Lapierre Crosshill 300 – v sedle Gravel bike 29″

Když jsme toto kolo s kolegy spatřili poprvé loni na prezentaci novinek společnosti Schindler (dovozce značek Lapierre, Ghost, Salsa, Knog, Cratoni a dalších), byli jsme z něj všichni nadšení a těšili se, až jej osobně vyzkoušíme. Realita ale přinesla mnohá překvapení.

Praktické svezení se nakonec podařilo domluvit ještě před koncem roku, přičemž jsme Crosshill měli v „moci“ ještě několik týdnů poté, abychom plně načerpali všechny důležité jízdní dojmy, nechali vzniknout a vyniknout různé zážitky a také, abych i já měl čas se na tomto kole svézt a měl tedy porovnání a mohl k danému tématu něco doplnit, až se bude vytvářet finální test.  

Dříve než Crosshill chceme publikovat hodnocení jiného stroje Lapierre, modelu Edge 327+, takže bychom mezi nimi rádi udělali určitý časový rozestup. Nicméně by mi přišlo hloupé napínat vás nekonečně dlouho, když už se o Lapierre Crosshill 300 na našem webu hovoří nějaký ten pátek.

Proto jsem si říkal, že dám dohromady alespoň své letmé dojmy a hlavní hodnocení přenechám Ondrovi a Kubovi, kteří s tímto Lapíkem najezdili hromady kilometrů v lese po hlíně, na ledu, na sněhu, po silnicích a všem, co letošní zima do Polabí přinesla.

Výstup na rozhlednu

Když k Lapierre Crosshill 300 poprvé přistoupíte, nemáte pocit, že by šlo o kolo nějak radikálně jiné, než jak vypadá mnohá jeho konkurence. Je to zkrátka poctivý Gravel bike, tedy silnice s tlustými plášti a již od pohledu slušným terénním apetitem.

Když se ale podíváte blíže, dojde vám, že je jeho rám i na poměry kategorie „gravel“ docela mohutný, tedy především přední karbonová vidlice. Rovněž vám nejspíš neunikne, že jsou jeho pláště značně objemné a kola nečekaně veliká? Jak by také ne, když se celý tento stroj otáčí na obutí s rozměrem zapsaným v MTB stylu 29×1,9“. Jednoduše to je hardtail s pevnou vidlicí osazený berany!

Ano i ne! Již při studii rámu je zřejmé, že jsou jeho křivky spíše jemnějšího „silničního ražení“ než bikově hrubé. Posed, představec, řadící a brzdové páky, vše je #roadspecific. Tedy vše až na ta kola! Jak se s ním tedy jede? No, nejprve musíte vyšplhat na tuto rozhlednu!

Mohutná široká vidlice s pevnou osou

I přes nasazení pláště rozměru 29×1,9″ je v korunce místa stále dost.

Hadice k přední brzdě je vedena stylově vnitřkem vidlice.

Vidím město veliké…

První pocit po „výstupu“ do ovládacího centra je vážně trochu zvláštní, ale vlastně jen trochu. Fakticky by se dalo asi dokázat, že s koly průměru 29“ a s velkými balóny sedíte výše než na vašem CX kole, na tento efekt ale člověk poměrně rychle zapomene. Nebo tak tomu bylo alespoň v mém případě.

Při mé první zkušenosti jsem měl sice přímé srovnání se svojí klasickou cyklokroskou (Lapierre CX Alloy), proti níž mi Crosshill připadal celkově docela velký. A to se jedná o podobnou velikost, konfekční M. Jak už jsem ale zmínil, po prvním šoku a postupném jemném doladění posedu jsem na zásadní rozdíly zapomněl a začal se slušně bavit.

Brzdy Shimano BR-RS405 jsou osazené moderními nýtovanými (dvoudílnými) kotouči s lepším odvodem tepla průměru 160/140 mm (P/Z).

Je to silnice, není to silnice?

Ono je vlastně dost těžké říci, kam přesně toto kolo zařadit, jelikož samotná kategorie Gravel biků čítá mnohé mutace. WTB a třeba také Cannondale se snaží prosadit koncept RoadPlus, tedy silniční rám a kola parametru 27,5“ (650b). Vedle toho lze použít klasický rozměr kol pro silniční a CX kola a osadit je většími plášti. Modelově GT Grade a Maxxis Rambler 700x40c. A do třetice je zde kategorie, kterou bychom mohli nazvat Road 29.

