RB Bandit 475 – v sedle chystaného modelu
Všichni jistě dobře znáte náš primární redakční stroj určený pro dlouhodobé testy, tedy jak rámu samotného, tak i komponentů na něm navěšených – RB Bandit 675! Již v půlce listopadu 2016 jsem měl přitom tu čest vozit se pár dní na jeho mladším a menším bratříčkovi – RB Bandit 475.
O tomto kole jste, dost možná, již „něco“ slyšeli, možná ho i viděli, třeba u nás na Facebooku, a někteří ho snad již mají dokonce objednaný, jelikož podle posledních informací od Petra Heiníka by již měla být první série dokonce zadána ve výrobě. RB Bandit 475 si již půjčili i kluci z Vela, jak jsme se tuhle před Vánoci potkali čistě náhodou u lesa na parkovišti. Proto bych je rád trochu předběhl a přednesl vám své prvotní dojmy z jeho sedla.
Není to jen kvůli konkurenci…
Skutečně ne! S Petrem Heiníkem jsme se jednoduše domluvili, že takto z kraje roku pošleme do světa malé praktické představení, později si kolo půjčím znovu, to by dokonce mohl být dostupný tesťák v mojí velikosti (M), a následně připravím celkové hodnocení tohoto stroje. Musím vás ale dopředu varovat, jelikož mám obavu, že dnešní povídání bude nejspíš až chorobně pozitivní!
Mě prostě kola od RB baví, počínaje naším původním IQ 575. Bavilo mě vlastně i IQ 275, moc rád se vracím do sedla našeho Bandita 675 a Bandit 475 toto pravidlo jen potvrzuje. Slyšel jsem sice mnoho názorů hovořících o tom, že RB Bandit je pouhá „kopie“ Giantů a jejich systému Maestro, že se rám kroutí, že je odpružení až zbytečně progresivní a kdesi cosi. Neberu nikomu jeho názor, jelikož mám svůj vlastní, který vám rozhodně nenutím, jen vám jej nabízím ke „konzumaci“ a dalšímu zpracování dle individuální chuti…
Velký brácha, malý brácha!
Pro jednou začnu trochu netradičně, tak trochu od konce, nebo možná spíš na přeskáčku. Když jsem si totiž RB Bandit 475 půjčoval a když jsem ho pak vracel, využil jsem situace, že jsem měl doma Bandit 675 a že to není do RB Centra Praha ode mě z domu příliš daleko. Také jsem tehdy potřeboval projet Manitou Mattoc po integraci systému IRT.
Tím chci říct, že jsem sedl na kolo, kousek se svezl přes naše městské lesoparky a pak zamířil do RB, kde jsem vyměnil jednoho Bandita za druhého. Dva dny nato byla situace hodně podobná, udělal jsem si menší kolečko na Banditu 475, zajel s ním do RB Centra, přesedlal na Bandit 675 a mastil domů, jelikož se slušně rozpršelo! Měl jsem tak zajímavé porovnání obou platforem vedle sebe, v jednom dni, a navíc při přechodu tam i zpět.
Zkušenost to byla rozhodně zajímavá, i když byl Bandit 475 velikosti L, zatímco náš Bandit 675 je M. To sem ale teď netahejme! Podstatné je, jak bylo krásně znát, že obě tato kola vzešla ze stejného rýsovacího prkna, že vyznávají stejnou základní filosofii a také, že jsou obě nanejvýš zábavná. A samozřejmě, krásně z tohoto srovnání vystoupil onen rozdíl. „Malý brácha / velký brácha“.
Kdo víc vyrostl?
Asi není třeba popisovat, co byste měli očekávat od fullu se zdvihy 160 mm a od jeho menšího bratra s krokem délky 140 mm nad oběma koly. Endurový Bandit 675 je kolem, které si toho nechá líbit skutečně hodně, které je stále rozumně ovladatelné, přitom si je ale v těžkém terénu hodně jisté a jeho odpružení toho sežere víc než dost.
RB Bandit 475 jde přitom ve stopách svého staršího sourozence, jak po stránce posedu, ovládání, tak i výkonů odpružení. Posed se mi sice hodnotí trochu hůře, jelikož Petrovo „Lko“ bylo pro na můj vkus trošku větší, ale vlastně nijak extrémně. Dokonce jsem po návratu Petrovi říkal, že bych si dokázal představit Mko s takto dlouhou horní trubkou, jen bych o centimetr zkrátil hlavu a o palec sedlovou trubku.
