SingleTRAIL Moravský Kras – osobní ochutnávka

Single Trail Moravsky Kras - 2016Toto léto jezdím jako šílený, nebo se alespoň snažím naplno využít trochu volného času a obhlédnout destinace, kam jsem se chtěl již dlouho podívat. Takto jsem se zastavil na Klínovci, na Trutnov Trails a aby se neřeklo, že zcela opomíjím Moravu, prověřil jsem osobně i Single Trail Moravský Kras se základnou v Jedovnici.

Toto místo znám vlastně docela dobře. Je tomu mnoho let, co jsme sem jezdívali účastnit se bike maratonu a není to až tak dávno, kdy se v Jedovnici konávaly prezentace značky Aspire (malá vzpomínka). Proto jsem přesně věděl kam jedu, jak vypadá zdejší kemp a místní nálevna, ale vlastně jsem vůbec nevěděl, jak si mám představit zdejší nové stezky, které vyrostly jako houby po dešti na přelomu minulého roku a oficiálně byly otevřeny letos na jaře.

Plánek jsem viděl, i pár videí, ale znáte to, osobní zkušenost je k nezaplacení. Proto jsem využil příležitost, že jsem se stejně potřeboval přesunout do tohoto kraje za rodinou a na jednu noc jsem zakotvil v kempu u rybníka Olšovce, náhodou zde potkal pár známých a druhý den si v rychlosti projel všechny tři zatím existující okruhy.

Single Trail Moravsky Kras - 2016

Kde začít?

Ráno jsem chvíli rozjímal nad tím, kterým trailem začít a než jsem to vymyslel, šel jsem se zhoupnout na pumptracku u základny, který je vymodelován z poměrně vysoké „haldy“, vystupuje tedy dost výrazně nad profil okolního terénu. Nakopaný je ale hezky, do klopenek se dá krásně pokládat a na nejdelším rovném úseku se to dá poměrně slušně rozpumpovat!

Rakovecké dálavy

Když jsem se dost pohoupal, vydal jsem se ne úplně správně podél vody k lesu s přesvědčením, že tam narazím na jednu polní spojnici, ale to mi úplně nevyšlo. Nevadí, narazil jsem později na zelenou turistickou značku a vystoupal po ní na „horní cestu“ spojující většinu trailů, chytil se konečně té správné značky a vydal se daleko, předaleko na trail č. 2, zvaný Rakovecký.

Single Trail Moravsky Kras - 2016

Co bych vám o něm řekl?

Přišel mi takový všelijaký. Začátek působí dost nadějně, vlny, boule a klopenky, brzy mi ale začalo připadat, že to nefunguje úplně tak, jak bych si představoval. Ona je zdejší stezka do stran poměrně plochá a člověk má na řadě míst pocit, že se prostě nemá šanci udržet ve stopě. Snad vyjma klopenek, kdy jsou některé vážně pěkné, nejlepší jsou velké zatáčky využívající odkloněného svahu a tak podobně.

Jinak jsem byl ale docela zklamaný a někdy až trochu vyděšený. Jsou místa, kde je trail dost plochý, místa, kde se hezky vlní a místa, kde jsou obrovské boule a hlavně dvojáky a lavice, jako by si je někdo vypůjčil z BMX tratě! Na jednu stranu proč ne, pro borce co rádi a dobře létají… Ale kolik takových přijede na takovéto stezky, které by měly být především pro širší bikerskou veřejnost?

Single Trail Moravsky Kras - 2016

Létat by bylo krásné, ale…

Navíc řada skoků vyžaduje pro čisté překonání mnohem větší rychlost, než byla ta zapadající do mojí „zóny komfortu“, či pořádné potáhnutí ve stylu Gaspiho a jiných aviatiků. K tomu všemu zde bylo hned několik míst, kde jsem bytostně cítil, že pokud bych jel tak rychle, abych daný dvoják nebo lavici přeplachtil v plné délce a pak čistě přistál, pak bych neměl šanci dobrzdit a vytočit následnou zatáčku, v lepším případě klopenku. Ale to není vždy pravidlo.

A zjevně to není jen můj pocit, jelikož na řadě z těchto míst jsem zahlédl mnoho brzdných čar vedoucích kamsi do lesa a rozhodně ne směrem dál po stezce! Ještě jsem se ani nedostal k popisu černého trailu Paseky, ale slyšel jsem, že na těchto stezkách došlo už k nejedné zlomenině klíční kosti a cestu k rybníku Olšovci hledala i helikoptéra rychlé záchranné služby, čemuž se až tak moc nedivím…

Single Trail Moravsky Kras - 2016

Okruh 1 – stále šlapu, občas se houpu!

Po krátké, rychlé a trochu rozpačité návštěvě Rakoveckého trailu a poměrně dlouhém návratu zpět, jsem se již poctivě napojil na Stoupací trail a začal poměrně svižně a příjemně nabírat výškové metry. I když převýšení zde není nijak zásadní. Tento úsek, který vás protáhne po úzké houpavé stezce je poměrně příjemný a člověk se ani nenaděje a je skoro nahoře.

Po tomto úvodu následuje vcelku rychle odsýpající rovný přejezd, odbočka do lesa, dalších pár zatáček a vln do kopce, prakticky na vrch Jedlovice, a pak už vás tento modrý trail vede s lehčím, ale příjemným sklonem dál a dolů.

Když o tom tak přemýšlím, nejvíc mě asi bavil právě tento modrý úsek Jedlovice. Měl příjemný sklon, mělo to flow, byly zde různé boule, vlny a menší klopenky a dokonce jsem s hecnul a skočil i pár mini-dvojáčků. Z pokračování jménem Duchoslav a dalších jsem byl ale opět trochu rozčarovaný.

Chvíli se člověk příjemně vlní, pak se stezka zlomí víc dolů, utáhne vás jedna velká klopenice a najednou proletíte ďolík, vyletíte na bouli, na jejímž vrchu je potřeba to ostře strnout doleva a pak následuje několik extra lavic v poměrně strmém sklonu a ve velké rychlosti, které korunuje menší tobogán asi třech klopenek. Při nájezdu k nim má už ale člověk takovou rychlost…

Single Trail Moravsky Kras - 2016

reklama

Čekal jsem zlom, ale stále šlapu…

Po tomto jednom tobogánu je potřeba kus nastoupat a pak vás čeká ještě jedna podobná flow-FR diskotéka z koce dolů zakončená v uzavřené rokli. Tady už mi to přišlo jezdivější, ale stále si nejsem jist, jestli bych sem vzal svého syna! Asi bych se o něj bál, jestli to dokáže ubrzdit a uřídit. Každopádně následné pokračování a finální úsek zvaný Tipeček jsou hodně šlapavé. Ale zase tak nějak zvláště. Čekal jsem, možná naivně, že nastoupám vícero výškových metrů a pak už jen budu padat dolů k rybníku. Jenže ouha!

Nemít teleskop, tak tady brzy zahodím kolo do lesa. Člověk zasune sedlo dolů, chvilku se houpe, pak zase konec, sedlo nahoru a šlapat. A takto asi desetkrát i na místech, kde jsem si byl „skoro jistý“, že „teď už to bude jen z kopce“. A není a není a není! Není to až takové utrpení, jak to možná vyznívá, jen spíš menší zklamání vůči mému původnímu očekávání.

Vše navíc korunoval poslední, „konečně sjezdový úsek“, kde se to více rozjelo, člověk ale sakra zpozorní, když zaregistruje barvou zvýrazněné hrany boulí, aby následně zjistil, že to zde pořádně kope a pokud to někdo nezná a není zkušený letec, či to prostě dostatečně neutlumí, může letět víc, než je mu příjemné. Proč?

Single Trail Moravsky Kras - 2016

Nastoupat na Paseky

Poslední moje kolečko vedlo na nejtěžší černý trail Paseky, který je znám z různých videí. Cestu k němu už jsem znal, tzn. Stoupací a Jedlovice. Dokonce jsem si dal celou Jedlovici a kus Duchoslava a pak se trochu na punk vracel k vrcholu Jedlová širšími lesními cestami. I když jsem se chvíli cítil ztracený, nakonec jsem se našel a našel i začátek červeného trailu.

Červená přes vrch Jedlová jede v duchu zdejších trailů a s lehkým stoupáním, klesáním a pak zase stoupáním vás slušně zahřeje, než se dostanete na Paseky. Tady ale začne peklo! Kamarád, který zde trávil s rodinou celý týden, mě varoval, že zdejší lavice dost kopou a měl pravdu. Toto je skutečně „experts only“ trail. Člověk ani nemusí jet úplné kule, i když ono to při daném sklonu k rychlosti dost svádí, stejně tak i monstrózní klopenky nelze jezdit rychlostí chůze, pak ale sakra bacha na několik velkých lavic v horní části.

Jejich odraz je dost agresivně „vyšejpovaný“ a vážně dost kope! I když nechcete!!! Na prvním jsem nechal kolo dělat své a dost jsem se divil, jak vysoko jsem se dostal, až jsem byl rád, že jsem zase bezpečně na zemi. Podotýkám, že nejsem žádný extra letec, ale stejně. Milovníci vzduchoplavby budou nadšení, ale stále si nemůžu pomoct od přesvědčení, že taková trať patří spíše do bikeparku, kde jezdí borci na „velkých kolech“ s integrálkou a s páteřákem a rozhodně ne na stezky, které se snaží být „pro lidi“. Nebo jsem zdejší koncept nepochopil?

Zbytek černého trailu vedoucího v lese jsem jel docela opatrně a dopředu se děsil, co mě ještě čeká. Nic extra hrozného už tam ale nebylo. Snad jen parádní tobogán za sebou následujících klopenek, které jsou hezky jezdivé. Když se do toho člověk ale naplno opře, zarazí ho, že poslední klopenka, kterou bych zde přirozeně čekal, chybí! Prostě vás to najednou vyplivne do lesa a vy surfujete bokem, v lepším případě kontrolovaným smykem, po hlíně a kořenech…

Single Trail Moravsky Kras - 2016Pumptrack u základny

Dvě hodiny a dost!

Nechci se cíleně navážet do zdejšího trailového centra, ale můj celkový dojem je dost rozpačitý. Chápu, že v daném místě a profilu se nedají postavit nekonečně z kopce se vlnící traily jako na Klínovci, který u mě poslední dobou z nových „flow“ projektů jasně vede, ale i tak. Bylo tu pár míst, která se mi dost líbila, byla zde také řada míst, kde jsem jen kroutil hlavou a stejně tak zde byla místa, kde jsem se děsil (hlavně na černé), či se bál za běžné lidi bez extra zkušeností. Navrch zde byla rovněž místa (stoupavá), která bych snad příště objel po širší spojnici, jako někteří zkušenější, které jsem zde potkal…

Nakonec si nemůžu odpustit otázku „pro koho jsou tyto stezky?“ Když vzpomenu opět Klínovec, tak tam vím, že můžu jet i se svým čtyřletým synem, s nímž jsme opakovaně dali modrý trail a jsem si skoro jist, že by se mnou objel i červený. V Jedovnici ale? Tady bych s ním asi dokola jezdil trail Jedlovice a možná zkusil s opatrností Rakovecký, zbytek bych ale radši vynechal, aby ho to někde nevystřelilo do lesa. Jo a k tomu titulku, když jsem se po návratu do kempu podíval na svůj GPS tracker, zjistil jsem, že i při mém „záměrném“ bloudění a hledání různých spojek jsem to tu zde celé objel za dvě hodiny a kousek…

Jsem moc kritický? Možná… Ale takový je můj pohled a opět budu rád, pokud se se mnou a se všemi ostatními podělíte i vy o vlastní názor v diskuzi pod článkem!

Aktuální informace o stezkách na webu singlekras.cz

PS: Fotky jsem zde udělal jen dvě (základnu a pumptrack), proto snad pochopíte, že jsem si zbytek vypůjčil s oficiální fotogalerie od Jana Brychty.

Mapa trailů – plné rozlišení

singletrail_mapa-th

Foto: Jan Brychta / Štěpán HájíčekSingle Trail Moravsky Kras - 2016

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Já jsem ve svém článku tolik kritický nebyl, nicméně plně souhlasím s výše popsaným. A podobné ohlasy měli i moji známí, kteří jsou mnohem větší letci než já. Nezapomenu, když jsem z jednoho nevinného skočku dalších 10 metrů jel po předním kole a nevěděl jsem, jestli zpátky do sedla nebo přes řidítka 😀
    http://lonelyrider.cz/traily-v-jedovnici-poprve/

    • Jaromír Valeš

      NESOUHLAS

      Ale no tak, s tímto přístupem nám tady pak zbydou jenom europiva, eurobůček a nově i eurotraily, které musí sjet i malé dítě.

      Dle mého názoru, každá stezka se poprvé musí jet opatrně, aby si ji člověk přečetl a poté alespoň přibližně věděl, co a jak. A toto je potřeba i začínajícím jezdcům vysvětlit, jak dětem, tak i dospělý, co to neví, že tam kde to neznám a např. za zatáčkou může být prostě zrádný úsek.

      Na Singlekras stezkách se každá z překážek dá přejet (a ne jen objet, jak to bývá) i v malé rychlosti, riziko je to pro ty jezdce, kteří mají větší ambice než zkušenosti a za to trail nemůže.

      Naopak, za nás z NJ, super, SUPER !!! (upřímně, trochu závidíme, že se podařilo projekt realizovat tak rychle a snadno)

      Na stezkách jsou zastoupeny všechny obtížnosti.
      Od lehkého singletracku, který je šlapavý, až po trail, kde je klopenka za klopenkou a skok za skokem – ale vše pěkně dimenzované a sjízdné a to i pomalu a člověkem, který začíná (byla s námi slečna 25 let a sjížděla černý trail Paseky na 29´ HT – tak ať mi nikdo netvrdí, že to je too much).

      Nedělejme z horské cyklistiky normovaný bezpečný sport. To nikdy nebude a nemůže být.
      Je to adrenalinový a v podstatě extrémní sport, a tak s názorem autora nemůžu souhlasit.

      Nezapomeňte, že mezi bikery jsou i ti, kteří mají rádi trochu silnější kávu a na tyhle se právě, čím dál víc zapomíná, v rámci euro normalizace a zajištění pseudo-bezpečnosti, protože jsme všichni ovce a nemáme vlastní rozum.

      Ještě se autora zeptám, kolik jste, Štěpáne, postavil trailů?

      • Ať je trail klidně těžkej, když na to nebudu mít, tak tam nepojedu. Jenže Singlekras není těžkej. Je to jen udusanej upěchovanej štěrk se spoustou lavic, na který mám buď malou rychlost a nebo za něma hned zatáčku.
        A je asi správně, že někdo má radši traily v Horní Dolní a někdo v Jedovnici, no ne?

        • w

          Jak moc dobrý skokan jsi? Skoky můžeš dávat buď pomocí rychlosti nebo je opravdu skočit. Pokud to jezdíš tou první variantou, tak chápu, že máš problém se do následných zatáček poskládat.

