SRAM XX1/X01 Eagle – první praktické zkušenosti

Už se děsivě opakuju, ale nelze pominout, že akce Eurobike Media Days byla neskutečně plodná na praktické zkušenosti s řadou žhavých novinek, dvanáctkové sady SRAM Eagle nevyjímaje. Zbrusu nové a v mnohém revoluční sady SRAM XX1 Eagle a SRAM X01 Eagle jsem vyzkoušel hned na několika kolech, proto si pojďme nyní říct „jak to pracuje?“

Teorii proč, co a jak se změnilo vůči původním jedenáctkovým sadám SRAM XX1 a X01, snad ani není třeba opakovat. Vše je dostatečně podrobně popsáno v článku, který sady 1×12 (Eagle) zevrubně představuje: SRAM Eagle – řazení 1×12 je realitou! Dnes si spíše řekneme, jak vypadá nová dvanáctka v reálu, jak se s ní pracuje a jak se s ní jezdí. Všichni (nejen) příznivci SRAMu asi tuší, že „VÝBORNĚ!“

Řazení SRAM Eagle poznáte, krom zadní gigantické rozety, podle znáčku orla třeba na převodnících. Stříbrný patří sadě X01 Eagle, zlatý XX1. A všimněte si, jak rafinovaně jsou profilované jednotlivé zuby… Úlet!!!

Sakra, to je ale pila!!!

První osobní setkání se sadou SRAM Eagle je obvykle dost šokující. SRAM se nestydí za to, že je jeho „rozeta z motorky“ obrovská a její velikost nijak neskrývá, naopak ji spíše zdůrazňuje. Je to podobné jako když dáma s extrémně vyvinutým popředím své vnady nehalí do roláku či volné blůzky, ale naopak se ráda předvádí v upnutém topu s více než nápadným výstřihem. Dámy prominou, lepší přirovnání mě nenapadlo :-O

Oproti katalogu, zdá se, existují zejména kazety SRAM Eagle XX1 a X01 ve vícero barevných provedeních. Na webu sram.com i v našem původním představení SRAM 1×12, jsou vyobrazeny kazety v podobě zlaté s černým největším pastorkem (XX1 Eagle), respektive „all-black“ varianta X01 Eagle. V reálu jsem na testovaných kolech potkal X01 Eagle v černé se stříbrnou největší pilou (50 zubů) a pokud mě rozum nešálí, mám pocit, že jsem viděl i inverzní barevnou variantu SRAM XX1 Eagle, tedy celou černou, se zlatou cirkulárkou. Ale to už se mi možná plete…

Ať je to jak chce, na první pohled je to vždy šok, v případě dvoubarevného provedení o to větší. Po půl dni soužití s kolem postaveným na Eaglu to najednou ale přestanete vnímat a když se pak podíváte na kolo s klasickou kazetou 1×11 (10-42 zubů), přijde vám až komicky malá… V případě celočerné kazety SRAM X01 Eagle přestanete vnímat onu velikost ještě dřív, až se může stát, že po chvíli brouzdání mezi novými koly člověk najednou začne pochybovat, jestli je na tom či onom kole Eagle či nikoliv!!!

Dvě barvy, dvě sady, jedna mega-pila! Víte vy co? Čistá, nová kazeta vypadá nepřirozeně velká, když se ale ušpiní, pak nějak lépe opticky splyne s kolem 😀

Základ je to dobře seřídit!

Sám sebe považuji za poměrně schopného domácího mechanika a rád si na svém kole (kolech) dělám a ladím většinu věcí sám. Nechci se cíleně chlubit, ale někdy mám pocit, že vracím po testu kola v lepším stavu a lépe seřízená, než jak mi dorazila. Jsem prostě takový hračička, co rád kroutí šroubky sem a tam! V případě SRAMu Eagle jsem ale vlastně neměl zatím tu čest s řazením nějak více laborovat, maximálně jsem si jemně doladil chod stavěcím šroubem na řazení. Vše totiž bylo od profíků mechaniků prozatím vždy skvěle nastavené!

Od několika z nich jsem ale v režimu „mimo záznam“ slyšel, že seřídit novou, na kolo čerstvě nasazenou sadu SRAM Eagle 1×12, jedno kterou, je docela boj. Jak říkám, není to nic potvrzeného, ale docela bych tomu věřil. Přeci jen díky dvanácti převodům, užšímu řetězu a dalším úpravám se prostor pro případné odchylky a tolerance logicky zmenšuje.

Co je větší? Kazeta s největším pastorkem 50 zubů, nebo kotouč průměru 180 mm?

Ono když člověk neví kam přesně sáhnout, je někdy boj doladit i klasický SRAM 1×11. Slušně mě vyškolilo, když jsem před rokem zkoušel měnit převodníky různých velikostí, což bylo deklarováno jako snadný úkol a jedna z výhod systému 1×11.