S takovýmto přístupem by se člověk dostal k slušné „forward geometrii“, nebo k něčemu, čemu se říká „slack and low“. Z RB Bandit 475 by se tak rázem stal „závodní trailbike“. To je ale vlastně celé jen spekulace a s Petrem Heiníkem jsme si vyříkali, že by to mohlo být zajímavé pro pár nadšenců, obecně je ale snahou RB stavět kola více univerzálně, aby se na nich příjemně povozil skoro každý.
Kašlu na čísla, řeknu vám, jak to bylo doopravdy!
Svoji úvahu z předchozího odstavce jsem později sám ve své hlavě zapudil, jelikož když jsem se na to soustředil za jízdy, přišlo mi Lko na můj vkus už docela dlouhé (na poměry velikosti L tak akorát). Proto budu rád, až se posadím na Mko, které bude o nějaký ten centimetr kratší a bude mít nižší hlavu.
Nevím, jestli již někde po internetu koluje výkres geometrie RB Bandit 475, sám se ale vlastně nechci nechat ošálit čísly, proto budu zatím vařit z toho, co jsem zažil s tímto kolem v terénu. Přitom za nějaké dva dny a kousek jsme toho objeli víc než dost a dokonce jsem v sedle RB Bandit 475 pokořil svůj, minimálně podzimní, rekord najetých kilometrů za jeden den (něco přes 40…).
Jezdil jsem jak nahoru, tak i dolů, po otevřených rychlých cestách, i těžkých strmých a trialových pasážích. Co mi výrazně utkvělo v paměti byly dvě technické sekce. Jedna kousek od mého bydliště, sjezd do Modřanské rokle. Zde jsem, i při lehké námraze, projel víceméně nejtěžší možnou lajnu od vrchu dolů, a to zcela bez zastavení, a hlavně bez zaváhání!
Výmluvičky, výmluvy…
Druhá v mé paměti pevně zafixovaná sekce se nachází v Prokopském údolí, kde již léta jezdím jednu skalku a před necelým rokem jsem si zde vyhlédl jednu novou, osobně zatím nevyzkoušenou stopu, a dlouho se k ní odhodlával: „Až tady budu na pořádném kole,“ a tak podobně. Znáte to! Jenže v sedle RB Bandit 475 již nebylo na co se vymlouvat, vlhko a následný „holomráz“ krásně k sobě slepil jinak klouzavé prachové částice a dole na silnici se mi dokonce mrazem lepily podrážky treter FiveTen Freerider Contact k asfaltu!
„Stopa je jasná, nájezd i odjezd taky, stačí jen udržet rychlost a nepanikařit…“ No a byl jsem dole! Pak jsem si vyběhl na onu skálu ještě jednou, abych si dal potvrzovací pokus a příště jel už čistě na jistotu a plynule až z vrcholu skály.
Co to dokazuje? Z mého pohledu prostý fakt, že je geometrie slušně narýsovaná, že je Bandit 475 krásně stabilní a jistý i v takovýchto „extrémních“ situacích. A také to, že když máte delší hlavu a výše řídítka, tak se podobné strmé sekce zdolávají mnohem snáze, než když se držíte za přední osu!
reklama
„Hráli jsme kličkovanou, vždyť to znáš…“
Vůbec nevím, co je to za interpreta a ani po tom nechci pátrat, protože ta písnička je možná i starší než já. Chtěl jsem si jen připravit půdu k dalšímu povídání věnovanému „běžnému“ ovládání. K němuž vlastně nemám žádné výhrady. Co si tak vzpomínám, přišel mi Bandit 475 krásně vyvážený a poslušný zároveň, okamžitě reagoval na moje pokyny, nikde se nezdržoval. Prostě parádní trailbiková geometrie, jak se sluší a patří.
Když jsem pak Bandit 475 měnil za náš Bandit 675, došlo mi jen, že se zde sedělo o trochu více ve sportovním duchu, a že kolo bylo o pár procent živější a rychleji reagovalo na pokyny z velína. Jak by se ostatně dalo očekávat při porovnání kol kategorií Enduro a Trailbike.
Podobně mi přišel jasně patrný rozdíl v rovině odpružení a hbitosti. Jednoduše když jsem přesedl z velkého Banditu na menší, měl jsem pocit, jak krásně valí, už jen při cestě po cyklostezce směr Prokopák. Naopak při opačném střídání mě zarazilo, že mi náš „Větší Bandit“ nepřijde po této „výměně stráží“ nikterak zásadně líný. Samozřejmě, hodně záleží na výbavě, kolech a pláštích, ale jezdivé jsou oba Bandity, když na to přijde.