Z tohoto je jasné, kam Lapierre Crosshill zařadit, není ale jasné, co od něj vlastně čekat? Mně se třeba líbilo, jak je toto kolo stabilní, a když opustíte zpevněné cesty a necháte klesnout tlak v pláštích klidně až k hodnotě kolem 2 bar, nakolik jistě a neohroženě působí v lehkém a středně náročném terénu. Zároveň, jak srdnatě se dokáže poprat i s těžšími, skoro až trialovými pasážemi. Minimálně na poměry silničního kola!!!

Z obecného pohledu lze říci, že už jen při tomto konceptu jako takovém nelze dopředu příliš očekávat zásadní mrštnost a obratnost, což Crosshill jedině dokazuje. Navíc u velikosti M přidává úhel hlavy 71°, který jasně naznačuje, že stabilita v přímém směru byla jasnou preferencí jeho stavitelů. Na pětníku se s ním rozhodně neotočíte, otázka je, jestli je to nutné?

reklama

Zásadní prvek výbavy, pláště Kenda Small Block Eight Sport v rozměru 29×1,9″

Okopané špičky bot

Co se mi dále líbilo byl vysoký, na silničním kole bez odpružení z mého pohledu doposud nedosažený, komfort. Přitom to celé stále velice slušně jelo. Lapierre Crosshill ale není vyslovený spurter nebo rychlík Praha – Košice. Rozhodně takový nebude, když mu při přechodu z terénu na asfalt nedofouknete gumy. Jenže to abyste je po pár stech metrech, nebo maximálně pár kilometrech opět ufukovali před tím, než to znovu ohnete do terénu!

Člověk by si měl nejlépe dopředu rozmyslet, jestli ten den pojede více asfaltu, nebo více off-road a podle toho ráno nafoukat. U mě to byla jasná volba (off-road jak jen to půjde), proto jsem ráno kola nahustil a v terénu už jen jemně ufukoval. Svezení to pak bylo vskutku jedinečné. I když jsem někdy bojoval s rozhodnutím, zda balancovat na hraně přilnavosti širokých plášťů na zledovatělé cestě, nebo se kodrcat o kousek vedle na zmrzlé udusané pěšince, jejímž podkladem byl před pár dny sníh a dnes je to bílý beton!

Komfortní je Lapierre Crosshill dost, ale zmrzlý ledový tankodrom byl po chvíli i tak utrpením. Abych navázal na mezititulek, jedna z věcí, co mě často a hodně štvala, bylo, když jsem při jakémkoliv prudším manévru narážel špičkou bot do předního kola! Důvod je zřejmý. Velká kola na jedné straně a snaha co nejvíce zkrátit rozvor, aby z toho nebyl úplný křižník, na straně druhé. Neděje se to za plynulé jízdy, ale když někde manévrujete, otáčíte se nebo se vyhýbáte nečekaným překážkám, obrousíte si špičky treter ani nevíte jak.

Stíhací jízda kolem zamrzlého rybníku

Kónická hlava a zajímavý decentní hrb na horní trubce.

Zadní brzda je montována přímo do rámu prostřednictvím nového montážního standardu vyvinutého pro silniční kola.

Co více prozradit?

Ano, mohl bych vám ještě povídat o tom, jak se Ondrovi nelíbilo, že se přední guma při tlaku nižším jak 3 bary v zatáčkách deformuje a žvýká, jak byli oba kluci rozčarováni z velkého rozestupu na převodnících a řadu dalších věcí, co jsem se od nich na adresu Crosshillu doslechl.

To vše bych ale raději nechal až na jejich komplexní povídání, proto dodám snad jen jednu citaci: „Shodli jsme se s Kubou, že je tohle kolo hodně zvláštní a asi bychom jej za klasické CX stroje nevyměnili. I když jízda s ním v terénu, to byl mazec! Myslíme si ale, že tobě se líbit bude.“ Dík kluci, mně se Lapierre Crosshill vážně líbil! Líbila se mi jeho jistota, přilnavost, komfort a značná neohroženost. Zatím ale asi také zůstanu na vlně klasického CX, které je pro tahání vozíku na dítě a občasné Gravel/Road povyražení a trénink zcela dostatečné.


Lapierre Crosshill 300

Cena: 51 990 Kč (mojekolo.cz)
Hmotnost: 10,45 kg (vel, M, bez pedálů)
Řídítka/představec: 400/100 mm

Výbavu a geometrii najdete na mezinárodních stránkách www.lapierre-bikes.co.uk,
cenu a dostupnost si ověřte na e-shopu mojekolo.cz

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky