GIANT Trance 27,5 2 LTD (2016) – test

Giant Trance ve své poslední generační mutaci je vlastně můj dobrý známý. V roce 2013 jsem testoval Trance SX 27,5 (2014), před rokem zase Trance 27,5 1 (2014) a nyní jsem se vozil na modelu Trance 27,5 2 LTD (2016). Tedy hlavně proto, abych zjistil, jak se do jeho podoby promítla nová výbava.

Jinak totiž zůstalo vše na svém místě. Střední kola se nezmenšila ani nezvětšila, rám si zachovává svou klasickou podobu a Maestro je nadále Maestrem. Stejná je třeba i (u zkoušené verze) skladba převodů 2×10 (stejně jako u Trance 27,5 1 – 2014) a zachován zůstal i napínák řetězu MRP 2X či velikosti převodníků.

Když o tom tak přemýšlím, je vlastně docela zajímavé se na takové kolo podívat optikou a zkušenostmi o rok a půl posunutými dopředu. Položit si otázku, zda kolo představené a stavěné v roce 2014 obstojí i v roce 2016? To brzy zjistíme.

Co nového u Foxu a Giantu?

Asi nejpodstatnější změny na postu výbavy představuje odpružení Fox a nová sedlovka Giant Contact SL Switch-R, která se sice jmenuje stejně jako loni, stejná ale rozhodně není. U Foxu, jestli to není jen drb, zase pro rok 2016 končí základní řada Evolution a nabízet a na kola montovat se budou jen vidlice a tlumiče řad Performance a Factory.

U Foxu ještě chvíli zůstaňme, jelikož výraznější novinku, rozpoznatelnou pouhým okem, představuje tlumič Fox Float EVOL, kdy zkratka na konci značí „Extra VOLume.“ Zkrátka a dobře, ta podivná bambule na spodním konci tlumiče je rozšířená vzduchová komora, která by měla přinést jemnější chod a více akce. Po kolikáté už? Těch extra komor na Foxu se už vystřídalo… Jedna je nahoře, druhá dole, třetí uprostřed a jeden čas zkoušeli i šroubovací?! Nebo to byla jiná značka? Nakonec to ale stejně běhá tak nějak stejně. U Foxových tlumičů obvykle „stejně dobře“.

Fox EVOL = Extra VOLume! Fox zas jednou nafoukl svůj tlumič, že by ale chodil zásadně jinak, to bych neřekl.

Připrav se, hrajem!

Nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše, pojďme rovnou na věc, pojďme do sedla a pěkně to rozjet. V první řadě bych rád dal k dobru informaci, že si Trance 27, 2 LTD (2016) se mnou užil své. Dva dny jsem ho poctivě drtil na Děčínském Sněžníku a po návratu domů jsem jemu i sobě dal za uši na mých lokálních trailech okolo Prahy.

Jelikož nebyl prostor a jelikož tohle kolo znám, stačilo docela dobře toto společné řádění k tomu, abych si osvěžil vše co si o Trancu pamatuju a přidal pár zkušeností a poznatků souvisejících s jeho komponentovou evolucí roku 2016. Kde tedy začít?

Tvarově lehce pozměněné byly ovládací prvky na vidlici Fox 32 Float. Zmizely také popisky Descend, Trail a Climb (CTD) a nahradilo je prosté Open, Medium a Firm.

Rozpětí orla bělohlavého

Za posledních pár let se udála jedna nenápadná, plíživá, o to však zásadnější změna! Řekněme prostě „široká řídítka“. Jestli jste byli před pár lety s řídítky o šířce 760-780 mm za šílence s rukama roztaženýma na úroveň rozpětí křídel orla bělohlavéno (1,68–2,44 metru – Wikipedie), pak je dnes tento rozměr ve světě trailového ježdění, neřku-li enduro, standardem, či spíše základem. 740-760 mm beru dnes za výchozí hodnotu, 780 mm za lepší nadstandard a 800 mm za enduro luxus! Nenutím to ale všem…

Vraťme se ale na zem, protože 800 mm je už vážně hodně, vyplatí se na sjezdovém kole nebo těžším enduru atd. Velká řídítka mají také svůj problém: „S touhle lešenářskou trubkou se nevejdeš do lesa!“ To nic nemění na faktu, že dlouhé klacky jsou trend, na který když si zvyknete, nechcete se vracet*. A zde se dostávám k játrům právě pitvaného pudlíka – Giant Trance. Ten je totiž osazen řídítky Giant Contact Low Rise s šířkou jen 730 mm.