          • Já jezdím na HT, takže tam asi řeč o velkým skákání být nemůže… Nicméně určitě jsem nechtěl reagovat pouze na úsek Paseky, kde je viditelný, že to chce určitej skill a kolo, aby si to člověk užil. Mně Singlekras nesedl tak nějak celkově a víc se mi líbí třeba ve Vysočina Aréně nebo v Bike Aréně Vsetín. Teda kromě stoupacího trailu, ten je super.

  • David Polesný

    Jo, napoprvé to umí leckde vyděsit. Není to pro úplné začátečníky, ale že by to bylo až tak nebezpečné a zrádné, to se mi nezdá. Líbí se mi na tom právě to zaměření – že to není úplně pro rodinky a že to není jen z kopce. Přijde mi to jako ideál pro typické trail bikery. Můžou si tady vylepšit skills v klopenkách a skocích, přitom potrénovat fyzičku.

    Napoprvé jsem měl taky pocity trochu smíšené a na velké lavici na černé jsem se dost lekl. To asi každý. Mám to kousek, tak tam teď jezdím docela často, vždy na hodinku a půl (objedu dvakrát jedničku a dvakrát trojku). Cítím, jak jsem se zlepšil v technice, všechny lavice a dvojáky už lítám a když to člověk jede v tempu na jeden zátah, tak teprve zjistí, jak to trailbuilder myslel a že je to docela geniální dílo.

    Výjimkou je zadní trail Rakovecký. To je trochu nedodělek, ale to se ví. Letos by měly přibýt traily, které na něj navážou a věřím, že bude doladěn. Tam jsou některé zatáčky zrádné. Ale houpajda ve střední části s těmi „BMX“ skoky je boží, tam bych prosil ty lavičky ještě prodloužit, páč jsem se dopracoval k tomu, že dopadám až za ně 🙂

  • Zbyněk Kratochvíl

    Upřímně po prvním projetí všech tří tras bych s článkem plně souhlasil, naštěstí jsme s partou Beskydy na kole strávili v Jedovnici celý víkend a přestože já jsem zrovna neskokan, druhý a třetí průjezd když už jsme nejeli jen na oči byl mnohem víc uvolněný a zábavný. Je tam pár zrádných míst to je fakt, ale když se na ně člověk soustředí dá se dalším průjezdem najít lepší stopa nebo jiná rychlost a pak to jde. Je fakt, že Rychlebské superflow jsem si napoprvé zajel s mnohem větší jistotou, ale tohle taky není špatné, jenom se to nedá jet napoprvé na plné kule. Paráda je, že nastoupání na začátek trailů je úplně zadarmo, nadruhou stranu vzhledem k tomu, že kopec není moc velký je teleskopická sedlovka nutnost. Za mně hezké prostředí, příjemná obsluha v základně a kus poctivé práce v lese, to na začátek není vůbec špatné. Tak trochu závidím Brňákům dojezdovou vzdálenost. Rozhodně bych doporučil navštívit, ale napoprvé jet s respektem…

    • Miloš Pitra

      Naprosto souhlasím. Včera jsem si všechny trasy dal třikrát a poprvé jsem byl taky rozpačitý. Nejsem skokan , trojku jsem jel s velkým respektem ale na dvojce jsem se vyřádil. Fakt je že některý dopady jsou opravdu do zatáček. Ale stačí jet pomalu a neskočit.Druhé kolo jsem si užíval , ale ty dlouhý přejezdy jsou fakt únavný. K večeru jsem už sotva cítil nohy a na potřetí jsem se v stoupací jen ploužil. Tatínků s dětmi jsem potkal dost. Na prvním i druhým okruhu. Na trojce jsem byl za celý den sám .

  • Jan Džačovský

    Já teleskop nevedu a nepřišlo mi, že bych bez něj nějak trpěl.
    Souhlasím s tím, že trojka je pro experty, tu jsem jel jen jednou, nelítal jsem nikde. Nejzábavnější a nejvíc bike-friendly mi přijde jednička.

    • Zbyněk Kratochvíl

      Pěkné kolečko, taky mám GT ale Sensora a taky teleskop nemám, dolekopcem to mám, ale radši se sedlem níž a tak vždycky když jsem zastavil při změně stoupání-klesání tak mi rozjetí parťáci frnkli a dojížděl jsem to všechno solo.

  • Honza H

    Nejak nechapu tento pristup – postavili stezky pro bikery a tak to rvu co to da napoprve a nasledne to sepsuju, ze je tam par tezsich mist, ktere nezvladnu (nedej boze se tam vymaznu)… Copak uz kazdy vcetne novinaru zapomel pouzivat pri jezdeni hlavu? Co je pro nekoho tak akorat muze byt pro jineho moc nebo malo… Kdyz vidim zvyraznene hrany, tak tam asi kvuli necemu ta barva je (kdyz uz neregistruju cedulky kolem trati). Ty trate jsou zabavny a cim dal vic, podle toho jak si je jezdec pamatuje… Rad si tam zaskacu a zaroven to jezdim s malyma detma (5-7 let) a uzijem si vse krome 3… No a ze to neni pro tetky a rodinky na skladackach – v okoli jsou normalni cyklostezky…

  • Sunshine 29

    Článek nechám bez komentáře, ale určitě se zajedu povozit, alespoň je jistota, že tam nebudou lidé a děti, co v podobném centru nemají co dělat (nad absolutním neumětelstvím přimhouřím oči, ale slušné chování a ohleduplnost by měly být samozřejmostí – Singltrek o prázdninách třeba). BTW Bikeandride přechází do podoby „dětského koutku“??

    • Roman

      Lidí a dětí co tam nemaji co dělat je tam spousta.

      • To mi ale řekněte, co je tohle za elitaření? „Lidí a dětí, co tam nemají co dělat?“ Vždyť toto jsou stezky pro lidi? Nebo jen pro horních 10 000 bikerů? To by to pak stavitelé mohli rovnou zabalit, jelikož bikeparků a jiných atrakcí je u nás skoro víc než skutečně aktivních a schopných bikerů. Je třeba jasné že na Rychlebech se „běžným lidem“ říká ať jedou podél černého potoka, maximálně s opatrností Super Flow, zbytek je příliš těžký a i proto je dnes u Základny ukázka kamenné stezky, aby to každý pochopil, než pojede na kolec. Ale v Jedovnici a na podobných místech? Černá, je černá, ale zbytek by mohl být víc user friendly, nebo ne?

        • Teď jsem si živě představil, jak by někdo okolo stezek postavil plot a pustil dovnitř jen ty, kteří přeskočí dvoumetrovou lavici! Ostatní by jen smutně postávali okolo a nahlíželi přes plot 😱

        • Sunshine 29

          Štěpáne špatně jsi mě pochopil, myslel jsem tím lidi, kteří jsou neohleduplní k ostatním.
          Singltrek je skvělý na učení a je dobře že lidi jezdí, ale můžou se u toho chovat i slušně. Pár příkladů: málem jsem sestřelil kluka co stoupal v protisměru, pokud je někdo rychlejší tak mu uhnu (já taky v kopcích uhýbám lidem na XC raketách), případné děkuji také není od věci, pokud vidím že u hospody se mezi dva biky na „bidle“ další už nevejde, nezkouším ho tam nacpat (chápu že vztah ke kolu má každý nastaven jinak, ale na cizí věci se prostě nesahá) a tak podobně… Mělo by to tak být i v běžném životě, proč to tak nedělat i na biku? To není elitaření, to je jen slušné chování…

          • Tak to sorry, to jsem špatně pochopil. Máš pravdu, ať už jezdím jakkoliv, trocha slušnosti by měla být samozřejmost, ale bohužel to není pravidlo!

          • Sunshine 29

            Co naděláš, ježdění je v módě a spousta lidí se chová jako zvěř 🙂

  • Roman

    Zdravim všechny, byli jsme v Jedovnici s partickou dvakrát na celý den. Celkem osm chlapů. Jezdime všechno. Lesy,cesty,hrebenovky a parkrat do roka traily porůznu. Nejčastěji Koprivna, Rychleby a Dolni Morava. Vecer u pivka padaly nejcasteji vety typu: Je to nějaký divný. Bud stárnem, nebo malo pijem. Nejak to nebavi. Neco tomu chybí. Po
    přečtení článku se s názorem autora můžem jen ztotožnit. Samo, že dle chuti každého soudruha.
    Dam tomu jeste jednu návštěvu. Bohužel sám. Partička už nechce.

  • Je vidět, že názorů na toto místo je celá řada „z jedné i druhé strany barikády…“ Abych nějak souhrnně reagoval. Nejsem skokan, což jsem v článku zmínil, takže se to snažím spíš projet než proletět. Závidět můžu těm, kteří se umí odrazit tak, aby dali celou lavici a ještě se vešli do následné zatáčky. Já se to snažím hodnotit z pohledu člověka běžných jezdeckých schopností. Trail jsem zatím sám žádný nedostavil, je to můj dlouholetý sen mít na to čas a prostor. Zatím jen traily čistím, když přijde polom apod. Samozřejmě respektuji tvůrce a jejich práci, mám ale zase poměrně bohaté zkušenosti a možnost s čím srovnávat, takže to není o tom, že zkusím první udusaný trail a hned jen kritizuju. A taky jsem to nejel napoprvé na „plné kule“, takové pako taky nejsem. Jedu tak, na co mám a co dám na oči a když jsem narazil na ty označené hrany, tak jsem pochopil o co asi půjde a ubral, jen jsem nechápal, co tam vůbec dělají?!

    Já si myslím, že když už vznikají podobné stezky, což je obecně dobře, měla by se jejich obtížnost nějak logicky odstupňovat, což jde dost špatně, když každá lokalita má jiného stavitele a zcela jiný charakter. A zrovna Singlekras na mě obecně působí jako místo, které by mělo být pro širší bikerskou veřejnost a ne jen pro pár zkušených borců a letců. Neříkám, že bych nemohl mít s druhým průjezdem lepší dojmy, ale celkově mi připadá, že to zde má spíš charakter, který bych hledal v bikeparku, než v trailovém centru jako je toto. Ale samozřejmě, je dobře, že se jednotlivá centra liší, pak si každý přijde na své. Já se budu asi opakovaně vracet na Klínovec, kde mi to sedlo napoprvé, kde si člověk skočí a nemusí to být zrovna na 2m dlouhé lavici, do Rychleb a hlavně na ilegály (neřeknu kde), kde je to teprve ta správná výzva.

    Snad jsem to shrnul komplexně, kdybych ještě na něco zapomněl tak směle do mě! A s těmi dětmi? Mám syna dorůstajícího bikerkému věku, tak holt řeším i to, kam ho vzít s kolem a kam ne. Prostě přirozený vývoj, žádné bačkorování 😀

    • Honza H

      S temi staviteli – na projektovani se podili zrovna kluci z Rychleb. Kras je sice pobliz Brna, ale proc by to mela byt druha Vysocina arena, ktera je kompletne uplne easy? Podle toho co tu vidam za lidi, tak je 1 i 2 opravdu sjizdna po kazdeho a uzje si na ni kazdy sve. Ze je tam par takto tezsich mist mi prijde v poradku – vyjezdeni si to tam napali a uziji, mene vyjezdeni holt musi pribrzdit. Pred temito misty jsou vetsinou nejaka varovani. Mist kde si clovek skoci a neni to na lavici tam je pomerne hodne na vsech trailech. Pokud to srovnam napr. s sps tak zakernych mist, kde to lze rozpalit a neco trefit je tam procentuelne srovnatelne mnozstvi. Verim ze v ramci dalsiho rozvoje tam pribude nejaka uplne easy lajna a vse se doladi – na prvni sezonu mi to vse prijde super. Doporucuju tam nekdy stravit vice jak jedno projeti a uvidis, ze si nektera mista, ktera napoprve prekvapi clovek nasledne dost uzije…
      Na tech tajnych ilegalech (dle oblibene destinace uplne neznamych) to na oci taky jedes jinak nez potreti… Pro me jsou taky zajimavejsi mista v podstate stejna jako pro tebe, ale jsem sakra rad ze se vubec neco podarilo, mam to za barakem a ma potencial rust. Navic me osobne to prijde hodne zabavny (nejvic 2), od urcity rychlosti to dostane flow a pak uz je rohlik od ucha k uchu… 🙂
      A kdyz budu objektivni tak komplet kamosi jsou prurez od xc po dh a neni nikdo, kdo by brblal…

      Ad. deti – je to dobry zaradit a vedet kde muzu na nejaky easy traily vzit i caparty a nasledne si uzit sam…

    • Šiškin

      Singlekras je pro širokou bajkerskou veřejnost. Kdo na to má skill, může to pálit a polítat na muldách.(pár nepovedených míst tam opravdu je ,viz první velká lavice na mýtině po výjezdu z lesa na 3 – háže mimo trail.)
      Kdo ne, tak to přiměřenou rychlostí taky projede, včetně malých dětí. Problém jsou jezdci co si pouze myslí, že mají skill, těch je bohužel hodně. Hodně sanitek v Jedovnici je důsledek.

  • JacoP

    Souhlasím s Romanem, dávám na první pocit, jak u biku, tak u žen ;o) Prostě jak se večer u piva hodnotí celodenní ježdění stylem “ není to špatné, ale příště radši jinam“ pak nezbývá než souhlasit a mám to stejně. Byli jsme tam sice jen jednou, ale pocit a chuť vrátit se není. Jsem z Vizovic, kraj valašska, velké kopce a těžší terén … proto je mi bližší Bike aréna Vsetín, hřebenovky ve Velkých Karlovicích, SF na Rychlebech … Přijde mi právě, že Jedovnice je právě EUROfriendly, vše uni, uhlazené, nachystané, načančané, lidi na enduru i na treking kolech … Je super, že je energie a finance vůbec podobné lokality poslat na svět, nicméně se dle mého vytrácí také myšlenka syrového ježdění, využití přirozeného terénu v lese apod. Navíc, myslím že prostě lokalita typu Moravský kras vybízí spíše k trailům typu Vysočina bike arena než modrý-červený-černý … prostě na kopci s 550 m.nm. se nedá vykouzlit bůhví jaký zázrak … Co mě dál docela zklamalo je na červeném trailu uvedená délka cca 11km, z toho menší polovina je spojovací šotolinová cesta … Chápu názory lidí, kteří to mají “ za barákem „, nicméně pokud se vydat 50km a více za zážitkem z ježdění a přírody, pak určitě ne Jedovnice. Horník nastavil laťku hodně vysoko a srovnání snese dle mého, co se týká trailového ježdění, už jen Hejnický hřeben na Singlu pod Smrkem a TTrails. Každopádně na závěr, 100 lidí, 100 názorů … hlavně neřešit a jezdit, to každopádně.

