Specialized Fuse (27,5+) – první jízdní dojmy

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - testO středně tlustých kolech (27,5+) jsem toho už teoreticky napovídal víc něž dost a dlouho jsem se těšil, až si je vyzkouším na vlastní kůži. Když jsem pak minulý pátek přijel na prezentaci Specialized a hodil oko do stanu s testovacími koly, bylo rozhodnuto! Jeden ze dvou žluťoučkých strojů Specialized Fuse musí být můj!

Opakování je matka moudrosti, proto si připomeňme, oč se jedná. Středně tlustá kola, 6Fattie jak tuto skupinu pojmenovala značka Specialized, nebo nejčastěji 27,5+, jsou kategorií, která spadá někam na pomezí mezi běžné biky s „normálními plášti“ a fatbiky s „mamutími balóny“. Tato kategorie se de facto snaží kombinovat výhody obou zmíněných skupin a dát tedy prostor ideálnímu kompromisu, podobně jako se parametr 27,5“ snažil v sobě spojit to nejlepší ze světa 26“ kol a devětadvacítek, až malá kola zcela zadupal do země!

27,5+ hledání nového standardu

Kategorie středně tlustých kol, jak jinak je lidově označit, je teprve v zárodku, už je ale okolo ní docela velký humbuk. Zdá se, že tato ani-tlustá-ani-tenká kola nejspíš v následujícím roce až dvou budou slušně hýbat cyklo byznysem. Základní myšlenka je prostá: „Fatbike je fajn na písek a na sníh, ale na jízdu po lese je až moc těžký, jeho kola odskakují, řízení je jako v medu, chce to tedy nějaký kompromis.“ Pomíjím jezdce, kteří fatbiku propadli natolik, že prodali své současné trailové stroje a už jezdí jen s tlusťochem.

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
Specialized Fuse Expert 6Fattie

reklama

Fatbike je poměrně jasně identifikovatelným strojem, i když i zde se najdou slušné výkyvy dané šířkou ráfku a obutí, které může nabývat rozměru od 26×4.0“ až po 5.0“. Podobně široký, ne-li ještě širší, bude rozptyl u kategorie 27,5+. Začít totiž můžete s běžným, nebo ideálně trochu širším 27,5“ ráfkem a na něj nasadit gumu v šíři 2,8“. Takový set by se měl bez větších problémů vejít do současného 29“ rámu a stejně i do aktuální 29“ vidlice. Specialized a nejen on (psali jsme již o projektu Rocky Mountain Sherpa) jde ale o kus dál. Jak jinak, když je jejich heslem: „Bigger is Better,“ tedy „Větší je lepší.“

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
45 mm široké ráfky WTB Scraper i45 650b, Double-Wall / pláště Specialized 6Fattie Ground Control, 60TPI, 2Bliss Ready, Folding Bead, 650bx3.0″

Nemusíš ho nafukovat, stačí roztáhnout

Vlastně to ale chápu – proč se smiřovat s kompromisem, když můžete postavit kolo, které se bude vymykat z běžných standardů již od pohledu. Vtipné na tom je, že ani není potřeba použít o moc širší plášť (3,0“ namísto základních pluskových 2,8“), když jej ale roztáhnete na široký ráfek (vnitřní šířka 45 mm), máte rázem zcela jiné kolo. A to by pluskové pláště mohly jít až někam k rozměru 3,4“. S takovou maximální šířkou počítá třeba nová čistě plusková vidlice Manitou Magnum, podobně by na tom měla být Marzocchi 350 Plus. Nový Fox 34 je dimenzován na pláště do rozměru 3,25“, podobně i pluskové RST.

Než konečně usedneme do sedla, pojďme si nadělit poslední trochu teorie. Plusková kola v rozměru 27,5+ (29+ zatím necháme stranou pro zakázkové stavitele jako je třeba české SingleBe) jsou co do vnějšího průměru hodně blízká 29“ obručím. V článku o pluskových pláštích a ráfcích od WTB zaznělo, že je jejich faktický vnější průměr zhruba 28,6“ (v závislosti na použitém ráfku a plášti), což se krásně kryje se standardem 29“. Proto není třeba vymýšlet zcela novou geometrii, jen případně stačí upravit rám pro širší kola a nasadit širší vidlici, aktuálně reálně snad jen Manitou Magnum.