Jelikož měl Trance 27,5 z roku 2014 řídítka dlouhá 725 mm, nezdá se, že by se v tomto směru u Giantu nějak přehnaně inovovalo. Faktem proto zůstává, že když jsem v pátek jezdil na RB IQ 575 s řídítky Answer ProTaper SL (780 mm) a v sobotu vyskočil do sedla Giantu Trance 27,5 2 LTD, byl jsem vážně dost v šoku!

Před rokem a půl mi ještě nevadila, dnešní optikou mi ale řídítka Giant Contact připadají při svých 730 mm krátká!!!

Návrat do 90. let!!!

Když to teď píšu a koukám na ta čísla, přijde mi to až absurdní, ale vážně jsem několikrát, snad i nahlas řekl: „Ty bláho, to je jako bych se vrátil do devadesátých let!!!“ Tak šokující pro mě byl úzký úchop, který navíc korunovaly originální objímkové gripy Giant, které byly i na můj vkus (ruce jako lopaty) až zbytečně tlusté…

Na Sněžníku jsem s sebou žádnou náhradu neměl, proto jsem s kolem jezdil tak, jak bylo dodáno a dokonce jsem i utrousil: „Hele, ta úzká řídítka mají jednu výhodu. Jejich páka je tak malá, že se s nimi v trialových sekcích nedá moc zatáčet, což mě nutí jet rovně, díky čemuž sjedu možná i víc, než bych si myslel.“

Už se do těch řídítek ale dále navážet nebudu… Vyměnit je nepředstavuje žádný zásadní problém, ani výraznou investici, přitom lze touto cestou změnit mnoho. Zcela konkrétně jsem po návratu domů nelenil a nahodil na Trance redakční Chromag Fubars zaříznuté na 760 mm a představec Chromag Ranger 60 mm. Původní představec na Trancu měl o centimetr víc. A najednou to bylo jiné kolo!

Tažení kabeláže vnitřkem rámu je prostě moderní. Osobně jsem pro klasiku, chytré by mi přišlo třeba schovat kabely do drážky ve spodní trubce, ale když už to tu musí být, pak je řešení s gumovými koncovkami á la Giant elegantní a praktické (nevrže, neklepe, snadno se mění).

Teď už jsem doma!

S upraveným kokpitem jsem byl najednou jako doma a to, co se mi do té doby na Trancu líbilo mě najednou začalo doslova fascinovat. Tohle kolo jsem měl vždy rád a věřte, že jsem si jej po osobním tunningu sakra užil. Nejsem sice velký příznivce úprav kol v průběhu testování – zkoušíme primárně biky tak, jak se prodávají – tady šlo ale o porovnání a o otevření dvířek skutečného potenciálu tohoto stroje.

Zcela konkrétně… Byl jsem překvapen z dvou protichůdných skutečností. Na jednu stranu mi přišel posed poměrně krátký a řídítka položená docela nízko. Proto mě asi ještě dnes bolí za krkem… Ale zřejmě za to může také zima a pět dní za sebou na kole… Paradoxem ale je, že kontrolní měření ukázalo hodnotu délky posedu 53 cm (na chlup stejně jako u Giantu Trance 2014), což je o fousek víc, než „můj standard“ cca 52 cm.