    • Svatá pravda, jak těch 100 lidí, tak hlavně „neřešit a jezdit“ 😀 Mě to zde úplně nesedlo a nebudu mít asi důvod se sem opakovaně vracet. Naštěstí je ale v naší malé zemičce spousta jiných míst, kam se rád vypravím i přes půl republiky, protože vím, že tam se budu bavit od rána do večera. Ale zkusit jsem to chtěl osobně, názor jsem si udělal a třeba ho někdy změním a třeba ne… Protože jsou místa, kde mě to baví od první jízdy a to je vlastně to hlavní – bavit se s kolem! 😀

      • Každopádně díky za všechny názory i ty negativní, je vidět že nás všechny téma stezek jako takových zajímá a máme k němu co říct 😉

  • Robin Dvořáček

    Pred Singletrailem v Jedovnici jsem nebyl v zadnem jinem bikecentru, celou dobu jezdim na HT, az tam jsem vyzkousel prvni full a hned jsem byl z toho uplne uneseny. Nevidim duvod to kritizovat. Jel jsem naplno a akorat pred tim nejvetsim skokem na cerne si pribrzdil, jinak v pohode. Letat neumim, ale i kdyz jsem nektere skoky nedoskocil presne, nic se nestalo. Kdyz se drzi tempo, hezky to odsypa. Urcite cerna neni pro deti, ale jinak nemam vyhrad. Jak uz reklo hodne lidi, staci prizpusobit rychlost, dat si trochu pozor na nektere mista. Tak to vidim ja. Za me za 1.

  • er

    Propána…vždyť i ta černá není tak těžká. Jedna větší a dobře čitelná lavice… pokud ji nechceš letěl, tak si přibrzdi.
    Podle mě bomba, spíš mě to přijde někdy až moc jednoduchý, přál bych si tam ještě něco v raw stylu. Taky sem tam chybí flow.

  • Petr

    Ty recenze mne vyprovokovaly k tomu, abych se tam zajel taky podívat, když jsem zas na chvíli v ČR. Vzal jsem to na endurku z Brna na otočku a přišlo mi to naprosto super. Jel jsem to na oči a ne moc rychle a při trochu rozumném potažení se dalo naskákat všechno – expertní aviatik nejsem (na to nemám koule a jsem už moc starý 😉 ) ale trochu aviatik jsem. Měl jsem trochu obavy z té lavice na černé, když k ní kritickou poznámku měl i Keli na Dolekop.com, ale i ta mi přišla úplně easy – jestli chcete kopající lavici, tak se přijeďte podívat k nám do bikeparku na Schöckl 😉 (máme tam jednu přímo archetypální – a taky milovníci raw ježdění si tam přijdou na své).

    Celkově bych řekl, že ten koncept je moc příjemný a že by mohl umožnit lidem růst, když tam budou trénovat. Samozřejmě by bylo dobré k tomu přidat i nějaké raw/kořenité/kamenité traily, aby si mohli natrénovat i ty. Možná by stálo za to trochu osvěty: černý trail je pro zkušenější (i když jsem tam viděl dneska XCkáře bez teleskopů a nevypadali, že by se nějak trápili – jen si zpomalili) a měl bych postupovat ve zdokonalování postupně. Myslím, že se nám kola posouvají podobně jako lyže a že lidi by si měli být vědomi, že mají v rukách nástroj, který je většinou výrazně schopnější než jejich uživatel – a tudíž se uživatel musí krotit. A také nějaké upozornění na ty dvojáčky, aby lidi, kteří v životě neskákali, tušili, že dopadnout předním kolem do náběžné strany druhé boule je recept na zlomení kličky.

    Jak budu mít cestu do Brna, tak to zase otočíme – a tentokrát i s dětmi 🙂

    • Super, takže můj článek zafungoval! Donutit lidi zvednout se ze židle a „zkusit si to na vlastní pěst“ je účel celého takovéhoto snožení 😉 Jinak souhlas, jezdit tu déle, pak by se člověk asi brzy zlepšil, pokud by neskončil v nemocnici s kličkou! Ještě jsem o tom přemýšlel a možná by tu neškodilo značení velikosti skoku, lavice či dvojáku, barevnými vlaječkami jako v Shonecku. Zelené praporky na odpalu „lehký“ skok, červené těžší, černé „profi“. Mít k tomu u základny nějakou instruktážní tabuli a hned by každá věděl kde si má dávat bacha a ubrat rychlost, když už je to takové skákací. Já ale radši zůstanu u svých kořenů a kamenů. Skákat už se asi nikdy pořádně nenaučím 🙁

      • Petr

        No jak jsem říkal, přijeď k nám do Grazu na Schöckl – a protáhnu Tě přes kořeny dle libosti :-))

  • rudyshy

    Ja bych si teda dovolil rict ze je to postavene temer na 1, az na par kixov kde proste mela byt klopenka a neni pak by clovek nemusel brzdit i ocima. Lavice se daji projet a nic se nemusi objizdet neni tam zadny kopak. proste libezne.
    Po precteni diskuse a pak clanku musim suhlasit ze stepan pise spise jak moc to neumi (neber to osobne). Ono je to tezky kdyz nemam techniku a chci to tam palit protoze dyt jezdim pulku sveho zivota. Prave tu se to muzes naucit ale misto toho aby jsi si neco najezdil dookola a vypiloval radsi to nejak projedes a jedes dal.
    Jeste bych doplnil ze na fotkach mas postoj i zbytek v cajku. Ale napr borec na ftoce co je v klopce to je tragedie (sedi nad zadnym kolem jasne ze si to tak pak nekde ustele)
    Decek tam jezdi dost a jsou i sikovne… za to chrtov je tam plna prdel a ani si nesundaj to podelany sedlo o centimeter a pak se divy ze je to na hovno.
    Takze jezdit neznamena vedet.. stejne to plati v aute ale to uz snad kazdy poznal

