jako dnes

Vzhledem k tomu, že se mi podařilo skoro na rok přesně vyrazit opět do Finale Ligure a dát si zde řadu trailů, jaké jsme jeli loni, jsem si zde nejednou vzpomněl na Cannondale Jekyll, na kterém jsem v tomto legendami opředeném místě loni jezdil při mé vůbec první návštěvě této destinace. Letos jsem zde proháněl redakční RB Bandit 675 s novou výbavou (vidlice DVO Beryl a kola Max1 Carbon Enduro 650b).

Vzpomínal jsem přitom, jak se na určitých místech a v určitých sekcích choval právě Jekyll, jak se proti němu chová RB a jaké jsem měl dojmy, když jsem Jekyll 4 vytáhl na své domácí traily pár dní před cestou do Finale. Postřehy to jsou vcelku zajímavé, tak proč bych si je nechal čistě pro sebe?

Když si vybavím naše řádění na trailu Roller Coaster (obě jeho varianty) a následně na Kill Bill 2 (černý – podle TrailForks.com), vyšla mi z toho zajímavá směsice postřehů. Den před tím jsem neměl pocit, že by mě RB Bandit 675 v čemkoliv omezoval, naopak jsem jen žasl, jak je se 170 mm luxusně fungující vidlice DVO Beryl jistý a schopný. Jako by dříve nebyl! Nová vidlice jej ale slušně nakopla!

Když jsme pak druhý den přejeli na Roller Coaster a Kill Bill 2, vzpomínal jsem, jak jsem se v daných místech cítil ještě o kus jistější a jak velkou důvěru jsem tehdy vkládal do kola, na kterém jsem seděl sotva čtvrt hodiny! RB Bandit 675 byl skvělý v místech, kde se člověk musel klikatit a prosmýkat úzkými točkami, jelikož se hravě vešel všude. I když mu 10 mm zdvihu na vidlici navíc proti původnímu Mattocu o fous položilo úhel hlavy.

Cannondale Jekyll byl loni na stejných místech, minimálně co do pocitu z ovládání, o poznání pomalejší, klidnější, zato ale v těžkých, rozbitých, strmých, či rychlých sekcích o XY procent jistější a poskytoval mi úchvatný pocit neohroženosti! Do zatáček jsem si s ním musel více najíždět, dříve zatáčet a tahat jej více do náklonu než jen kroutit řídítky. Když ale došlo na prudké padáky, které jel člověk totálně „na oči“, jen s vědomím toho, že to předjezdec také dal, byl jsem neskutečně rád za hlavu s úhlem 65°a delší rám.

Tlumič – Fox Float Performance DPS EVOL, Gemini (Flow Mode – 165 mm / Hustle Mode – 130 mm).

Hliníkový Jekyll má tlumič a spodní rameno uchycené v nosnících tvořených výrazně vystupujícími hliníkovými plechy, což působí dost industriálně.

Horní rameno je u všech modelů karbonové! Důvodem je hmotnost a tuhost. Slyšel jsem i názor, že je levnější vyrobit některé díly z karbonu než z hliníku!

Cannondale Jekyll – základy geometrie (vel. M)

  • Úhel hlavy – 65°
  • Sedlový úhel – 75°
  • Délka zadní stavby – 420 mm
  • Reach – 447 mm
  • Horní trubka – 609 mm
  • Rozvor –  1187 mm

Další Strava nečekaný „personal record“!

Když se vrátím ze svého obláčku vzpomínek na Finale Ligure zpět na pevnou zem doprostřed české kotliny, musím uznat, že podobné pocity jsem měl i z hliníkového Jekyllu 4. Aktuální domácí situace je ale o něco jiná již tím, že máme půjčený rám velikosti L. (loni ve Finale jsem si vyžádal M), a něco na mém pohledu jistě změnil i fakt, že se poslední dobou častěji setkávám s koly, které jdou cestou delšího rámu a více položené vidlice – donekonečna připomínaný Whyte S-150, či loni testovaný Giant Reign 2018.

Najednou mě již tolik netrápí, že je Cannondale Jekyll delší, že se řídí trochu jinak a že je jeho přední kolo v zatáčce o pár vteřin dřív, než byste si z pohledu jezdce zvyklého jezdit stroje s klasickou geometrií vůbec mysleli. Najednou to nějak jde a jde to úplně samo. Neberte to jako namyšlenou sebechválu, asi je to již jen vypěstovaný zvyk za deset let neustálého testování, ale dnes už mi stačí málo a kolu, které mi přijde do ruky, většinou během chvilky rozumím.

Skoro jako by mi někdo dal do hlavy obdobu Babylonské rybky ze Stopařova průvodce Galaxií, která mi pomůže se na daný stroj naladit. Velice hezky a překvapivě rychle jsem se tak naladil i na Cannondale Jekyll 4, s nímž jsem při první jízdě jako nic vystřihl:

  • Jednu kolmo dolů padající stopu na skalce na kraji lesa, kterou jsem ještě nikdy nejel, protože jsem z ní měl doposud respekt!
  • O kus výš v rámci focení stopu vedoucí po hraně skalky a nikoliv pod ní, jak ji běžně jezdím (stejný úsek jsem jel naposled na prototypu AGang Patriot – rok 2012)
  • *obě tyto sekce jsem jel se zbrusu novými brzdami, které brzdily tak na 40-60 %
  • V závěru vyjížďky jsem dal i jeden svůj oblíbený sjezdík, kde jsem překvapivě zajel „personal record“ na Stravě, aniž bych se o to vysloveně snažil
  • *pravda, zvolil jsem trochu jinou stopu, která mi v tomto snažení pomohla, ale i to šlo nějak samo!

