Jak na to? Bezdušový systém NoTubes

Dlouho jsme to odkládali, dlouho jsme o tom mluvili, až se tak nakonec stalo! Naše redakční RB IQ 575 na kolech Spank Oozy jsme před pár dny konečně přestavěli na bezduše pomocí sady od NoTubes. Zde je stručný popis našeho postupu.

Předně bych chtěl upozornit, že nejsem žádný specialista na bezduše, i když jsem jich už pár v ruce měl. Svého času jsem s oblibou na svém 26“ kole používal bezdušový systém UST, který dle mých zkušeností fungoval docela dobře. Jen pláště byly těžší, dost drahé a originálních UST ráfků také mnoho nebylo.

Osobně jsem vlastnil a ještě vlastním kola Mavic CrossRide (ročník si nepamatuju), která nemají plný svařovaný ráfek jako měly CrossMaxxy, ale byla v nich pevná plastová vložka (od patky k patce), která těsnila skvěle. To, jak někomu unikal vzduch sváry v ráfku mě s plasťákem jednoduše netrápilo. Kde je ale dnes systému UST konec? A to se zkoušelo prosadit tento systém i na silnici…

Později, v dobách mého angažmá v časopise Velo, jsem jednou dostal za úkol dát dohromady bezdušový set s těsnícím mlékem a speciální páskou do ráfku. Jak to dopadlo? Tak, že to za mě nakonec dělal Eda nebo André, protože mně to teklo všude… Proto jsem si říkal, zda to bude s moderní sadou, s moderními plášti a ráfky lepší? A bylo. Stačilo zvládnout jeden výbuch v dílně, poprat se s vlastní trpělivostí a nakonec se to celé hezky točí!

Bezduše s NoTubes krok za krokem

Začátek je naprosto triviální – musíte se zbavit duše! Tedy pokud neskládáte nová kola, či kola s novými plášti od nuly!

Druhý krok je také jasný – zbavit se staré pásky do ráfku. Stačí jemně zapáčit a pásku přetáhnout přes ráfek, odlepit, či prostě logicky postupovat podle toho, co máte v ráfku.

Nyní je ten správný čas na důkladnou očistu a odmaštění vnitřní plochy ráfku, jelikož na místo staré textilní či jiné pásky budeme instalovat samolepící pásku pro utěsnění, která by měla k vnitřní stěně ráfku dokonale přilnout. Mně se osvědčil běžný prostředek na mytí oken.

Ráfek jsem pak usušil klasickým papírovým ručníkem, co jsem si půjčil z kuchyně od manželky. A nevrátil…

A teď to přijde! Tady jsem poprvé trochu narazil na svou trpělivost a pečlivost. Na první pokus jsem totiž pásku nalepil troch nedbale, takže pod ní zůstaly bubliny, které nebylo kam vytlačit. Chvíli jsem se to snažil zachránit, ale pak mi nezbylo nic jiného, než pásku strhnout, ráfek pro jistotu ještě jednou odmastit a celý postup opakovat.

Napodruhé jsem se soustředil výrazně víc. Pásku jsem držel poctivě napnutou a hned ji vyhlazoval, aby pod ní nezůstaly nechtěné vzduchové kapsy. Konec jsem pak překryl asi o 10 cm, abych měl jistotu, že to vše správně drží.

Celé jsem to zakončil tím, že jsem vzal čistý papírový ručník a pásku ještě jednou vyhladil.

Těsnící páska, která primárně zakrývá otvory pro niple v ráfku, je na místě. Nic jiného není třeba utěsnit, jelikož je ráfek Spank Oozy tzv. Tubeless Ready. Má tedy správný profil, uzavřené patky atd. Měl by tedy plášť krásně držet, měl by těsnit a tam kde nestačí železo, pomůže tmel.

Tolik teorie. Dalším praktickým krokem je usadit ventilek na jeho místo. Pásku jsem začal lepit záměrně naproti ventilku, abych pak nemusel propichovat dvě vrstvy a taky aby se lehce kompenzovala hmotnost ventilku.

Bezdušový ventilek si můžete běžně koupit v obchodě – buď samostatně, nebo bude součástí celé bezdušové sady. Já doma našel celý pytlík tubeless ventilků, proto jsem si objednal pouze pásku a tmel. Pásku jsem v místě ventilku propíchnul nůžkami (lehounce a opatrně) a do vzniklého otvoru jsem nasadil ventilek a z vnitřní strany ráfku jej zajistil maticí s těsněním (o-kroužek). Vše jsem pak decentně dotáhl pomocí malých kleští, ať to těsní!

A máme už skoro hotovo! Jedním z posledních kroků je nasadit plášť na ráfek tak, aby nám dole zbyla kapsa, kam lze nalít tmel. Já postupoval tak, že jsem kolo z půlky obul, usadil zpět do rámu (kolo na stojanu), plášť skoro celý nazul a dole jsem si nechal trochu místa pro tmel.

Pak už to šlo samo. Odměřit si potřebné množství (vyšlo mi to na 100 ml na jedno kolo), nalít jej do pláště a pak postupně kolo otáčet a plášť opatrně usadit na místo.

Bezduše s NoTubes – závěr a pár poznámek

Koukám, jak jsem byl v šoku, tak jsem odložil foťák a skončil u nalévání… Každopádně dále to šlo takto:

Plášť byl na místě, stačilo zapojit dílenskou pumpu a foukat. Šlo to hladce i bez kompresoru, pár šťouchnutí a plášť se krásně chytil. Nafoukal jsem asi na 3 bar a začal s kolem otáčet. Aby se tmel co nejlépe rozlil po vnitřní stěně, vyndal jsem celé kolo ze stojanu, postavil jej na zadní, roztočil přední (aktuálně složené) a střídavě nakláněl na jednu a na druhou stranu. U zadního jsem později cvičil s celým kolem a ve vzduchu jej pokládal na jeden a na druhý bok.

Hotovo… Může se jezdit!

Kola jsem byl projet ještě ten den a dobrý. Zprvu jsem se nechal unést pocitem, že s bezdušema můžu jezdit skoro bez tlaku a pak jsem zíral, jak ty gumy plavou. Nafouknul jsem trochu víc a paráda. Druhý den ráno jsem byl kola zkontrolovat, únik tlaku jen decentní. Po další vyjížďce a po několika dnech odpočinku (pro kolo) jsem se vrátil do dílny. Tlak drží, kola sedí, nic neteče a nic už nevybuchlo!

Bezduše – první zkušenosti z praxe

Včera jsem se byl konečně pořádně projet s mým novým bezdušovým setem. Vzadu jsem nechal okolo 2 bar, vepředu odhadem 1,6 bar. Na enduro na Ještědu asi pro všechny případy předek trošku přidám, nebo taky ne. Takhle se mi to líbí. V kombinaci s Manitou Mattoc je předek krásně citlivý, guma zvládne nejjemnější nerovnosti, vidlice pak vše ostatní.

Dojem z přilnavosti je vážně lepší než s duší. Už v základu Maxxis High Roller II krásně drží, bez duše a s nižším tlakem je to zase o kus lepší. Nejvíc je to znát asi na kamenech a skalkách, kde guma jakoby „obalovala“ ostré hrany kamenů. Teď ještě uvidíme, jak dlouho tmel v kolech vydrží, jak rychle vyschne nebo jestli se nám nepřihodí jiné „neštěstí“. Mými výbuchy (byl jen jeden) mi v láhvi zbylo už jen na dvě kola, takže jednou doplníme, počítám tak za dva měsíce, pak možná zkusím Caffelatex, když ho všichni tak chválí.

Foto: Štěpán Hájíček