Jenže nikdo už nedodal, že může nastat problém s délkou řetězu. Že se nevyplácí „podomácku“ nýtovat jedenáctkový řetěz (jedinou trvanlivou cestou je řetěz zkrátit a spojit rychlospojkou, nastavování a nýtování je na nic). A také, že se změnou velikosti převodníku (délky řetězu) je potřeba doladit imbusem na přehazovačce vzdálenost horní rolničky od kazety. To je totiž zcela zásadní parametr u řazení SRAM 1×11 a věřím, že možná ještě zásadnější u Eagle 1×12.

Důmyslně tvarované nejsou jen zuby na převodnících, ale také na pastorcích kazety. Nechápu nic, snad jen teď už trochu víc chápu tu cenu!

Pojďme konečně jezdit!

Jo, jo, jo! Kecám o blbostech a to zásadní nám uniká. Nebo vlastně ne… Tak trochu schválně natahuji úvod, jednak proto, že jsem grafoman, jednak proto, že o funkci SRAM Eagle se toho napsat příliš nedá. Krom prostého – FUNGUJE TO!

Na Media Days jsem osobně vyzkoušel, jak již bylo zmíněno, „all mountain“ sadu SRAM X01 Eagle (Giant Trance Advanced), tak i vrcholnou „závodnickou“ sadu SRAM XX1 Eagle (GHOST SLAMR 29). Rozdíl mezi nimi, krom barvy, ceny a nejspíš i hmotnosti, po praktické a funkční stránce není žádný. A zásadní rozdíl nepoznáte ani v porovnání s klasikou SRAM 1×11, kterou znám velice dobře díky redakčním strojům RB Bandit 675 (dříve IQ 575) a Specialized Stumpjumper FSR 650b.

Zkrátka a dobře člověk zvyklý na SRAM usedne za řídítka a jede. Polohy řazení jsou stejné, přesné a s jasnou odezvou, řazení chodí s přiměřeným odporem, spíš lehce než ztuha, nahoru i dolů řadíte palcem… Prostě klasika SRAM, jak ho mám (snad nejen já) rád! Praktický rozdíl tedy vystupuje na světlo světa snad jen s ohledem na rozsah převodů, což třeba mě osobně dokonale vyhovuje.

Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

Na tohle jsem čekal roky!

Troufnu si jít dokonce až tak daleko a prohlásit, že se sadou SRAM Eagle 1×12 je jedničkové řazení konečně tam, kde jsem ho toužil mít od samotného začátku! Tedy opět bych si tipnul, že nejen já! Najednou odpadá potřeba řešit, zda střídat převodníky 30z a 28z (běžné podmínky/Alpy apod.), či se smířit s kompromisem příliš těžkých převodů ve výjezdech, nebo nedostatečné opory pro nohy na rovině (nedostatečně těžké převody).

Najednou se přede mnou zhmotňuje zcela reálný obraz dokonalé symfonie skladby převodů. 32 zubů vepředu (mně osobně to na rovině s enduro a trail-bikem stačí víc než bohatě), vzadu pak kazeta 10-50 zubů. Použijeme-li orientační přepočet, tedy lidové pravidlo, že rozdíl jednoho zubu vepředu je jako rozdíl třech vzadu, vyjde nám to následovně:*

*Chyba lávky! Jak mě správně upozornil jeden čtenář, tento přepočet je tak orientační, že v našem případě vůbec nefunguje! Stačí prý „selský rozum“ a kalkulačka. Takže znovu a lépe, místo kalkulačky si vytvořím vzoreček v excelu 😀

Použiji matematickou metodu, vydělím počet zubů na převodníku počty zubů na pastorku a dostanu desetinné číslo, které reprezentuje daný převodový poměr. Vezmu-li za výchozí hodnotu nejlehčí převod svého současného stroje se sadou SRAM 1×11, který činí 30/42 zubů, hodí mi to 0,714. Když zvětším převodník na 32 zubů, dosáhnu přibližně stejného poměru na pastorku 45 zubů a v případě převodníku 34 zubů bych vzadu potřeboval 47,5 zubu!

To znamená, že i když bych nasadil dopředu 34 zubů, stále bude nejlehčí převod o pár procent lehčí než při kombinaci 30/42 zubů. Slušné! Abych si udělal představu jak lehký je nejlehčí převod s padesátkou vzadu, zkoušel jsem srovnání se skladbou 28/42 zubů a došel ke zjištění, že shoda je zhruba u sestavy 32/50 zubů. Tzn. nasadil bych 32 dopředu a víc už neřešil nic!

Nebo možná jo. Zkoušel jsem na kolik rozjedu na rovině kolo s nejtěžším převodem 30/10 zubů a jako optimum mi vyšlo cca 30 km/h. To mi na rovina na biku s těžkými hrubými plášti bohatě stačí, proto bych byl schopen jezdit i 1×12 v kombinaci 30/10-50 zubů. Nejlehčí převod už by byl ale asi dost pekelným kašpárkem. Pro srovnání s dobou 3×10 je to stejné jako 22/33 zubů!