Nejlepší nakonec
Tak se to alespoň říká! My si pojďme naservírovat na úplný závěr, pro někoho nejspíš nejzajímavější část hodnocení – odpružení! I když ono to bude asi dost stručné! Pokud jste seděli na Banditu 675, nebo alespoň četli naše hodnocení (RB Bandit 675 – jízdní dojmy), pak si představte projev jeho zadní stavby, přidejte pár procent na stabilitě, uberte pár procent z aktivity a jste doma! Vše ostatní zůstává neměnné!
Abych to trochu rozvedl. I u malého Banditu je patrný mechanický účinek použitého zadního závěsu, který se i bez asistence kompresních okruhů v tlumiči projevuje velice slušnou odezvou na šlapání a minimem pohupování. Zejména když člověk sedí a plynule roztáčí kliky, nemá nejmenší důvod zadní stavbu zamykat. A nutné to není ani při občasných spurtech či nástupech, jelikož efektivitou se zde rozhodně nešetřilo.
Na druhé straně si můžete užívat, nejen na poměry v této kategorii, vysoký standard vnímavosti zadní stavby, nemalý komfort a nešizenou akci. Pocit z odpružení v sedle není až tak hluboký či téměř bezedný jako u Banditu 675, hodně se mu ale blíží, jen je prostě posazen do více trailového (tužšího) spektra.
Co se týká progresivity, pak je to podobné jako u velkého Banditu 675. Záleží na použitém tlumiči, každopádně ze základní konfigurace a odladění použitého systému logicky vychází výrazněji progresivní konec. To může někdo kritizovat jako nedostatečné využití plného potenciálu zadní stavby, mně ale přijde lepší ponechat si kousek kroku na tlumiči „pro strýčka příhodu!“ A že tuto rezervu, minimálně v sedle RB Bandit 675, čas od času využijeme.
Konstrukce, frézování a to ostatní
Normálně bych to zmínil v úvodu, ale dnes jsem to trochu otočil. Co se podoby rámu týká, je RB Bandit 475 hodně podobný svému bratru Bandit 675 a řadu dílů s ním i sdílí. Jak je ostatně dnes běžným a logickým krokem nejen u aut, ale mnohem častěji i u kol. Novinkou či vylepšením je otevřené, nikoliv frézované, ale zřejmě kované nebo prostě odlévané horní raménko, či otevřený a zvednutý nástavec sloužící jako opora spodního oka tlumiče.
Jinak je zde vše tak, jak jste již viděli na Banditu 675 a jak tomu bude vlastně i u 29“ verze Bandit 290 (zdvih 120 mm). Horní trubka v zadní třetině lomená, spodní ohnutá v blízkosti středu, převážně kruhové profily, hlava určená pro tapered sloupky, podpořená ve spoji se spodní trubkou navařenou výztuhou.
Zadní stavba je vyrobena jako jeden kus (pevný svařenec) s jednou vertikální vzpěrou vepředu na levé straně. Systém zavěšení: „klasický virtuál“, řešen podobně jako Giant Maestro. Tedy s dvojicí nezávislých ramének (obecně tzv. Dual Link). Zdvih zadní stavby 140 mm, vepředu standardně vidlice stejné délky kroku, osobně bych se ale nebál nasazení ani 150mm kousku v případě, že máte rádi trochu peprnější styl jízdy.
RB Bandit 475 – příště, až bude teplo!
Tolik k dnešnímu povídání o RB Bandit 475. Jak jsem psal již několikrát. Z mého pohledu a na základě mých sice krátkých, přesto dostatečně intenzivních osobních zážitků, je toto kolo logickým pokračovatelem řady RB Bandit. Ukrývá v sobě totiž stejné kvality stran geometrie a charakteru odpružení jako jeho prvorozený bratr RB Bandit 675. Vše ale servíruje v obecně snáze stravitelné formě, alespoň pro „běžnou bikující veřejnost“.
Už teď se proto těším, až se do jeho sedla vyhoupnu ještě jednou, ideálně v podobě menšího rámu, prověřím jej při trochu přátelštějším počasí a pak jeho schopnosti případně ještě jednou a blíže rozeberu.
RB Bandit 475
Cena: předpokládám, že bude hodně podobná jako u Banditu 675, tedy cena rámu od cca 20 000 Kč, celé kolo (Base) od cca 48 000 Kč
Hmotnost: nevážil jsem, jelikož testovaný vzorek byl vybaven čistě na zkoušku z dostupných či testovacích dílů
Tlaky (odpružení): Zadní stavba standardně dle sagu, řádově kolem 170 psi, vidlice dle tabulky
Dostupnost: První várka by již měla být ve výrobě, oficiální prodej odstartuje před začátkem sezóny 2017
Více na webu www.rb-bike.cz nebo facebooku RB
Foto: Štěpán Hájíček
