Lapierre XR 529 – test nové generace sportovního fullu

První generace sportovně zaměřených devětadvacítek Lapierre XR mě tak nějak minula oklikou. Dlouho jsem se podivoval nad jejich netradičním vzhledem rámu s „prostřelenou“ sedlovou trubkou, poslouchal, jak toto kolo krásně jede, ale nikdy si na něj nesáhl, maximálně na výstavě či na prezentaci. Proto jsem se rozhodl, že s novou generací to bude jinak!

Ani přímý pokračovatel nejde cestou zcela konvenčních tvarů a zažité konstrukce, jelikož se pro změnu vymyká „klecí okolo tlumiče“. Tu lze přitom chápat jako prvek čistě designový, kterým se řada Lapierre XR pouze snaží navázat a propojit se s první rodovou linií tohoto jména. Z praktického hlediska má tato výztuha jednu „důležitou“ funkci: Za spodní žebro pod tlumičem lze kolo vcelku pohodlně chytit, když jej nesete třeba do schodů nebo s ním běžíte do svahu po rozblácené louce, kde se jinak bezútěšně protáčí zadní kolo.

Ale co na tom! Bez tlumiče v kleci by byl Lapierre XR snad až příliš tuctovým kolem, nejspíš i kdyby se grafici z Dijonu, kde Lapierre sídlí, vyřádit s barvami sebevíc. Zmíněná klec propůjčuje strojům Lapierre XR výraznou identitu, osobitost a nezaměnitelnost. Proč se tomu bránit, když to ničemu nevadí.

Z čistě uživatelského či závodnického hlediska lze vyzdvihnout posunutí tlumiče až k horní trubce, díky čemuž máte snazší přístup k páčce blokace zadní stavby. I když ani starší generace na tom nebyla špatně, jelikož tlumič a jeho ovládací prvky byly chytře odkryty a namířeny vzhůru, směrem k jezdci. Navíc původní i současný Lapierre XR bylo a je možné vybavit inteligentním ovládáním tlumiče E:i Shock, proto se naskýtá otázka, zda má vůbec smysl přemýšlet nad tím, kde je páčka blokace?

Lapierre XR 529 E:i (2016)

Lapierre XR 529 (2017)

Plná nezávislost

Po technické stránce důležitější je rozhodně přestěhování horního raménka z pozice uprostřed sedlovky do podvěsu na horní trubce, což má logicky vliv na chod, stabilitu a aktivitu zadní stavby. Pominout rozhodně nelze fakt, že původní Lapierre XR si vystačil s třemi čepy zadní stavby (čtvrtý byl suplován pružností sedlových vzpěr), kdežto poslední generace využívá plnohodnotně nezávislé zadní stavby inspirované vlastní konstrukcí Lapierre OST+. Tedy s čepem na zadní vidlici před patkou (tzv. Horst Link).

Jelikož je řada Lapierre XR prémiovou rodinkou sportovních fullů se zdvihem rovných 100 mm, není až tak překvapivé zjištění, že všechny modely jsou postaveny na karbonovém rámu, včetně karbonové zadní stavby. A to bez výjimky. Plně kompozitní je i testovaný model Lapierre XR 529, který představuje vstupní bránu do této rodinky. Bude trochu drsné přiznat to nahlas, ale skutečně, „základní model“ řady XR, Lapierre XR 529, stojí neskromných 81 990 Kč.

Poměrně vysokou cenu lze obhájit primárně použitím již zmíněného zcela nového a plně karbonového rámu a moderního metrického tlumiče RockShox Deluxe RL. Z hlediska zbylé komponentové výbavy tento bike zrovna nepředstavuje výkvět nejnovějších a nejzářivějších prvků světa MTB. Jedním ze slabších prvků je vidlice RockShox Recon Silver s ocelovými vnitřními nohami, řazení (jen) 2×10 kombinuje díly ze sad Shimano SLX a Deore, kdy nižší sada převažuje a brzdy Shimano BRM365 také zrovna nepatří k vrcholu nabídky.

*Normálně takovéto rozbory výbavy nedělám, ale zde mi to nějak nedalo. Ony zmíněné komponenty se totiž nemalou měrou promítají i do jízdního projevu, to si ale brzy popíšeme detailněji.

Zadní stavba nové generace Lapierre XR je plnohodnotným nezávislým systémem se čtyřmi čepy.