Foto: Jakub Douda (www.fotojd.cz)

Jak z toho ven?

Osobně mám radši rychlejší frekvenční šlapání, než tahání těžkých převodů. Alespoň na biku! Což je věc individuální a nemyslím si nic špatného o těch, kdož to mají obráceně. Každopádně z tohoto důvodu bych při pořizování sady SRAM Eagle 1×12 chvíli uvažoval nad třicetdvojkou. Člověk už je totiž z řazení 1×11 docela vytrénovaný a zjišťuje, že i s těžšími převody ledacos vyjede.

Ale možná bych přeci jen zůstal u 30 zubů! S 1×11 30/10-42 zubů obvykle na rovinách nedostatkem tempa nestrádám, s touto kombinací jsem překvapivě v pohodě objel loni i Gardu, ale mít přeci jen rezervu v podobě 50zubého převodníku, jakožto bonusu, pak bych se rozhodně nezlobil a možná na pár místech neslézal z kola, nebo slezl až později.

Otázka do pléna: Líbí se vám ta zlatá? V redakci je to tak 50:50. Mně osobně přijde zlatá hrozně pouťová a řekl bych, že se rychle okouká… I když třeba s tím, že se černé vnitřní nohy vidlic dlouhodobě neprosadí jsem se evidentně mýlil! Podobně jako s tím, že vozy kategorie SUV zmizí tak rychle, jak rychle se objevily 😛 

Co jsem ještě nezmínil…

Vtipné na řazení SRAM Eagle je, že kazeta je složená tak, jako byste měli SRAM 1×11 (10-42 zubů), jen vám k ní někdo přihodil padesátku jako bonus. Jasně, skok 42->50 zubů se zdá být docela velký, v reálu to člověk ale zase tak moc nepozná. Ono je totiž odstupňování převodů vlastně logické …32, 36, 42, 50. Tedy o 4, 6 a 8 zubů!

S tím jak člověk zpomaluje, jak se svah před vámi zvedá, klesá vaše rychlost exponenciálně. Jestli mi rozumíte a jestli jsem to správně pojmenoval? V reálu člověk cvaká, cvaká a cvaká. A přitom stále jede a stoupá, dokud neudělá technickou chybu nebo dokud ho nezastaví nějaká nezdolná překážka. Třeba vyčerpáním padlý cyklista s podomácku předělanou sadou 1×10 (nic proti, jen si dělám šoufky).

Když nic jiného, tak zlatá SRAM XX1 Eagle docela ladí s rozkvétající alpskou loukou 😀

Kolik jsem toho zase napsal…

Tý jo, když jsem o tomto článku přemýšlel a když jsem se pouštěl do úvodu, myslel jsem, že skončím u druhého odstavce a bude vyřešeno! Nestalo se, jsem skutečně grafoman a toto téma ve výsledku není až tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. V každém případě vím dopředu, že právě otázka dvanáctkového řazení je docela žhavá, proto budu jedině rád za vaše poznámky, postřehy či náměty v diskuzi pod článkem. A jak je mým dobrým zvykem, rád se zapojím a budu odpovídat na případné dotazy, nebo s vámi polemizovat 😀

PS: Jasně, sady SRAM Eagle XX1 a X01 jsou a ještě nějaký čas budou pekelně drahé a běžný smrtelník se k nim jen tak nedostane. Zrovna o tom asi není třeba diskutovat. Tak nebo tak jde o klíčovou novinku, či snad o průlom v systémech řazení horských kol. Odhlédneme-li od ceny a faktu, že z hlediska kinematiky by bylo lepší soustředit hmotu na rám a nikoliv na zadní kolo, je SRAM Eagle zatím tím nelepším, co nám svět MTB techniky dal. Nebo snad ne? Nebo budu tvrdit něco jiného, až si konečně osobně vyzkouším převodovku Pinion, která mě fascinuje už roky?

PS2: Ještě bych mohl v psaní pokračovat a rozplývat se nad různými detaily, jako jsou neskutečně promyšlené a věřím, že nanejvýš funkční inovované profily zubů (převodníky i kazeta), či jak zajímavě svítí modernizovaná rychlospojka na řetězu (je možné, že byl na jednom kole černý, a to ne od špíny?). Případně bych mohl zesměšňovat komicky velké rolničky přehazovaček Eagle atd. To ale můžeme rozebírat v diskuzi, nebo v jiném obsáhlém literárním díle 😀

Sada SRAM Eagle rovněž v nabídce obchodu koloshop.cz

Černá údajně zeštíhluje, tak proč tam „sakra“ narvali stříbrnou největší pilu? Asi se drží hesla: „Když to máš, tak to ukaž!“

Foto: Štěpán Hájíček