U hliníkové verze vstupuje vedení kabeláže do rámu přímo hlavovou trubkou!

Dnes se stále častěji setkáváme s výčtem základních údajů přímo na rámu. Vtipný je popisek u posledního bodu 😉

Cannondale je další značkou, která vsází na takzvaný Flat Mount úchyt, k němuž se pak snadno připojí adaptér brzdy dle velikosti disku.

reklama

Kladivo na…

Asi víte na co! Cannondale Jekyll, to je prostě extra liga endurového stroje, alespoň co se základních jízdních vlastností týká. Neříkám, že je jediný a nedostižný, ale je prostě sakra dobrý! Nebo alespoň sakra dobrý v tom, na co se rozhodl zaměřit především, tedy již několikrát opakovaná stabilita a jistota. Když si jen představím, jakým fofrem by se s ním dal letět takový DH man ve Finale*! To by bylo jako sen, jen se držet řídítek a nechat kolo, ať většinu práce udělá za mě!

*Alespoň za situace, kdybych se nebál výšek, strmého sklonu, nejistého sypkého povrchu atd.!

Když už ale stále hovořím o té stabilitě a jistotě, jak je to asi s ovladatelností? Nu, zejména u základní verze Jekyll 4 to chce pořádného chlapa, protože tohle kolo není žádný drobeček. Pokud si správně vzpomínám, navážil jsem mu rovných 15 kg, navíc geometrie hraje hodně na strunu… Stability, vždyť tohle vám již musí být více než zřejmé!

Jenže Cannondale nechtěl, aby byl nový Jekyll endurem, které umí jezdit jen rovně bez ohledu na to, zda jej táhnete třeba i na stezky se sklonem boční stěny paneláku! Ne, ne! I na ovladatelnost se zde myslelo, proto byla zadní stavba, i díky konstrukci Asymmetric Integration (Ai – asymetrická konstrukce se zadním nábojem posunutým o 3 mm doprava) zkrácena na ultimátních 420 mm u všech velikostí. Upravena byla také hodnota předsazení vidlice výměnou korunky, kdy je konečný offset 44 mm.

Člověk se sice musí dost snažit, už jen zvládnout oněch 15 kg není úplně zadarmo, pak ale Jekyll poslouchá na slovo. Ze všeho nejradši má rychlé a táhlé oblouky, ale ani v užších pomalejších točkách se rozhodně neztratí!

Ještě jednou a více zblízka – karbonové horní rameno.

Přídavná komora Gemini na tlumiči Fox s napojením dálkového ovládání.

Výrazné hliníkové plechy nesoucí tlumič a spodní čep horního ramene.

Nebyl by to Jekyll, kdyby neměl Hyda!

Sice jsme se již loni na prezentaci s řadou kolegů novinářů shodli, že je toto skoro zbytečné, ale zase by to nebyl Jekyll, kdyby neměl „něco“, s čím lze upravovat projev celého kola, přesněji zadní stavby. Hovořím o systému Gemini, tedy o speciální přídavné komoře na tlumiči Fox, která má za úkol po přepnutí na tzv. Hustle mód zredukovat objem hlavní komory, tím snížit zdvih zhruba o 20 %, tedy ze 165 na nějakých 130 mm, a takto upravit projev odpružení – ostřejší sportovnější křivka.

Když se na to podíváte teoreticky při zkoumání v obchodě či na výstavě, bude vám to připadat zbytečné, zejména po zjištění, že sám tlumič nabízí ještě tři režimy kompresního útlumu – klasické Open, Pedal, Firm. V praxi mi ale nepřijde úplně nesmyslné aktivně využívat páčku dálkového ovládání*, nechat tlumič plně otevřený pro „sjezdové pasáže“ a místa, kde využijete plně aktivní zadní stavbu a pak zase zadek přivřít.

Efektivnějšího Hustle módu lze užívat pro přesnější a více bezprostřední reakce celého kola na trailech, kde vám jde více o hbitost než o neohroženost. Stejně tak se sportovnější mód hodí pro výjezdy, kde vám pomůže i jeden vedlejší efekt, tedy že se zadní partie lehce napumpuje a mírně zvýší základní úhly.

*Páčka pochází od Shimana, využíval ji dříve Fox na vidlice a tlumiče. Z dnešního pohledu je ale dost nešikovně vystrčená a nepříjemně na řídítkách trčí, navíc ergonomie jejího ovládání také není bůhví jak zázračná. Ale člověk si zvykne.

Vidlice Float 36 Performance se zdvihem 170 mm a předsazením korunky 44 mm.

Dlouho jsem neměl rád Foxácké FIT patrony, zlatá olejová lázeň! Poslední generace se již postupně lepší!

Hodně, dle mého, pomáhá rozšířená negativní komora EVOL (Extra VOLume), díky níž jsou vidlice citlivější a celkově lépe čitelné.

Testování pokračuje….

Tento základní popis a tato stručná analýza by snad mohla jako první ochutnání jízdních vlastností dostačovat. Jekylla za dobu, co jsem se „flákal“ ve Finale, proháněl po našich lokálních trailech kolega, od něhož mám určitý sumář postřehů a sám se ještě těším, že Jekylla pořádně potrápím v terénu a že jej vytáhnu zejména na nejtěžší enduro lajny, co se v blízkosti Prahy nachází. Těšte se tedy na hlavní část testu, sledujte náš Instagram a Facebook, díky čemuž budete v obraze, co s tímto kolem vymýšlíme za legrácky a parádičky.

Cannondale Jekyll 4 – základní údaje

Cena: 81 999 Kč
Hmotnost: 15 kg (vel. L, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 780/35 mm

Více o tomto kole najdete na webu: www.cannondalebikes.cz

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky