SRAM Guide RSC – testujeme dlouhodobě

Jsou tomu již dva roky, co světlo světa spatřila zcela nová generace brzd SRAM Guide, nahrazující ve své době značně rozšířené Avidy Elixir a Elixir Trail. Od tohoto okamžiku jsem se snažil získat je pro naše testovací kolo, což se podařilo na konci minulého roku a zde je první velké shrnutí našich dosavadních zkušeností s nimi.

Poprvé jsem měl Guidy v ruce pouhého čtvrt roku po jejich představení, a to v rámci prezentace tehdy odhaleného Canyonu Strive CF (6/204), což byla sama o sobě velká pecka. Pozitivní dojmy z tohoto kola přitom doprovázela právě i zkušenost s novými brzdami Guide, jejichž uvedením chtěl SRAM udělat tlustou čáru za problémy s původními Avidy, které dnes již na nových kolech prakticky nenajdete.

Základní technikálie

Brzdy SRAM Guide nejsou ničím novým, proto pojďme jen v rychlosti proletět přehled jejich základních rysů. Svým způsobem navazují na brzdiče Avid Elixir Trail, od nichž si vypůjčily čtyřpístkový třmen, který později prošel menším vývojem. Třmen je tím, co je u všech modelů stejné, vyjma vrcholné varianty SRAM Guide Ultimate, jejíž popis jsme publikovali již dříve.

V nabídce jsou dnes tři základní řady SRAM Guide – model R, RS a RSC, plus právě Guide Ultimate. Oproti původním Avidům je největší rozdíl v těle páky, která rezignovala na řešení expanzní nádobky ve dvojím plášti těla řídícího pístu, naopak se vrátila ke klasické konstrukci s velkou samostatnou „expanzkou“. I nadále věří SRAM klasické brzdové kapalině DOT, kdy důvěřuje výlučně „nejmodernější“ verzi DOT 5.1.

Rozdíly mezi jednotlivými variantami brzd SRAM Guide jsou primárně v počtu ovládacích prvků. Respektive základní Guide R postrádá progresivní systém spojení ovládací páky a řídícího pístu SwingLink™, (používá prostý DirectLink™), jinak se jedná o téměř identickou brzdu s kolečkem pro snadné nastavení vzdálenosti páky od řídítek. Model Guide RSC přidává navrch kolečko pro seřízení bodu dosednutí destiček na kotouč (Contact Point Adjust).

Malé kolečko na páce ovládá její vzdálenost od řídítek, větší kroužek zapuštěný v těle řídí kontaktní bod destiček a kotouče.

Instalace a „dětské nemoci“

Jak bylo zmíněno výše, brzdy SRAM Guide RSC dorazily do redakce k dlouhodobému testu na podzim minulého roku, a to přímo z evropské centrály SRAMu. Neváhali jsme ani minutu a hned je hodili na redakční RB IQ 575 a těšili se, jak se stříbrné páky a stejně tak lesklé a novotou zářící třmeny budou vyjímat na surovém hliníkovém rámu!

Jejich instalace byla vcelku prostá, jelikož dorazily se vším potřebným vybavením, navíc i s novou plnící a odvzdušňovací sadou. Vcelku zajímavé je u SRAMU obecně rozšířené uchycení pomocí objímek MatchMaker™, které v první chvíli vypadá, že bude potřebovat demontáž gripů, ale tak tomu není. Samostatnou objímku totiž snadno na řídítka nacvaknete, usadíte tělo páky, protáhnete šroub a utáhnete.

Případně nové brzdy uchytíte do původní objímky MatchMaker™, která může nést tělo řazení nebo naopak páčku RockShox XLoc pro zamykání vidlice/tlumiče či ovládání teleskopické sedlovky RockShox Reverb. My žádnou z těchto vymožeností korporátu SRAM na kole nemáme, proto jsme utáhli šroub a šli na třmeny.