Ať už je to jakkoliv, dojem z kokpitu tohoto kola, i po výměně klíčových součástí, je značně kompaktní. Příjemně kompaktní. Řídítka jsou spíše níž než obvykle, i proto jsem, proti všem svým zásadám, v terénu dával jednu podložku pod představec. Ale jen 5 mm. Ovládání samotné bylo nanejvýš jisté, což je ale primárně zásluha geometrie!

Důkaz místo slibů naší přítomnosti na Děčínském Sněžníku. Kamenný chodníček po červené (a zelené) dolů ze Sněžníku (vrcholu) do Sněžníku (obce) je prostě luxusní – nekonečná rock garden!!!

Porovnání tabulek

Dříve by mě to nenapadlo, ale jak jsem před rokem jezdil na Giantu Reign 27,5, tak mi nyní přišlo, že Trance zpívá podobnou písničku jako jeho svalnatější bratr, jen v trochu jemnější tónině. Když ale koukám do tabulek geometrie (Trance 2014 a 2016), nezměnil se ani milimetr. Hlava 67° (její délka 10 cm), zadní stavba 440 mm, rozvor 1155 mm.

Je to také tím, z jakého kola člověk přesedá. Já jsem před posledním tripem s Trancem jezdil prototyp RB Bandit 675, což je extra vysoká motorka, ale moc příjemná. Abych to zkrátil, ruce jsou možná trochu níž, předek se ale nijak neboří a není rozhodně neposlušný. S úzkými, stejně jako s širokými řídítky jsem sjel věci, že jsem sám místy zíral.

Giant Trance byl vždy hodně orientován na stabilitu, což platí i pro generaci 2016. 67° hlavy je hodně příjemný trailový úhel, proto si můžete dovolit vážně hodně. Můžete si dovolit tolik, kolik zvládnou vaše nervy a jezdecký um, či kolik udrží Schwalbe Nobby Nic druhé generace. A že toho udrží hodně!

Schwalbe Nobby Nic poslední generace hodně připomínají větší Hans Dampf. Jsou ale hubenější, lehčí a lépe jedou. Přilnavost, jistota záběru a dobrá čitelnost jim ale nechybí.

Nejsem jako můj brácha!

Abyste si to nevyložili špatně. Giant Trance 27,5 není až tak vyhraněný jako Giant Reign 27,5, což je nekompromisní enduro bestie. Je ale hodně, hodně trailově zaměřený, hlavně když si vezmete pořádný klacek do ruky. Stabilita zde přitom neznamená tupý projev, spíše naopak. Při správné agresivním stylu jízdy si toho Trance nechá líbit skutečně hodně a s velkou radostí s vámi bude krouhat jednu zatáčku za druhou, v každém oblouku pak bude držet poslušně a jistě.

Základem pro projíždění rychlých zákrut je lehce zalehnout řídítka. Těžiště je zde kousíček vzadu a středem, není ale třeba obávat se nečekaného odlehčení předního kola vždy, když v oblouku neopřete svůj hrudní koš o přečuhující komínek nad představcem 😀

Giant Trance 27,5 je prostě krásně hravý a zábavný, přitom jistý a neohrožený. Hodně mi k němu sedly nové Schwalbe Nobby Nic, které sice opticky působí jako spíše hubenější (27,5×2.25“), svou roli ale plní dokonale. Asfalt jim vyloženě nesedí, na hlíně, v kamení i trochu v blátě (jak vlastně vypadá bláto? Po letošním létě jsem to nějak zapomněl!) ale drží parádně. Je to takový menší, lehčí a rychlejší Hans Dampf. Opět guma, která je krásně předvídatelná a co do bočního vedení občas až překvapivě jistá.

Klasika Giant Maestro a decentní horní raménko, které již dva roky ukrývá kuličková ložiska v místě uchycení horního oka tlumiče pro ještě hladší chod.

Volíme Extra VOLume…

Skoro si říkám, že se mi ty Foxácké věci už ani nechce hodnotit. Chodí, chodí dobře, ale mají svůj styl. V případě vidlice jde o klasické pravidlo Foxu: „Z kraje nic extra, dokáže se ale slušně rozparádit, když dostane za uši!“ Jakože na Sněžníku na kamenitých chodníčcích a lesních pěšinách plných kořenů dostávala za uši jak se sluší a patří.

Stejně jsem si ale několikrát vzpomněl na Giant Trance 27,5 SX (2014), tedy kolo s přední vidlicí s přepínacím zdvihem 160/140 mm, jež mi umožnila před dvěma lety objet Enduro Race Špičák, aniž bych měl pocit, že rám se zdvihem 140 mm a s 9mm osou DT Swiss RWS jakkoliv trpí. Sněžník je velký kopec a tady by se SX verze hodila, na mých domácích trailech, při jejich správném výběru, jsem ale na limity kola rozhodně nenarážel.

Ať se dostanu také k tomu tlumiči… Že bych cítil nějaký extra rozdíl, to snad ani ne. Měl jsem sice z hor trochu víc nafouknuté zadní kolo, což sežralo pár procent komfortu, jinak ale standard. Tedy standard Giantu Trance! Zadek stabilní při šlapání, poslušný a zároveň vnímavý ve výjezdech (vyškrábal jsem se krásně i na Maturitu), přitom citlivý, aktivní a dostatečně progresivní.

Zas jedna bambule navíc. A také „jednodušší“ ovládání Open, Mid, Firm. Stojí jim to za ty změny???

Maestro mě baví

Je to tak! Systém Giant Maestro prostě funguje sám o sobě, proto stačí, alespoň dle mého, nasadit klasický tlumič správné délky, trošku otevřít jeho kompresní okruhy a je hotovo. Tak nebo tak se mi líbí jak zadek hezky zobe na hrbolatých cestách, že se nebojí větší akce, když se třeba hrnete ze Sněžníku dolů (abych se neopakoval :), přitom jej na doraz skoro nedostanete.

Spodní doraz na tlumiči skutečně existuje, lze ho dosáhnout, ale jen když s kolem skočíte ze dvou metrů „na placku“. Nebo tak něco! Prostě vyrovnaný, vyvážený projev na všech frontách. A to jsem vlastně ani nezmínil, že se zbytečně nepropadá na příčných nerovnostech apod.

Giant Maestro v plné kráse. Ze svého (skoro) strojařského úhlu pohledu tomuto řešení nemám co vytknout… Jen je překvápko, když začnete povolovat zadní osu a vykoukne na vás 9 mm tenká tyčka DT Swiss RWS. Maestro ale na 140 mm pevnou osu vzadu nutně nepotřebuje. Kdo by ji přesto chtěl, tomu pomohou výměnné adaptéry patek.

KOMPONENTY

Z komponentů jsme probrali již mnoho, pojďme si ale pár věcí ještě shrnout a něco málo doplnit. Kupříkladu vidlice Fox 32, podobně jako tlumič, již nenabízí režimy Descend, Trail a Climb (CTD), ale normální Open, Medium a Firm. Přebarveno, přejmenováno, jinak to samé. Osobně jsem zkoušel jen dva režimy – Open a Firm – a to jak na vidlici, tak i na tlumiči. Firm jsem zapínal jen tehdy, když jsem chtěl ulevit svému pozadí a jet chvíli ve stoje při výjezdu na… Uhádnete jaký kopec???

Pláště Schwalbe Nobby Nic nové generace jsem již také dost propral a vlastně i dost vychválil, což si rozhodně zaslouží. Zajímavou praktickou poznámku mám k řazení Shimano Deore/SLX/XT (přesmykač, páčky, přehazovačka). Všechno fungovalo krásně, jen jsem si uvědomil, jak moc jsem už zvyklý na systémy 1×10 a 1×11 a jak mě najednou skoro až obtěžovalo řešit přesmykač!

Na Giantu Trance SX 27,5 bych napínák chápal, zde mi přijde jako „něco navíc“. Krom lehkého klapání ale jízdu nikterak neovlivňuje, naopak pomáhá držet řetěz na svém místě.

Navíc jsem objevil jednu záludnost, kterou bych jinak dal do praktických poznámek… Už to vlastně bylo na generaci 2014. I zde u modelu 2016 jsou převodníky velikosti 38/24 zubů. Co je na tom špatně? Docela jsem si zvykl na kombinaci 36/24 nebo 34/24, až mi najednou s třicetšestkou přijde, že musím na malou pilu řadit častěji, než by bylo nutné. Bylo to ale také trochu mojí únavou a je to zároveň dosti individuální záležitost. Už tak se mi lidi smějí, když si dám na SRAM 1×11 převodník s 28 zuby!

Drobnou poznámku mám k napínáku řetězu MRP 2X. Je zde vážně potřeba? U Giantu Trance SX to chápu, u klasického lehkého trailbiku mi ale přijde jako něco navíc. Na druhou stranu je to stále lepší, než kdyby na kole něco chybělo. Můžete to vzít také tak, že lze napínák sundat, prodat na Aukru a utržené finance investovat do nových řídítek a představce 😀

Páčku dálkového ovládání má mechanik z Progress Cycle ve zvyku montovat takto směrem nahoru a nemyslím si, že je to špatně. Vyzkoušel jsem obě polohy a je to jen o zvyku a estetice…

Sedlovka Giant Contact SL Switch-R

Co se změnilo? Páčka je stejná, logo a jméno jsou stejné, jinak je to zcela nový produkt! Konečně má tahle sedlovka přímý zámek na dva šrouby, takže se sedlo neprotočí ani když po něm bude skákat slon indický! Vnitřní patrona je také upravená, což se projevuje ještě menší provozní vůlí (je vážně drobounká) a hlavně faktem, že se vám sedlovka nevytáhne, když kolo uchopíte za sedlo.

Je to jen drobnost, ale docela praktická, nejen při vážení kola. Pozice sedla je zkrátka jistější a bla, bla, bla. Takhle to mám radši a basta! Chod je přitom krásně jemný, plynulý a dostatečně rychlý. Sedlovka Giant fungovala bez zádrhelu, i když bylo venku okolo nuly. Zkuste v takovém počasí vytáhnout ven RS Reverb!!! Všechna čest, má úcta a… Jednu se zdvihem 150 mm si objednávám na redakční RB Bandit 675 na dlouhodobý test!!!

Teleskopická sedlovka Giant Contact Switch… Nenápadná, elegantní, dokonale funkční. Tu beru!!!

GIANT Trance 27,5 2 LTD – závěr

Z lehkého meziročního porovnání mi zas jednou vyšla slušná esej. No grafoman a romanopisec jako vyšitý! Když ono to ze mě padá samo… Ale vážně. Trance 27,5 mě opět utvrdil v tom, že tuhle kategorii umí Giant vystihnout a obsadit zcela dokonale. Výtečný mix vysoké jistoty, hravosti a přesného ovládání. Do prachu nezadupaný sportovní šmrnc (jakože když chcete jet „watty“ tak vám v tom kolo bránit nebude, tedy až na pláště na asfaltu), perfektně odladěné odpružení a chytře složená výbava.

Jediným škraloupem jsou z mého pohledu až moc úzká řídítka a delší představec, toto ať si ale každý upraví sám podle sebe. Někdo bude třeba radši za maličko delší posed a sportovnější šmrnc. Pravdou ale je, že Trance 27,5 má rád techniku, trial i rychlost a přitom si vše bez řečí oddupe směrem vzhůru nebo na rovinatých přesunech. Enduro kola jsou fajn, super a trendy. Výkonné a hravé trailbiky jako je Giant Trance jsou ale stroje, které jsou mnohem blíže normálnímu ježdění, tomu co provozuje většina z nás.

Více o tomto kole najdete na webu:
www.giant-bicycles.com

Kde se (také) testovalo

GPX data ke stažení na cykloserver.cz

Foto: Štěpán Hájíček / Jakub Douda (www.fotoJD.cz)