Důležitým prvkem je čep na zadní vidlici nacházející se před patkou.

POSED A POZICE JEZDCE

Dle informací z představení aktuální varianty Lapierre XR se mezigeneračně u tohoto modelu o 5 mm zkrátila zadní stavba (aktuálně 441 mm) a o 20 mm prodloužila horní trubka (600 mm, vel. M). Díky tomu bylo možné nasadit kratší představce (70 mm – S, M, L; 90 mm – XL). Sedmdesátka u eMkového rámu není v této kategorii věcí zrovna často vídanou, nicméně společně s řídítky širokými 720 mm a vzhledem k právě vypsaným úpravám na rámu byla jezdecká pozice skutečně příjemná, alespoň na poměry XC a maratonských fullů.

Pilot je usazen dostatečně komfortně, kolo ale rozhodně není krátké a dává dostatek prostoru pro maximální soustředění se na výkon. V tomto případě bych snad ani nepolemizoval nad tím, že by bylo třeba otočit představec směrem dolů, ale samozřejmě i to je možné. Kdo má rád hodně vyhraněný XC posed, tomu tato úprava jistě přijde vhod, obecně bych to ale neviděl jako „nutný standard všech sportovních devětadvacítek“..

Prodloužení přední části rámu a zkrácení zadní stavby se do jisté míry odráží i ve vyváženosti posedu, kdy jsem měl pocit, že nesedím úplně v geometrickém středu mezi devětadvacítkovými obručemi, ale o něco blíže zadnímu kolu. Opět by se dalo pracovat s představcem, otočit jej, posunout trup o kousek více dopředu a dolů, ale to už začínám nesmyslně spekulovat.

Co mě osobně lehce limitovalo v rozletu byla pevná sedlovka, „Kdy už konečně přijde doba většího rozšíření teleskopů i ve světe XC a maratonů?“ No nic, musel jsem se přizpůsobit klasickému sportovnímu stylu jízdy se „sedlem v nebi“ a nechtít po XR 529 vyslovené technické zázraky.

Nejvýraznějším prvkem celého rámu je jednoznačně klec okolo tlumiče.

Horní vahadlo je překvapivě štíhlé.

A do šířky skromný je také hlavní čep a nohy vidlice.

 

reklama

OVLÁDÁNÍ

Jedním z doposud nevyřčených parametrů geometrie je úhel hlavy, který u nové generace činí volnějších 69°. To v zásadě odpovídá moderním trendům v této kategorii, kdy nižší úhel teoreticky, ale i prakticky, znamená vyšší jízdní stabilitu a výraznější klid ve stopě.

Jezdec se tak na jedné straně nemusí příliš zaobírat manévrováním okolo každého kamínku, naopak stačí poklidně sedět, soustředěně točit klikami a nechat kolo, ať pracuje za vás. Lapierre XR 529 je skutečně bikem, který má rád méně křivolaké traily, či širší lesní cesty, celkově nedivočí a nenechá se jen tak něčím rozhodit.

Ovládání působí celkově seriózním dojmem, klidným a vyrovnaným profilem soustředěného závodníka. Je-li tomu třeba, nechá se bez větších protestů zlomit do zatáčky a „ohnout okolo stromu“, jeho přirozeností ale rozhodně není skákat jako žába z kamene na kámen. To už se spíše mezi kameny prosmýknout, nebo pokud to je alespoň trochu možné, přejet je rovnou linkou.

Díky delší přední partii a spíše volnějšímu úhlu hlavy je Lapierre XR 529 stabilní a jistý i ve strmějších sekcích a nerozhodí jej ani výraznější spletence kořenů. V ostřejších a rozbitějších pasážích můžete narazit spíše na limity použitého obutí než na slabiny geometrie.

Pro vstup kabeláže do rámu jsou připraveny částečně zapuštěné porty.

Luxusním prvkem výbavy je jednoznačně tlumič RockShox Deluxe RT3, který se může pochlubit sametově jemným krokem.

Zespodu u středu najdete speciální otvor „Trap Door“, který je určen pro umístění baterie pro řazení Shimano Di2.

SPORTOVNÍ VÝKONY

V úvodu jsme narazili na nikoliv zcela skromný výčet slabších prvků výbavy, přičemž na tomto místě dochází k první fázi zúčtování. Levnější a těžší komponenty se odráží jednak v celkové hmotnosti 13,5 kg (naměřeno u testované verze velikosti M, bez pedálů), což není u sportovního karbonového kola zrovna údaj, kterým byste se chtěli chlubit.

Zejména vyšší hmotnost a možná i méně pevná kola se za jízdy odrážejí v o něco slabší akceleraci, než by člověk od tohoto kola na první pohled čekal. Slabší je i celková chuť po rychlosti. Je to ale skutečně v první řadě daň za slabší výbavu a vyšší hmotnost. Rám bych z toho nevinil.

Karbonová kostra je solidně tuhá a odpružení dokáže být rozumně klidné a stabilní, díky čemuž Lapierre XR 529 při soustředěném a vyrovnaném tempu vrací vynaloženou námahu jezdci zpět i s úroky. Chce to ale někdy více úsilí a výraznější a trvalé nasazení, aby se náboj vložený do jízdy skutečně promítl zpět v podobě rychlosti. Z kola je cítit jasný potenciál, chuť uhánět vpřed, jen jej brzdí kila navíc.

Zažil jsem hned několik situací, kdy jsem se dole pod kopcem rozjížděl spíše zvolna, abych se neutavil již u paty výjezdu, postupně jsem nabíral na tempu a nechal stoupat tepy, abych nahoře sice funěl jako sentinel, ale měl zároveň velice dobrý pocit ze svého výkonu a z toho, jak kolo tento soustředěně podaný výkon dokázalo efektivně zužitkovat.

Kompozitní je nejen přední a zadní trojúhelník, ale také horní vahadlo.

U Lapierre si hodně zakládají na tradici výroby datující se až do roku 1946.

Páčka pro uzavření tlumiče je díky jeho poloze vždy krásně po ruce.

ODPRUŽENÍ – vidlice RockShox Recon

Vidlice je zmiňovaný levnější kousek od značky RockShox, model Recon Silver RL 29 Boost (15×110 mm) se 100 mm kroku a s ocelovými vnitřními nohami. To se sice podepisuje na její vyšší hmotnosti, po funkční stránce si ale nemám příliš na co stěžovat. Již dříve se mi na jiném kole tato vidlice osvědčila a také zde plnila svou roli nadmíru dobře.

V terénu chodila krásně jemně a plynule, byla příkladně citlivá, akční, ale přitom se nikterak zásadně nebořila, nebo nehoupala při šlapání. Pro silové výkony vestoje se hodí dálkové ovládání, které vidlici okamžitě zmrazí a člověk se do toho může opřít naplno s dostatečnou oporou pro ruce.

Jediné, co mě trochu trápilo byla páčka OneLoc, která se sice ovládala poměrně dobře, mnohem lépe by se ale vyjímala pod řídítky než nad nimi. To by ale vyžadovalo pohon 1×11 (1×12), nikoliv 2×10. Dvoupřevodník je ale na všech modelech Lapierre XR, s výjimkou verze Lapierre XR 929 Ultimate, jejíž cena je oproti testovanému modelu více než dvojnásobná!

Vidlice RocklShox Recon Silver je sice levným modelem, po funkční stránce si ale na něj nelze stěžovat.

Jak krásně by se ovládala a jak dobře by vypadala páčka OneLoc, kdyby byla umístěna pod řídítky a nikoliv nad nimi!

ODPRUŽENÍ – zadní stavba

Na druhém konci spektra mě překvapila přítomnost již z v úvodu zmiňovaného tlumiče RockShox Deluxe, v zajímavém metrickém rozměru 190×40 mm. Tedy extra dlouhé tělo a kratičká pístnice. To je ale spíše taková zajímavost a popis netradičního vzhledu, který nemá až tak výrazný dopad na funkci. Nebo pokud má, tak jedině pozitivní.

Funkce samotného tlumiče i celé zadní stavby je skutečně výtečná. Zadní partie je na jedné straně solidně sportovně tuhá a slušně odpovídá na šlapání, přitom ale tlumič aktivně pracuje již od samotného kraje svého kroku. S chutí zobe i nejmenší nerovnosti a celkově vytváří dojem až překvapivě komfortní jízdy, jakou by člověk v této zdvihové a výkonnostní kategorii snad ani nečekal!

Zadní stavba je také překvapivě progresivní, díky čemuž jsem málokdy využil více jak 2/3 celého potenciálu. Zároveň bych ale doplnil, že mi nikde rozhodně nechyběl zdvih či akce zadní stavby, minimálně v porovnání s výkony vidlice. Možná jsem jen zvolil až příliš lehký terén s cílem užít si toto kolo hlavně po rychlostní stránce a nezkoušet jsem, jak ostře se s ním dá jezdit v náročnějším terénu.

Proč na něj sahat?

Co se týká ovládání tlumiče černou páčkou, tak tu jsem tradičně příliš často nevyužil. Při mém způsobu jízdy jsem neměl pocit, že by mě pohyb zadní stavby jakkoliv obtěžoval, či že by snad vysával energii investovanou do pohybu vpřed. Tlumič jsem zamykal snad jen na silnici, abych si užil pevnou a jistou odezvu na všech frontách, jinak stačilo na začátku nastavit sag na 30 %, odskok a více na tlumič nesahat.

Poslední, co mě napadá k tomuto tématu, je pocit tuhnoucí zadní stavby v případě, kdy došlo k přehození na menší převodník. Je dost možné, že při tomto úkonu spadla řetězová linka výrazněji pod úroveň hlavního čepu nacházejícího se nad středem, díky čemuž se zadní stavba při silových záběrech více zamkla a jezdec pak měl pocit, že ho to ženě s každým silovým záběrem vpřed! Nebo ještě lépe k vrcholu další horské prémie.

Když už jsme u toho, je třeba zmínit, že Lapierre XR krásně a jistě stoupá, nejen díky velké opoře při šlapání, ale také vzhledem k dobře rozloženému těžišti. Stačí se jen lehce sklonit nad řídítka a vyjedete, co jen budete chtít. Lapierre XR 529 se ani v prudkých stojkách zbytečně nezvedá, přední kolo je hezky stabilní a jezdec se tak může soustředit především na svůj výkon.

KOMPONENTY

Sekci popisu komponentů bych dnes začal trochu netradičně u plášťů, kdy na Lapierre XR 529 najdete z továrny nasazené pneumatiky Maxxis Ardent (29×2,25“ – vepředu) a Maxxis Ikon (29×2,20“ – vzadu). Toto obutí se na sportovně zaměřené kolo dokonale hodí.

Odvalování na obou kolech je lehké a zvolený dezén kolo nebrzdí na asfaltu, ani mimo něj. Přitom jsou gumy komfortní, jisté a na poměry XC kol mají dostatečný grip. Zejména přední Ardent. Vzadu nasazený Ikon je o poznání nižší a rychlejší, v době převládajícího sucha, kdy jsem toto kolo testoval, byl jeho záběr i v náročných výjezdech zcela dostatečný.

Maxxis Ikon je rychlou gumou, které ale rozhodně nechybí jistý záběr.

Při mytí kola po testu jsem objevil toto doporučení: „Pro ráfky s vnitřní šířkou alespoň 21 mm“

Toto pravidlo naštěstí ráfky Rodi Blackrock 29 splňují. Přední má dokonce šířku 23 mm.

Víceméně po celou dobu testu mě poněkud unavovalo řazení Shimano Deore, u něhož mi činilo problémy posunout přehazovačku o více jak jednu polohu najednou. Řazení jedním tahem o více převodů vyžadovalo spíše aktivní cvakání, případně bylo potřeba uvolnit sevření řídítek, vytočit ruku a pořádně natáhnout palec.

Naopak velice příjemné bylo ovládání přesmykače, který běhal tak, jak jsem u verzí sideswing zvyklý. Rychle, přesně a bez výrazné námahy. Již jsem to zmínil u řady testů: „Pokud v dnešní době ještě vůbec přesmykač, pak jedině sideswing!“ *O elektronickém řazení Shimano Di2 se bavit ani vůbec nebudeme…

Poslední zásek sekerou do totemu Shimano. Již na první pohled pro mě byly zklamáním levně vypadající brzdy Shimano BR-M365. Jejich páka je konstruovaná na ovládání více prsty a tomu odpovídá i jejich slabší výkon. Krok byl sice pevný a jistý, modulace jasně čitelná, jen maximální účinek vyžadoval úporné tisknutí páky. Ani tak jsem si nebyl vždy zcela jistý, že zastavím tam, kde chci. Tady by bylo co zlepšovat!

