Jana Bártová – nově v teamu Ghost RRP (rozhovor)

Závodní scéně se na našem webu příliš často nevěnujeme, občas je ale třeba udělat výjimku, zejména je-li k tomu patřičná příležitost. Jako třeba to, že trojnásobná mistryně ČR v DH a druhá nejlepší závodnice evropského iXS Downhill Cupu 2014, Jana Bártová, podepsala smlouvu s mezinárodním týmem Ghost RRP.

VIZITKA – JANA BÁRTOVÁ

Jana (1990) není klasickou bikerkou, která by od malička vyrůstala s kolem. Tedy jak se to vezme, vyrůstala s koly, avšak doplněnými o motor! Od osmi let totiž jezdila motokros, v jedenácti přičichla k FMX a to hned ve společnosti takových jmen jako jsou Kuchta (Petr Kuchař) nebo Pilník (Petr Pilát). Terénním motorkám se pak plně věnovala až do roku 2010. Jejím snem a vlastně i vrcholem MX kariéry byla účast v závodech mistrovství světa (2010), kde si vyjela jedno desáté a jedno šesté místo. To nakonec hodilo devatenáctý flek celkově! S motorkami ale poté z důvodů financí a malé podpory ze strany svazu skončila a vrhla se na kola. Konkrétně na DH. Poslední tři roky jezdila za brněnský tým Bikeplac racing, což korunovala ziskem třech titulů mistryně republiky v DH a druhým místem v celkovém hodnocení iXS Downhill Cupu 2014. Její výsledky i její ambice ale míří podstatně výš a dál, především do evropských a ideálně i světových soutěží. Proto je pro ni i pro celý svět českého downhillu dobrým signálem, že se jí podařilo vyjednat si angažmá v mezinárodním týmu Ghost RRP. Pár dalších informací najdete v Janině profilu na webu Meatfly – Team MTB

Úvodní foto: Jakub Fišer (KUbajsz.com)
Foto v článku – zdroj: Facebook stránka Jany Bártové /
Facebook stránka Bikeplac racing

Jano, vezmeme-li to takříkajíc od píky, jak velký to byl skok, když si před lety vyměnila motorku za horské kolo?
Největší překážkou pro mě asi bylo zvyknout si na to, že kolo nemá plyn, který pomůže v krizových situacích, například když letíš na předek! Proto jsem také párkrát šla ošklivě přes řídítka. Dalším problémem je, že se na kole není kde chytnout koleny, proto mám ze skoků stále respekt, i když na motorce to pro mě byl požitek. Naproti tomu mi síla v rukou rozhodně nechyběla a nechybí, zato s nohama to bylo zprvu slabší. Každopádně DH mi přináší stejnou možnost se naplno vybít jako motorka, ale nechtějte po mně říct, co je z mého pohledu lepší.

Na webu BikeAndRide.cz se závodní scéně příliš často nevěnujeme, můžeš nám proto krátce shrnout, čeho všeho se ti za čtyři roky působení ve světě DH podařilo dosáhnout?
Podařilo se mi již třikrát získat titul mistryně České republiky, pouze první rok jsem se jí bohužel nestala. Dvakrát jsem skončila druhá v rámci evropského poháru a jednou jsem vyhrála závod evropského poháru ve Val di Sole. Na svěťácích jsem se od neúspěchů v kvalifikaci prokousala až k TOP 10. Bohužel jsem ale ani jednou celkově nevyhrála český pohár.

Jana za dob aktivní kariéry v motokrosu – foto www.meatfly.cz

Tvé ambice již na motorce mířily často za hranice našeho státu, je právě i toto důvodem přestupu?
V zahraničí se mi často jezdí mnohem lépe než v Česku, ale účast na zahraničních závodech jako taková není rozhodně primárním důvodem mého přestupu. Ven bych jezdila, i kdybych zůstala v sestavě Bikeplac racing. Každopádně vidina plnohodnotného zázemí na závodech světového poháru byla také jedním z impulsů k této změně. Chtěla jsem zkrátka využít dobrých výsledků a dostat se na vyšší úroveň. Jestli bude růst pokračovat, to se zjistí později.

Tým formátu Ghost RRP ti jistě zajistí jiné podmínky a zázemí, než na jaké jsi byla doposud zvyklá. Je něco z toho, na co se vysloveně těšíš?
Těším se na to, že předám zablácené kolo mechošovi a starej se 😀

Dočetl jsem se, že v týmu Ghost RRP budeš v příštím roce nejspíš jediná žena. Může to být pro tebe určitá překážka, nebo jsi na mužský kolektiv zvyklá?
To nebude problém, v mužském prostředí jsem vyrůstala. Výhodou je, že v RRP už dříve jezdily holky, například Petra Bernhard, takže i oni už vědí, co je to mít v týmu ženskou.

Jaké závody máš v plánu letos absolvovat?
Chci objet všechny závody světového poháru konané v Evropě. Jestli zavítám do Ameriky a Kanady se ještě uvidí. Dále je v plánu evropský pohár a mistrovství světa. O volných víkendech si budeme vybírat závody na pěkných lokálních tratích. Loni to bylo jen pár bodů, co se mi podařilo doma vyjet. Bohužel jsem v poslední jízdě roku spadla a rázem bylo po veškerých nadějích. I tak jsem ale spokojená, protože loňská bilance byla mnohem lepší než ta předchozí (2013), už jen proto, že jsem čtyřikrát stála na pódiu.

Jsou-li moje informace správné, budeš v příštím roce sedlat prototyp sjezďáku Ghost postavený na systému Riot Link (stejné kolo, které bude dělat společnost Tomáši Slavíkovi). Měla jsi již s tímto unikátem tu čest?
Viděla jsem ho zatím jen na obrázku :D. Jsem zvědavá, jak se mi na něj bude zvykat. Přeci jen jsem tři roky stabilně sedlala Intense M9.

Jak moc vlastně řešíš techniku? Je pro tebe důležité na čem jedeš?
Začínala jsem na Mondrakeru a z něj jsem přestoupila na Intense. Rozdíly jsem moc nepoznala. Musím se na kole prostě cítit dobře a věřit mu. Doufám, že mi to na Ghostu půjde a kolo bude brzy naladěné tak, abych už jen zrychlovala.

Tým Ghost od tebe nejspíš bude chtít zpětnou vazbu – zkušenosti s prototypem, postřehy k jeho funkci. Bereš i toto jako určitý bonus velkého týmu – možnost podílet se na vývoji něčeho nového?
Nejsem si jistá, jestli jsem zrovna ten pravý člověk k tomu, abych něco vyvíjela. Jsou tam mnohem zkušenější, kteří poznají sebemenší rozdíl v nastavení. Já poznám, jestli se mi jede na kole dobře, jestli se mi to moc neboří, jak moc mi to tříská do rukou a podobně.

Kde budeš trávit zimu a jaro? Je v plánu nějaký jarní tréninkový kemp v teple? Něco, co ti můžeme tiše závidět?
Není co závidět, jelikož zimu strávím v Česku. V lednu a v únoru se budu přes týden věnovat lyžím a doplňovat je o kolo a posilovnu. Každopádně bych se ráda vypravila na nějaké předsezonní soustředění, abych si nový stroj pořádně vyzkoušela, dřív než naskočím do závodního kolotoče.

Toto byla za mě poslední otázka. Je něco, co bys ráda ještě doplnila?
Chtěla bych poděkovat týmu Bikeplac za tříletou podporu, své rodině, příteli Rosťovi Štencelovi za to, že to se mnou všechno vydrží, Františku Brumlovi a Elitebikes. Díky všem!

My děkujeme za tvůj čas a do nové sezony v rámci nového silného týmu ti přejeme hodně zdarů a pokud možno žádné další pády a zranění, nebo nanejvýš takové ty menší motivační.

Foto: Jakub Fišer (KUbajsz.com)