Samotnou objímku MatchMaker™ lze snadno nasunout na řídítka, proto nemáme problém, když si střídáme kolo a prohazujeme brzdy. Díky tomuto řešení lze na jednu objímku zavěsit i řazení SRAM nebo páčku XLoc ovládající vidlici či sedlovku RS Reverb. 

Kam se poděly kulové podložky?

S brzdami dorazil i páreček nové generace kotoučů SRAM Centerline průměru 180 mm, jejichž tvar se, myslím, za dva roky existence Guidů lehce pozměnil. Příjemným usnadněním je uzpůsobení vidlice Manitou Mattoc pro přímou montáž 180mm kotouče, dnes obecně rozšířeného typu Post Mount. I vzadu na RB je Post Mount, zde jsme si ale museli pomoci adaptérem pro přizpůsobení většímu disku (160 -> 180 mm), který byl rovněž přibalen.

Kotouče Centerline jsou určeny pro klasických šest šroubů, stačila tedy chvilka práce s mým oblíbeným akušroubovákem a staré byly dole a nové byly na kolech Spank Oozy Evo 27,5. Malé překvapení se konalo ve chvíli, kdy jsem na kolo instaloval samotné třmeny, jelikož koukám jako blázen, že u předem připraveného setu, s montážní asistenční plastovou nožičkou, není spodní sada kulových podložek, ale pouze horní. Zajímavé, stejně to dnes dělá Magura, ale třeba i Shimano?!

Kotouče Centerline, s výrazným podélným otvorem, mají za úkol odstranit vysokou hlučnost charakteristickou pro starší Avidy Elixir. Povedlo se, brzdy SRAM Guide fungují tak, že byste s nimi mohli i do kostela!

U SRAMU asi dospěli k přesvědčení, že jsou plochy úchytů Post Mount dnes již natolik přesné, že nemá cenu se obtěžovat se složitým 3D nastavováním polohy třmene vůči disku. Horní kruhové podložky se naopak stále hodí, jelikož vcelku účinně zabraňují efektu, kdy utahujete jeden šroub a třmen se při jeho otáčení posune z původní precizně vyladěné polohy kamsi do strany a pak musíte celý proces opakovat.

Abych to tedy uzavřel, s montáží nebyl problém, třmeny jsem během chviličky vystředil klasickým postupem: „povolit lehce šrouby, zatočit kolem, stisknout páku, pro jistotu ještě jednou a pak při stisknuté páce zase šrouby utáhnout“. Potom rychlá kontrola, lehké vyrovnání kotouče rukou, decentní dorovnání třmene pohledem skrz velký větrací otvor, utáhnout a jde se jezdit!

Pro porovnání: Námi dříve používané Avidy Elixir 5 a nové SRAM Guide RSC. Aneb dva páry menších pístků (Guide) versus jeden velký (Elixir)!

Něco mi tu nesedí

Vzhledem k tomu, jak se SRAM holedbal při prezentaci brzd Guide o hlásal do světa „pravdu“ o jejich pevném kroku a snadném odvzdušnění, doufal jsem, že bude vše jisté a precizní hned od počátku. Omyl! Když jsem to tak poslouchal od lidí kolem sebe na enduro závodech v minulém roce, nejsme asi žádná výjimka. Brzdy SRAM Guide tak jak dorazily nebyly úplně 1:1. Zadní byla krásně pevná a jistá, přední byla ale trochu měkčí. Chvíli jsme zkoušeli zda se nerozbrzdí, nakonec jsme ale vyměkli a odnesli je Danu Boubínovi do Bike Live, aby nám je odvzdušnil a u toho i zkrátil hadice.

Po návratu ze servisu byl jejich krok podstatně lepší a dále jsme již na brzdy nesahali, i když mám pocit, že by se pár malých bublinek dalo ze systému ještě vyklepat ven. Vzpomínám, jak mi jeden „enduro parťák“ loni vyprávěl, co vše se svými Guidy dělal. „Napumpovat, upustit, povolit. Jednou nahoře, jednou dole, proklepat hadice…………“ No, až se budu nudit, půjdu si s nimi hrát do dílny.

Díky velkému vstupnímu otvoru se třmeny dobře chladí, zároveň usnadňují případnou výměnu destiček.

To je dobré tak leda pro žabáky!

Tolik teorie a příprava, nyní pojďme do akce. Po drobném servisním zásahu jsou již naše brzdy SRAM Guide RSC vyrovnané, poměrně stabilní a jisté. Jak jsem psal, dovedu si představit ještě pevnější krok, ale jestli to není mou oblibou tvrdého chodu starých Elixirů. Co se samotného nastavování týká, tak u verze RSC přítomné kolečko pro seřízení kontaktního bodu destiček používáme prostě – utáhneme ho natvrdo! To proto, aby byl krok co nejkratší. Kdo by chtěl, může si jej udělat houbovitější, ale osobně nevím, kdo a proč by to dělal. Leda nějaký „žabák“.

Naše kolo občas střídá jezdce, což je někdy docela „zábavné“. Zed totiž vozí brzdy v „moto stylu“ (přední vpravo) a já klasicky cyklisticky. U Guidů naštěstí není s přehozením stran problém, naopak je to otázka pár minut s torxem v ruce!* Druhý bod, který řeším při střídání kola, je vzdálenost páky od řídítek, jež se nastavuje drobným kolečkem z její vnější strany. OK, je to lepší než imbus schovaný někde pod pákou, ale tohle konkrétní kolečko vážně nemám rád. Nerad to jako milovník SRAMu přiznávám, ale zlaté Shimano XT nebo Magura MT7 (alespoň v tomto bodě).

SRAM na rozdíl od jiných (Shimano, Magura, Tektro a další) věří klasické brzdové kapalině DOT. Vzhledem k osobním zkušenostem bych doporučil vždy používat jen DOT 5.1, jelikož brzdovka DOT 4 dělala kdysi v Elixirech 3 velkou neplechu!

Nadzvednout, otočit

Tento ovládací prvek na brzdách SRAM Guide je jednak dost titěrný, až si říkám, kdy ho někde urazíme, jednak funguje docela zvláštně. Osazení, které řídí jeho polohy, má poměrně výrazné stupně, což na jedné straně znamená, že za jízdy nezalézá jako třeba u Magury. Zase se s ním ale hůře otáčí. Není to žádná tragedie, ale když se přiblížíte ke konci jeho rozsahu, což se mi stává v jednom kuse, už se mu moc otáčet nechce. Proto je někdy potřeba přizvednout samotnou páku a až potom kolečkem otočit.

Jednou se mi dokonce stalo, myslím že to bylo na Yeti SB5c, že jsem s kolečkem chvíli točil a nic se nedělo, až jsem se lekl, že je někde zlomené! Chyba lávky, ono je totiž jeho zubaté osazení k tělu samotného „točítka“ přišroubované, proto jej můžete při povolování povolit a pak se bude otáčet naprázdno. Panikařit ale nemá smysl. Stačí si toto uvědomit, stisknout lehce páku a kolečko začít utahovat, utáhne se i jeho závit a pak už funguje zase normálně.

Elegantní gumová krytka ukrývá klasické šroubované zakončení hadice.

Jemný jako satén, silný jako skála

Konečně se dostáváme k samotné funkci, která je více než dobrá, osobně ale stále vzpomínám na „Elixir života a smrti!“ Oproti starým Avidům jsou Guidy mnohem více civilizované a svým projevem se mnohem více blíží Shimanu XT. Chod jejich páky je máslově jemný, zřejmě i díky jejímu usazení na kuličkovém ložisku, a brzda jako taková je hodně precizní.

Když nad tím teď přemýšlím, je to zřejmě do značné míry dáno použitím systému SwingLink™, který pomáhá s plynulým nárůstem síly přenášené z páky na řídící píst. Už čtyřpístky Avid Elixir Trail byly ve své modulaci patrně plynulejší než původní Elixir, SRAM Guide jde v tomto směru ještě dál. Mnoha lidem se to bude rozhodně líbit, jelikož dávkování síly je až mimořádně jemné, přesné a plynulé. Alespoň ve většině situací. Jednou se mi totiž stalo, že za mokra a v blátě se třmeny zřejmě trochu zanesly a Guidy byly najednou krásně agresivní! Pak ale zase po chvilce přešly ve svůj obvyklý plynulý mód 🙁

Jak ale říkám, je to jen moje úchylka, moje touha po brutalitě. Obecně je určitě lepší, je li brzda takto krásně plynulá. Zajímavé je, když si vzpomenu na SRAM Guide R (na Yeti SB5c), tak zde jsem měl pocit, že je brzda více bezprostřední a nástup jejího účinku razantnější. To by vlastně mohlo být dáno použitím přímého spojení páky a pístu systémem DirectLink™.

Ovládací kolečko vzdálenosti páky od řídítek se opírá o systém přepákování SwingLink™, který se velkou mírou podílí na plynulé modulaci. Vidět je zde také usazení páčky na čepu osazeném kazetovými ložisky. 

Stopuju, blokuju!

Z toho všeho spekulování nad plynulostí či razantností bychom ale neměli zapomenout na další důležitý fakt, což je výkon. Vzpomínám, jak Přemek Tejchman loni při enduru v Mostě prohlásil: „Sílu teda Guidy maj, takhle výkonnou brzdu jsem snad v ruce ještě neměl.“ Já s ním můžu jen souhlasit. Sice to chvíli trvá, než vás přepákování pustí k plnému výkonu (teoreticky), když jej ale potřebujete, můžete se na SRAM Guide spolehnout, že vás skutečně zastaví. A to je u brzd to hlavní, ne?

Dosti stabilní a jistý mi přijde jejich výkon i při vysoké a trvalé zátěži, a to jsem zkoušel v průběhu času hned několik kousků a modelů na různých kolech. Trošku mě zlobí skutečnost, že se Guidy, podobně jako Shimana, čas od času v delším sjezdu lehce napumpují a jindy zase krapet povolí a pak to chvilku trvá, než se vrátí do výchozí polohy. Jakoby se i v tomto bodě až příliš inspirovaly Shimanem. Míra těchto výkyvů není nijak dramatická, přijde mi ale, jakoby byla u našich brzd o fous větší, než na jiných kolech. Nebo to u našeho kola moc prožívám!

Pryč jsou doby výrazného rozšíření jednodílných třmenů, SRAM Guide je standardně sešroubovaný ze dvou zrcadlových kusů. 

SRAM Guide RSC – shrnutí po čtvrt roce zkušeností

Brzdy SRAM Guide RSC zatím nemáme a nevozíme až tak dlouho, abychom nad nimi vyřkli jakýkoliv absolutní soud. V principu nás rozhodně baví a je s nimi podstatně méně problémů než v případě původní varianty Magura MT7. Když se já sám povznesu nad své úchylky, musím smeknout nad tím, jak jemný, plynulý a čitelný je nástup jejich síly a jak skvělá je jejich modulace v celém rozsahu. Nekompromisní jsou Guidy i po stránce absolutního výkonu, který by zastavil snad i rozjetý vlak.

Bezproblémová byla také jejich instalace a trápení nemáme ani s jejich běžným provozem, například s potřebou doseřídit po čase provozu třmeny. To jsem dělal jen jednou, když si nové brzdy sedly a pak znovu, když jsem sundával přední brzdu a nesl vidlici na servis. Ale to se vlastně nepočítá.

Co nás lehce zlobí je konstrukce ovládacího kolečka (vzdálenost páky), které prostě není nejlépe vymyšlené. Občas nás Guide RSC rovněž překvapí tím, že při vyšší zátěži lehce ztvrdne, nebo naopak povolí, i když nejde o nic dramatického. Stejně si ale možná nastuduju nový postup odvzdušnění a zkusím si pohrát se sadou, co dorazila spolu s brzdami.

Foto: Štěpán Hájíček