Brzdy Shimano BR-M365 nejsou ošklivé, koncepčně ale patří do jiné třídy než zbytek kola.

Třmen je vcelku elegantní, přílišným výkonem ale nedisponuje.

Naopak dobrý pocit jsem měl z přesmykače Shimano side-swing, který pracuje jemně, hladce a jistě.

Lapierre XR 529 – závěr

Lapierre XR 529 je kolo, z něhož je cítit velký sportovní potenciál. Bohužel u verze 529 jej nelze rozvinout naplno, jelikož jej brzdí hmotnost a slabší výbava. Je to sice drahý základ, ale stále je to jen základ! Pořídit jej do začátku zejména kvůli karbonovému rámu a postupně odlehčovat, pak by se člověk jistě brzy dopracoval k výkonům, jaké toto kolo chce a jaké jistě umí podávat.

Pokud chcete ode mě uživatelskou radu na závěr, potom bych volil trochu přišetřit a sáhnout hned ze začátku alespoň po verzi Lapierre XR 629! Ta by měla být skoro o kilo lehčí, přitom cenový rozdíl přibližně 13 000 Kč není v částkách okolo sta tisíc nikterak zdrcující. Ano, s touto logikou by se člověk brzy dopracoval až k modelu XR 729, a tam by nejspíš taky skončil. K další variantě Lapierre XR 929 Ultimate je to „naštěstí“ pořádný skok!

Shrnuto, podtrženo! Lapierre XR je klasickým druhem sportovního fullu s velkými koly, který plní to, co se od něj očekává. Jeho posed nemusí být přehnaně natažený, přitom hned od prvních metrů jasně cítíte, že toto kolo bylo stavěno s ohledem na rychlost a výkon. Danému zaměření odpovídá i stabilní a jisté řízení, příjemným překvapením je až nečekaně komfortní a akční odpružení, které z vás ale nebude zbytečně vysávat sílu.

Foto: Štěpán Hájíček

LAPIERRE XR 529 – základní údaje

Cena: 81 990 Kč
Hmotnost: 13,5 kg (vel. M, bez pedálů)
Kokpit (řídítka/představec): 720/70 mm
Tlaky (vidlice/tlumič): 105/210 psi (jezdec 80 kg)

Cenová osa

Lapierre XR 529 – 81 990 Kč
Lapierre XR 629 – 94 990 Kč
Lapierre XR 729 – 105 990 Kč
Lapierre XR 729 E:i – 1114 990 Kč
Lapierre XR 929 Ultimate – 178 990 Kč

Více o tomto kole na mezinárodním webu www.lapierre-bikes.co.uk, případně na české stránkách www.lapierre-bike.cz

PLUS

  • Příjemný posed nabízející dostatek pohodlí i opory pro sportovní jízdu
  • Překvapivě komfortní a aktivní odpružení
  • I přes levnější model jemný a vyvážený chod vidlice
  • Moderní metrický tlumič s precizně jemným chodem již od prvních milimetrů
  • Stabilita vedení směru – klid za řídítky
  • Tuhost rámu při záběru
  • Poměrně stabilní projev odpružení při šlapání (není nutné tlumič zbytečně často zamykat)
  • Originální vzhled díky kleci okolo tlumiče
  • Plně karbonový rám, včetně zadní stavby
  • Jisté, rychlé a pohodlné pláště Maxxis
  • Dálkové ovládání vidlice (mohlo by být umístěno jinde a jinak)
  • Přesmykač Shimano typu sideswing má lehký krok, funguje rychle a přesně
  • Dva převodníky jsou dnes pomalu přežité, když už jsou na kole, tak je člověk rád využije a o to prudší kopce může vyzvat na souboj!

MÍNUS

  • Celkově slabší výbava zvyšující hmotnost a omezující dynamické vlastnosti kola
  • Ovládací páčka vidlice by měla být ideálně pod řídítky, na to zde ale není prostor
  • Brzdy Shimano BR-M365 jsou určeny spíše na cestovní kola, čemuž odpovídá určení pro ovládání více prsty i slabší brzdný výkon
  • Lapierre XR je poměrně vážné a seriózní kolo, pro seriózní sportovce, což ale vlastně není žádná nevýhoda
  • Řazení Shimano Deore komplikovalo posun přehazovačky o více poloh najednou, nejsnazší cestou je cvakat jednu polohu za druhou

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky