Cannondale Jekyll 27,5 4 – první dojem

Pokud si dobře vzpomínám, začínal Jekyll jako takový trailový až all-mountain stroj s vidlicí Lefty a speciálním šroubovacím tlumičem, jehož pomocí se dala ladit geometrie. Nyní je Jekyll 27,5 čistě zaměřeným enduro strojem, na kterém Jerome Clementz sbírá jeden úspěch za druhým.

Nedávno si Jerome vyjel zlato v rámci letošního prvního startu Enduro World Series (GIANT Toa Enduro, 28. března 2015, Rotorua, Nový Zéland), čímž se snaží navázat na celkové vítězství v EWS v roce 2013. Tehdy ještě, pokud mě paměť nešálí, na Cannondale Jekyll 26“.

Moderní Jekyll s mohutným rámem a roztahovacím tlumičem DYAD je na poměry dnešního překotného vývoje, chtělo by se říct, skoro až neměnnou stálicí nabídky značky Cannondale. Tedy pochopitelně u něj došlo v průběhu času k dílčím změnám už jen s přechodem na střední rozměr kol 27,5“. Upraven byl tehdy jak rám, tak i geometrie. Vylepšení se před časem dočkal již zmíněný tlumič Fox DYAD a vyšší karbonové modely dostaly novou generaci vidlic Lefty SuperMax.

Starý známý…

Ač je tedy Jekyll modelem, který vlastně dobře známe, doposud se nějak nenaskytla příležitost jej důkladně vyzkoušet a podrobit plnému zatížení klasického redakčního testu. V rychlosti jsem se na jednom karbonovém Jekyllu svezl loni v rámci prezentace novinek 2015 Aspire v Novém Městě na Moravě, avšak tam, krom sekce Rubena (No) Choice není prostor kolo takovéhoto kalibru pořádně proklepnout. Tamní traily jsou jako dělané pro kola typu GT Helion nebo Cannondale F-Si, Jekyll zkrátka vyžaduje vyšší stupeň obtížnosti!

Proto jsem včera nelenil, i s ohledem na předpověď kolo čerstvě doručené zásilkovou službou po obědě rychle poskládal, hodil na sebe letní hadry, ale také nové chrániče Leatt 3DF Hybrid (kolena) a 3DF Airflex (lokty) a vyrazil si užít téměř letní počasí a luxusně přeschlé traily jako uprostřed parného léta…

Něco tady chybí, něco je navíc…

Už při skládání kola z krabice mě zarazilo pár věcí! Předem jsem vlastně nevěděl, jaký model do testu přijde a když jsem pak z velké bedny vytáhl základní Cannondale Jekyll 27,5 4 (79 990 Kč), trochu jsem zíral. Nejdřív mě překvapila klasická sedlovka (teleskop je součástí až třech vyšších modelů), dále poměrně hubené pláště (Schwalbe Nobby Nic 27,5×2,25“ nové generace, tabulkově by měl být vepředu Hans Dampf 2,35“) a nejvíc mě dorazil trojpřevodník!

Nevykládejte si to jako pohled bikového zmlsance… Skutečně nepotřebuju kolo s cenou přes sto tisíc, abych byl vůbec ochoten přehodil nohu přes horní trubku! Chápu, že se jedná o základní model a že Cannondale je prostě drahá značka. Taky asi rozumím tomu, proč tam není teleskop. Protože je tam RockShox Pike RC. Jo, tohle beru. Žádný kompromis na postu vidlice, teleskopickou sedlovku si holt budete muset vybrat sami za sebe. Základní verze se dají pořídit za cenu okolo 5 000 Kč, což se už v ceně celého kola nějak schová…

Já to beru, šéfe!

Trojpřevodník je slušné retro, ale chápu, že se zde hrálo hodně na cenu, jelikož moderní plně vybavená endura těžko budou za pusu. A pláště? Jednak má být vepředu Hans Dampf 2.35“, který by v Piku nevypadal pohledem přes řídítka jako galuska, jednak je to hlavně o psychice. Po tom málu co jsem včera zkusil, musím říct, že nový Nobby Nic drží moc hezky. Zkrátka, „Já to beru, šéfe!“

Poslední dobou naší redakcí prošla celá řada moderních enduro strojů. Po mojí poslední zkušenosti s Canyonem Strive CF 8.0 jsem si nemyslel, že se mi v dohledné době poštěstí sednout si znovu na kolo s natolik svéráznou a dolekopcem orientovanou geometrií. A vida, Jekyll v tomto směru není žádné párátko!

Přiznávám, musím si na něj trochu zvyknout, jelikož jsem poslední dobou sedlal dvě pevné sportovní devětadvacítky (Cannondale F-Si a RB CRR 290) a také jedno pevné enduro (RB Bandit HT 27,5). Chce to chvíli „kalibrovat“ testerské senzory, ale i tak jsem se včera o tomto kole něco dozvěděl.

Když se zmáčkneš, tak to jede

Na to, jak je tento základní Jekyll mohutný a poměrně těžký (14,65 kg, vel. M, bez pedálů), jede vlastně docela dobře. Rám je příkladně tuhý a když přepnete DYAD snadno dostupnou páčkou na řídítkách do polohy se sníženým zdvihem (95 mm), nemáte problém s tím, že by se zadek houpal, nebo že byste až moc seděli nad zadním kolem a přední se tak s každým menším stoupáčkem zvedalo do vzduchu.

Naopak po přepnutí na neomezené disco hrátky (zdvih vzadu 160 mm) se kolo slušně promění, ožije, nebo také zpomalí. Výrazně ožije zadek, který se rád zhoupne do zdvihu, naopak patrně se zklidní geometrie. Posune se tedy ještě dál z původní poměrně stabilní polohy. Stačí se jen dotknout páčky u pravého gripu – skutečně se mi líbí jak je řešená a jak málo stačí k aktivaci plného zdvihu (klepnout do stříbrného čudlíku z boku) a můžete to pálit dolů hlava nehlava.

Stihnul jsem jen tři kopce

Já včera stihnul vlastně jen tři ostřejší sjezdíky, ale i tak jsem se náramně bavil. Někdo by nejspíš namítal, že je takto položená geometrie (údaji 67° nevěřím, tipnul bych si spíš 66° i méně) příliš pomalá, tupá a málo akční. To nejspíš ano, minimálně na běžných trailech. Kolmo dolů ale rychle změníte názor, když zjistíte, že máte najednou chuť vrhnout se po hlavě do sekcí, které jinak s pokorou objíždíte.

Cannodalle Jekyll je zkrátka pořádná enduro potvora tak trochu ze staré školy, kterou se mi dařilo ovládat lépe přes zadní kolo (nadlehčit předek a odhodit jej do zatáčky) než přes přední, jak se to dnes ponejvíce dělá. Každému ale sedí něco jiného, proto pokud se vám líbí styl ovládání klasických DH mašin, bude vás Cannondale Jekyll rozhodně bavit.

Tímto ale vše teprve začíná. Ještě si budu muset pohrát s odpružením, ač jsem následoval doporučené hodnoty, tak nejspíš trochu upustím vidlici a možná malinko přidám na tlumiči, dopředu zkusím pro pocit nasadit širší gumu a hlavně vytáhneme Jekylla na pořádné enduro traily v našem okolí a snad i dále za humna. Už se moc těším!

One Day Every Day from Clementz Jey on Vimeo.

Foto: Štěpán Hájíček