Výsledek může vypadat jako Rocky Mountain Sherpa, devětadvacítkový základ doplněný o širší zadní stavbu stejně jako širší a vyšší vidlici, nebo právě jako čerstvě prezentovaný hardtail Specialized Fuse, či jeho dámská obdoba Ruze. Spekuluje se o brzkém příchodu plně odpružené pluskové varianty u Specialized, zatím jsem ale měl tu čest pouze s tímto hardtailem, s nímž jsem strávil jedno příjemné bikové odpoledne v okolí Broumova na stezkách Vény Hornycha (Rally Sudety/ MTB Trilogy).

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
Manitou Magnum a 3″ široká pneumatika k sobě krásně sedí

Hurá do sedla

Když po prezentaci novinek Specialized konečně došlo na lámání chleba a výběr testovacích kol, už jsem si myslel, že se „budu muset smířit“ s novým Stumpjumperem FSR, jelikož Lkového Fuse si vzal jiný novinář a moje vyhlídnuté Mko bylo někde schované. Nebo vlastně ne! „To je přeci to kolo, které sloužilo k prezentaci, tak já si beru tamto,“ nahlásil jsem v „kanceláři“ testovacího centra.

Co mě čeká jsem věděl i nevěděl. Rozměr kol je jasný 650bx3.0“ (Specialized nerad používá zavádějící označení 27,5“), široké ráfky od WTB činí z použitých plášťů slušné balóny, takže si za řídítky ihned vzpomínám na své zkušenosti s Fatboyem a jinými fatbiky (např. Mongoose Argus). Geometrie by měla být přísně trailová, vepředu je novinka Manitou Magnum se zdvihem 120 mm (škoda jen, že není tak hezky barevný jako náš Mattoc), pod zadkem mám teleskop (dohledal jsem toto – TranzX YSP03, zdvih 120 mm), posed je náležitě krátký, všechny osy jsou Boost standardu (zadní 12×148 mm, rozšířený Boost střed a vepředu 15×110 mm). Pak už jen ufouknout gumy a jede se!

Specialized-TrailDays-2015-03
Ládování kol do a na vozy… A teď ještě projet bránou kláštera! (foto: Tomáš Vychlopen)

Lidi, já se tam nevejdu!

Celá akce začala vesele tím, že Véna Hornych naložil velkou hromadu kol do své historické dodávky Mercedes a na její střechu, aby pak zjistil, že se sotva vejde do bran Broumovského kláštera. Nakonec ale projel, stejně i ostatní auta a naše kolona se pomalu přesunula na místo startu kousek za hranicemi v Polsku. Před skupinovým startem jsem měl ještě chvíli čas pohrát si s nastavením posedu, vidlice atd. Moc věcí tu vlastně k seřizování není, takže bylo za chviličku hotovo. Už jen skupinová fotka a jede se!

Specialized Fuse Expert 6Fattie, jak se přesně nazývá mnou testovaný model (prostřední ze třech pánských hardtailů 650b+), mi rychle sednul. Takhle zpětně ani nedokážu říct, jak byl koncipován jeho posed, jelikož jsem si na něj okamžitě zvykl. Byl, myslím, trochu kratší a vzpřímenější, jak bych u trailového kola čekal, řídítka spíš níž, jinak vážně nevím.

Specialized-TrailDays-2015-04

Specialized-TrailDays-2015-01
Samá hubená kola a jen já s tlusťochem (foto: Tomáš Vychlopen)

Co jsem si to vzal?

V prvních chvílích poté, co se naše skupina novinářů a fotografů dala do pohybu, jsem si říkal, zda to byla dobrá volba, jestli mě to kolo příliš nevyklepe a nebo jestli nebude až moc „fatbikové“. Ještě když jsme ve skupině byli jen dva na hardtailu. Naštěstí tomu tak nebylo. Cestou do prvního kopce jsem pro sebe konstatoval, že to sice není žádná muší váha, ale na ty balóny co mám pod sebou se to slušně točí, pevný rám je krásně tuhý a celek poslušně uhání vpřed.

Musím si tě hochu trochu osahat

Za prvním horizontem přišel mírný padák po louce dolů k lesu a pak skrz les po široké kamenité a místy dost rozbité cestě. Řada nadšených jezdců kolem mě využila každý hrbol k tomu, aby se odrazili a trochu si zaplachtili vzduchem. I já se chtěl odrazit nebo se víc opřít do zatáčky, zprvu jsem se na to ale vůbec necítil. Chvíli mi zkrátka trvalo si na celé kolo zvyknout. Klasické fatbikové neduhy v podobě houbovitého řízení a radikálního odskakování na každém kořeni a kameni jsem zde sice úplně necítil, stejně jsem ale zprvu nevěděl, kolik si toho můžu dovolit, kde má kolo a jeho obutí své limity, jak se tlusté gumy naklání do zatáček, jestli nebude mít řízení tendenci se zamykat apod.

Postupem času se ale naše vzájemné hrany více a více obrušovaly a já tomuto kolu přicházel čím dál víc na chuť. Specialized Fuse je sice docela tank, jeho řízení s kratičkou zadní stavbou (430 mm) a poměrně položenou vidlicí (67°) na mě ale ze začátku působilo dost živým dojmem (hlavně v nízkých rychlostech), který doplňovala výrazná stabilita vždy, když se velké balóny daly pořádně do pohybu. Pak jsme po několika průletech lesem po širší cestě konečně dorazili k první technické pasáži směrem do kopce a já jen žasnul.

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
Statný přední náboj standardu Boost 110 (15×110 mm)

Urči azimut a jeď!

Ani jsem neměl pláště moc naměkko, aby to trochu jelo, přesto kombinace kol s průměrem skoro 29“ a šířkou nešizené 3“ fungovala ve výjezdu neskutečně dobře. Občas bylo třeba trochu nadlehčit zadek, pořád je to jen hardtail, jinak jsem ale skoro nemusel řešit kudy jedu. Namířit si to kolmo nahoru a šlapat plynule v tempu obvykle stačilo. Když pak přišla techničtější pomalejší pasáž, stále nebylo moc co řešit, jelikož se široký balón s jistotou opřel o každý kořen i kámen, co se mi připletl pod kola.

Technické stoupání proto bylo celkem jednoduché, kolo ale nebylo vysloveně tupé a nanicovaté, že by to člověka nebavilo. S převody 1×10 (SRAM GX) a převodníkem s 30 zuby jsem sice měl k dispozici solidní rozsah, i tak ale nebyly výjezdy zcela zadarmo. Když už jsem někde zastavil a slezl, bylo to obvykle proto, že jsem už nechtěl nebo spíš nemohl dále otáčet nohami, než že by se zaseklo kolo jako takové.

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
Zadní brzda moderně utopená v rámu

Rovina dobrý, výjezd OK, kdy přijde ta technika?

Po řekněme deseti kilometrech v sedle jsem byl s kolem již docela sžitý a těšil jsem se, až přijde pořádné bikové eldorádo, pořádná technika s kameny a kořeny, čímž jsou tato oblast a Vénovy trasy vyhlášeny. První taková sekce přišla, když jsme z rozcestí Pánův kříž vyjeli na Božanovský Špičák, ten jsme objeli dokola a po žluté mezi skalami padali zpět na to samé rozcestí. Nádherná pěšinka mezi skalními útvary, později hustým lesem, přiměřený sklon a hlavně spousta kamenů, kořenů, výmolů a vymletých koryt, které bylo třeba přejet, objet, přeskočit a tak podobně.

Tady jsem konečně začal odkrývat schopnosti 6Fattie (27,5+). Na jednu stranu super. Kam člověk kolo namíří, tam jede. Velká a tlustá kola se snadno převalí přes ledasjakou překážku, sjedou velké schody a snadno si sama najdou svou stopu, přičemž spoustu drobností přehlédnou, či s nadhledem ignorují. Na plochém trailu, kde je prostor, kde se nemusí kličkovat sem a tam, je to paráda. Řízení stylu: „Namířit a jet.“

Na tomto konkrétním trailu, kde byla místa vyžadující jemnou korekci směru, mi řízení, nebo spíš projev kol samotných, přišel docela tupý. Chybělo mi takovéto hraní si s každým kořínkem a detailní studování a pečlivý výběr stopy jako na běžném kole. Na druhé straně ale obvykle stačilo nechat kolo dělat co umí a o zbytek se až tak moc nestarat.

Specialized-TrailDays-2015-02
Konečně trochu terén! (foto: Tomáš Vychlopen)

reklama

Tohle bylo fajn, najdeme ti ještě něco lepšího!

Každopádně dole pod prvním technickým sjezdem jsem byl nadšený. Chyběla mi trocha hravosti „hubených kol“, ale na to, že jsem seděl na hardtailu to bylo super! Navíc tento trail byl hodně specifický. Další sekce už byla jiná. Více otevřená a rychlejší, zde se dalo kolo pustit a místy jsem až zíral, co vše jsem přejel nebo spíš přeletěl, aniž bych o tom pořádně věděl.

Po dalším a dalším lehčím sjezdíku jsem ale konečně začal kolu dostatečně důvěřovat a těšil jsem se, až se konečně dostaneme na velké kamenné schody a podobné legrácky, kde by měl Fuse excelovat.

Další část cesty mi trochu splývá, každopádně si živě vybavuju jinou zábavnou sekci, kdy jsme jeli po zelené od rozcestí Na Slavným dolů do Suchého dolu. Začalo to na louce, pak šup do lesa, objet pár padlých stromů a mezi skalkami kličkovat dolů dolem. Krásný trail s pár hezkými technickými úseky a s pár docela výživnými sekcemi, které takhle v tempu ve skupině a na oči vypadaly docela divoce. Každopádně se zde potvrdilo co jsem již o kole věděl. Když bylo potřeba manévrovat, bylo jistější provést to v menší rychlosti, pak ale stačilo zasunout sedlo, vyhlédnout si ideální stopu a poslat to klidně kolmo na kameny a kořeny a už jsem byl dole.

DCIM100DRIFT
Někdo jede, někdo tlačí…

Živý, jistý hravý

Vraťme se na skok k popisu ovládání, které je na rovné cestě a v nižších rychlostech docela živé, ne však zbrklé, jako spíše hravé a zábavné. Párkrát mě napadlo, že by mohla být stabilita řízení vyšší a sklon hlavy nižší. Pak by ale z Fuse byl nejspíš značně tupý parník! Takhle to fungovalo. Když člověk chtěl, mohl se otočit na pětníku, když nechtěl, stačilo držet řídítka a nechat balóny, ať si poskakují a ať se valí jako „Kameny do Prahy“.

Skákání po Hvězdě a z Hvězdy

Za Suchým dolem následoval přejezd a výšlap k turistické chatě a vyhlídce Hvězda. Krásné místo s výhledem na celé údolí Broumovska. Nahoře na Hvězdě byla spousta velkých oblých balvanů, kde se daly krásně trénovat trialové kousky. Tady jsem si tréninkově osahal, co dokáže Specialized Fuse na brzdách, ve sklonu, jak jistě drží na pískovci atd. Když pak přišel slavný sjezd Hvězda, zbouchal jsem ho až dolů skoro celý na oči. Jen v jednom místě jsem se zastavil, jelikož jsem si nebyl jistý, zda strom, ke kterému jsem mířil čelem, mám vzít zprava nebo zleva.

Hvězdu, tedy její nejprudší technickou část, jsem si pak vyšlápnul pěšky s kolem na zádech a sjel ještě jednou. Ovládání kola v prudkém sjezdu, klidně i na brzdách a v nulové rychlosti, bylo parádní. Takový trial bike. Nahoře jsem si vlastně i stihl trochu upustit pláště a měl jsem tak k dispozici ještě více přilnavosti a komfortu. Hned několikrát jsem si v tomto sjezdu vychutnal možnost téměř zastavit na předním kole, rozhlédnout se, stroj namířit požadovaným směrem a pak pokračovat.

DCIM100DRIFT
Na vyhlídce Hvězda

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
A cestou dolů z Hvězdy (foto: Petr Bureš)

Už jen naposled na hřeben

Tuto a další veselé hlášky Vény Hornycha jsem už skoro ani nebral vážně a jen seděl a poslušně šlapal a těšil se na další sjezd. Za Hvězdou už toho ale moc nebylo. Jeden rychlejší padák po úbočí Honského špičáku a už jsme byli dole. Pak se jen dopravit zpět do Broumova, kdy jsem si cestou stihl střihnout i jednu speciální vložku po udusaném poli a divil se, jak to zde krásně jede.

KOMPONENTY – rychlé ohlédnutí

Nedá mi to nezmínit pár použitých komponentů. Řazení 1×10 SRAM GX bylo fajn a kdybyste mi tvrdili, že na kole byla sada XX1, tak vám snad i uvěřím. Tak dobře nejlevnější desítka od SRAMu chodí, tedy když nepočítáte, kolikrát cvaknete. Další SRAMácký kousek na Specialized Fuse představovaly brzdy Guide R. Moje vlastně teprve druhá praktická zkušenost s nimi (první dojmy SRAM Guideprezentace Canyon Strive CF).

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
SRAM GX – nejlevnější jedenáctka co chodí jako XX1

I tentokrát jsem si potvrdil to, co před skoro rokem. Guidy jsou příjemné, mají dokonale jemnou modulaci, příjemně tvarovanou páku a trochu moc titěrně vypadající kolečko pro nastavení vzdálenosti od řídítek, které má navíc docela velké mezery mezi jednotlivými kroky. Jinak ale brzdí krásně. Nejsou tak ostré jako staré Avidy Elixir, síly ale mají jejich čtyřpístkové třmeny víc než dost. Celkově jsou takové jemňoučké, ale účinné a zároveň naprosto tiché. Osobně bych byl radši za ostřejší nástup, jinak je ale nemůžu za skoro nic jiného kritizovat. I stabilita kroku byla skvělá, takřka nekompromisní. A že jsem na pár místech cítil, jak jezdcům přede mnou „hoří desky“. Moje brzdy ale stále brzdily jako na začátku!

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
SRAM Guide R – poctivá brzda, jistý a stabilní krok, vysoký výkon

Teleskop TranzX YSP03

V průběhu testovací jízdy i následného focení jsem se snažil vypátrat, „co je to za sedlovku“. Až doma dle specifikace na americké verzi webu Specialized.com jsem zjistil, že jde o TranzX. „Klobouk dolů!“ Odpor vůči stlačení byl sice vyšší než by být nutně musel, jinak to ale fungovalo parádně. Jednoduchá ovládací páčka byla vždy po ruce, sedlovku bylo možné nastavit a zanechat kdekoliv v jejím rozsahu. Chod 120 mm mi bohatě stačil, vše fungovalo plynule bez vrzání, zbytečné vůle či jiných problémů.

Párkrát jsem sice měl dojem, že ve výjezdu sedlovka po chvíli trochu zajela, ale nejsem si úplně jistý, jestli jsem ji dole vždy plně roztáhnul. Na to, jak jsem si zkoušel chod nového Command Postu IR cc byl tohle luxus. Command Post je hrubý, vrací se strašně rychle, polohy zasunutí jsou předem definované, uvnitř to stále cvaká a vrže, když se moc nafoukne pak vyjíždí atd. Tady by to chtělo ještě trochu zapracovat…

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test

Specialized Fuse (6Fattie / 27,5+) - test
Nenápadná, ale plně funkční sedlovka TranzX

Manitou Magnum

Zatím jsem se vlastně vůbec nezmínil o vidlici Magnum od Manitou. Přiznávám, že z ní nejsem až tak unešený jako z Mattoca, na daném kole ale svou roli zastala výtečně. Divil jsem se sice, že dle polohy kontrolního kroužku nechodí plným zdvihem, pak jsem ale viděl jednu svoji jízdní fotku a bylo mi jasné, že kdyby šly spodní nohy až ke korunce, pak se tlusté kolo zasekne o rám.

Oproti letmé zkušenosti s fatbikem s předním odpružením jsem zde měl pocit, že vidlice opravdu tlumí terén a nejen krotí odskakování předního kola, i když i to jí jde dobře. S pevnou vidlicí bych takové kolo nechtěl, Magnum ale chodil docela citlivě a aktivně, takže díky němu byla jízda poměrně komfortní. Hezky také zvládá velké nárazy, které dotlumil jako by na konci kroku byl pojistný elastomer. Jestli on tam vážně není? Na 120 mm slušný výkon, hezky pevné a jisté řízení, osa Boost 15×110 mm, prostě slušná vidle na tuto zcela nově se rodící kategorii.

DCIM100DRIFT
Manitou Magnum – úplně to nevypadá, ale těch 120 mm z ní lze skutečně vydolovat

Specialized Fuse Expert 6Fattie – závěr

Máme tu za sebou zase jeden slušný referát. Ale u kola zcela nové kategorie to snad bude tolerovatelné. Jak tedy shrnout, co jsem si s ním užil a co jsem se o kategorii 27,5+ dozvěděl? Není to asi kolo, které bych chtěl okamžitě vlastnit a vyměnil ho z fleku za všechny ostatní. Je to kategorie, která možná ještě chvíli bude hledat sama sebe, svůj zlatý střed. Nemyslím si ale, že by to byl vyložený nesmysl a čistá snaha prodat další kola a více materiálu. Má to zkrátka něco do sebe.

Jak teoreticky, tak i takto prakticky mi velké pluskové kolo (široké ráfky a pláště 3“ široké) dává největší smysl při použití jako je tento hardtail – Specialized Fuse. Krásný výraz z diskuze, takový „všechnojed“. Kolo, co sjede všechno. A je to skutečně tak. Pokud nechcete fulla nebo na něj nemáte, rádi byste kolo které vyjede, objede, projede a sjede naprosto vše, pak se mi takovýto pevný Fattie zdá být ideálním strojem. Nemyslím si, že by se z toho v dohledné době stala vyslovená masovka, ale pro vybranou skupinu trailových jezdců, kteří chtějí bezúdržbový stroj a na svém kole jezdí skutečně celý rok, se zdá být tato středně tlustá varianta ideální cestou.

Jak by měl vypadat full 27,5+?

Otázkou je, jak specifikovat pluskový full. Osobně si myslím, že postavit celopéro se stejnými tři palce širokými plášti na takovémto ráfku nedává úplně smysl. Na hardtail dobré, na full bych to viděl spíš na o něco kompromisnější rozměr 27,5×2,8“ (viz Rocky Mountain Sherpa). Ale nechme se překvapit, co vše nám trh nadělí. Vsadím se totiž, že letos na Eurobiku budou plusková kola k vidění na každém druhém stánku!!!

Základní data
Lokalita: Broumovsko
Délka: 31 km
Převýšení: 676 m
On-line mapa a GPX data

Specialized TrailDays-mapa

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Petr

    Kolik to kolo Specialized Fuse (27,5+) váží? Děkuji.

    • Já u sebe neměl váhu, takže nevím. Ale nebylo to žádné extra závaží. Hádám, že to bude kolem 12 kg. Letos ho zkusíme ještě protáhnout klasickým testem…

  • Martin

    SRAM GX – nejlevnější jedenáctka co chodí jako XX1…a nie je to náhodou desiatka? Je to napísané aj na prehazke:)

    • Vidíš a já žil celou dobu v domnění, že tam bylo 1×11!!! A ono je tam vážně 1×10! To je bordel, když jednu sadu dělají v tolika variantách. Ale i tak to řadilo dobře, i když to nemá X Horizon přehazku 😀 „Celý je to jen marketing“ 😀

      • Jo a dík za ten postřeh. Člověk se někdy sekne. Už jsem to ale opravil.

  • tak u mňa je to kandidát na nový bike, preto som rád za recenziu. Nie je ich toitž zatiaľ veľa na nete:) Je to čo sa prevodov týka, také „ošizené“ XX1. Ale ak si si to nevšimol pri jazde, tak to až tak hrozné snáď nebude? Reťaz na tom príliš neklepala? 🙂

    • Ahoj, k tvému dotazu. Zadní vidlice je sice poměrně blízko řetězu, neměl jsem ale pocit, že by to nějak nehezky klepalo. Použitá přehazovačka je Type 2, tedy s třecí spojkou, takže řetěz byl stále napnutý. Při nejhorším se vždy dá použít stará duše. 😀

      • Ahoj, ďakujem za info. Bike bude doma do 2 týždňov /dúfam/. Snažím sa zatiaľ nájsť nejaký rockring na tie kľuky. Nemáš náhodou nejaký typ? Brúsim po nete, ale moc sa mi nedarí….

        • Rádo se stalo. Ohledně Rockringu mě nic konkrétního nenapadá, ale ono to vlastně není až tak nutné. Převodník je maličký, je tam sám a je stále obalen řetězem, který ho částečně chrání. Už jsem si sice takto jednouzládl ustřelit jeden článek řetězu o kámen, ale obecně třeba na našem redakčním RB IQ575 se sadou X01 (1×11) jsme neměli problém, že by byl převodník v ohrožení 😉