    • Už jsem k tomuto tématu napsal dost, takže jen „stručná obhajoba“. Krom černé a pár kopáků zde, které jsou „experts only“, ale jsou na černé, takže ok, tam není nic co by se nedalo přejet. S tím souhlasím a snad to tak vyznělo i z článku. Já se tuto lokalitu nesnažil shodit, řada míst je tam parádních, jen to v mých očích nějak úplně nehraje dohromady. Říkám to znovu, já prostě na skákání moc nejsem, mám s tím problém od dětství, závratě a pod., takže už to asi lepší nebude. No a když jedeš na Singlekras a nejsi skokan, tak si to prostě zas tak moc neužiješ. To je celé.

      Jinak jezdit si myslím, že umím, zvládnu dost, jen mám radši, když se moje kola drží u země, proto také vozím nižší taky v pneu i měkčí odpružení. I to je důvod, proč mě to tady „nevzalo za srdíčko“, přestože jsem si třeba gumy samozřejmě přifouknul, stejně jak na SuperFlow. Mě tam prostě ty lavice a dvojáky neseděly „filozoficky „. Proč třeba neudělat jednu či dvě „air lajny“ a dvě „pump lajny“, pak by si každý vybral. Jo a pár úseků jsem jel dvakrát. Na podruhé to bylo samozřejmě lepší, ale stejně jsem občas kroutil hlavou. Ale už toho nechám, je to zkrátka o osobním přístupu!

  • micoun

    Zdravím všechny,

    Normálně čláky nekomentuji, ale tento mě vyprovokoval

    Myslím si, že v okolí Brna je dostatek rovných, vyasfaltovaných, případně šotolinových cest, kde se může vyřádit každý, koho takovýto styl jízdy baví.
    Jsem velice rád, že v Jedovnicích vznikla alternativa k této zábavě pro ty, jejichž cílem není počet ujetých kilometrů, ale radost z jízdy a zdokonalování se v technice.
    Jsem rád, že se na trailech vyskytuje plno lavic, které, jak autor článku popisuje, kopou. Je to perfekní příležitost jak se naučit, případně zdokonalit ve skákání. Navíc zdejší traily jsou postaveny s ohledem na bezpečnost. Nejsou zde žádné gapy, ale právě zmiňované lavice. A je na každém, jestli je pomalu přejede, přelítne díky vysoké rychlosti nebo v nejlepším případě přeskočí v optimální rychlosti díky dobré technice….Vše je otázka cviku.
    Díky bezpečnosti stezek jsem si dovolil sem vzít i moje děti (6 a 8 let). Kromě černého trailu si jizdu užívali a optížnost si korigovali rychlostí.
    A co se týče srovnáváni bike arény v Novém Městě na Moravě s Jedovnicemi, měl jsem možnost v minulém týdnu projet oboje. Musím konstatovat, že traily v Novém Městě jsou pro mě podstatně nudnější. Rozhodně tím nechci říct, že jsou špatné. Jsou perfektní pro XC ježdění.

    A jsme zase na začátku. Kdo má rád rovný asfalt, ať nejezdí po lavicích a opačně. Bohužel příležitostí si techicky zajezdit je stále málo. Proto děkuji klukům, co v Jedovnicích udělali kus dobré práce.

    PS. Souhlasím s autorem, že teleskopická sedlovka pro kombinaci technické jízdy a výšlapů se opravdu hodí

    • rudyshy

      howk

  • Pepa

    Pro koho jsou ty stezky? Černá pro ty co mají rádi skoky, umí to, ale nemají čas každý víkend cestovat na druhý konec republiky aby si zájezdili v bikeparku.
    Modrá je úplně pro každého kdo není líný si občas šlápnout. Potkal jsem tam rodinu na trekových kolech s dětmi na dvacítkách. Po přizpůsobení rychlosti to sjede každý a rakovecký je něco mezi.
    Každý si najde svoje. Když se bojím, tak prostě neskáču. To že si někde někdo rozbije pusu, nebo něco zlomí je chyba jezdce a ne trati.. Možná by bylo dobré, věnovat ježdění víc, než dvě hodiny po cestě za rodinou, když chci psát recenzi. Přece jen, první jízdy jsou vždy takové seznamovací. Přiznám se, že jsem jedovnickým trailům taky chvilku přicházel na chuť. První jízdy mě moc nebavili, ale s každou další to bylo lepší. Jsem rád že blízko Brna něco takového máme.

  • kubisak

    musíš se naucit trochu jezdit (autor clanku, diskuzi jsem necet), oproti klinovci, na kterej jsem slapal 2 hodiny a pak me cekala nekonecna nuda bez jediny poradny boule, nebo klopenky je jedovnice zlata. A nevim kolik je synovi, ale kamaradova sestileta dcerka si to tam moc uzila. …. takze za me po projeti vetsiny proflaklych trailu asi vedou Rychlebky, akorat v rychlebkach jsou tak 3 skoky co by za něco staly (když nepocitam ty u zakladny),a které narozdil od jedovnice nejsou uplne bezpecne.