Lapierre OverVolt FS 500 | GHOST Teru FS LT 10 – poprvé na elektrice

Když se nás minulý týden na prezentaci Ghost a Lapierre 2015 zeptali: „Kluci, nechcete si půjčit elektriku? Máme tu dva fully, jeden Lapierre a jeden Ghost,“ nedalo se odmítnout. Přestože tomuto druhu mutace horského kola zrovna neholdujeme, řekli jsme si, že zkusit se má všechno.

Před startem nás překvapivě nečekalo žádné zdlouhavé školení. Zástupci značky si jen vzali klíčky od baterky, abychom je cestou někde nevytratili, ukázali nám, jak se mění výkon, či přesněji jízdní režim elektrosystému Bosch (vlevo u gripu je dálkové ovládaní se symboly +/- a také „i“ jako info), varovali nás, že do zatáček není dobré nechávat zapnutý režim „Turbo“, „Aby se vám silou motoru nevymklo zadní kolo kontrole,“ pak jsme si jen odladili posed, upustili pláště a vyrazili.

Obě kola, Ghost i Lapierre byla vybavena motorem Bosch, Ghost měl ale hnací ústrojí vyšší řady Performance (vyšší točivý moment 60 Nm), kdežto OverVolt „jen“ z řady Active (48 Nm). Systém ovládání byl u obou kol stejný a vzhledem k tomu, že jsme oba nasadili volné pedály a botky Five Ten, mohli jsme si kola v průběhu dne prostřídat.

Jak se s tím jede?

Nejprve je třeba si říct, že systém elektrického pohonu má čtyři stupně – Eco, Tour, Sport a Turbo. V počátku stoupání jsme s ohledem na varování týkající se výdrže baterie jezdili spíše na nižší stupně Eco a Tour, respektive jsme zkusili jet i bez motoru.

To byla ale fuška!

Motor zde totiž není jako samostatná nadstavba, ale je upevněn přímo na klikách a sám otáčí jedním malým převodníkem. Když tedy šlapete bez jeho asistence, musíte nejspíš roztočit motor samotný a dost možná i vnitřní planetovou převodovku, která malinký převodníček urychlí na úroveň klasické střední placky. Vzadu vám pak zbývá klasických 10 převodů, což dohromady není žádná extra výhra.

Brzy jsem to vzdal

Snahu o šlapání bez motoru jsem brzy vypudil ze své mysli a pouze rozumně volil mód Eco a vyšší stupně dle potřeby. Se základním stupněm podpory (motor spíná jen když šlapete, tzn. otočnou rukojeť, jako je u motorek nehledejte) kolo jede tak nějak normálně a nechá vás udělat nemalý kus práce. Se zvyšujícím se stupněm asistence se při stejné rychlosti nároky na vámi investovanou energii snižují, nebo naopak snáze dosáhnete vyšší rychlosti.

Nauč se šlapat!

Zprvu jsem si myslel, že budu normálně šlapat, brzdit a zrychlovat a ono mi to nějak samo pomůže. Ano i ne! Motor pomáhá, ale abyste z něj dostali maximum, je třeba ho držet v určitých otáčkách, nebo spíš nohy v určité kadenci. Když začnete zabírat víc, tak příliš nezrychlíte, jen šlapete proti motoru a zbytečně se vysílíte. Po nějakém čase a snaze o závodění na trailech Cyklo Arény Vysočina jsem to pochopil, nesnažil se o nemožné a jen si užíval podpory elektro pohonu.

Další nevšední zkušeností je to, že tohle kolo dobře jede, dokud má šťávu. Tedy nemyslím, dokud mu nedojdou baterky, ale do doby, než dosáhnete limitu daného českou dopravní vyhláškou. Ta stanoví, že kolo s přídavným pohonem nesmí jet s pohonem rychleji než 25 km/h. Motor tedy nejvíce pomáhá do této rychlosti, ještě tak do 27 km/h je znát, že se alespoň trochu snaží, pak už je to jen na vás.

Marná snaha!

Pravdou je, že tato kola jsou natolik těžká (někde okolo 20 kg), že je na víc jak 27-30 km/h na rovině neroztočíte. Tedy ne vlastní silou, z kopce se samozřejmě rozjedou víc. To nás trochu šokovalo, když jsme se snažili dohnat naše soukmenovce na klasických kolech. V kopci jsme se jim smáli, na rovině a v mírném klesání nám zase oni rychle ukázali záda.

Co to dělá s řízením?

Vysoká hmotnost, síla motoru a tak vůbec se zákonitě odráží i v samotném jízdním projevu kola. Jak to popsat nejlépe? Při jízdě z kopce je to trochu jako byste jeli na sjezďáku, avšak s normální geometrií a běžnými plášti. Reakce kola jsou poněkud vláčné, ne ale vyloženě ospalé. Celek se tak ovládá trochu jako motorka, kdy při naklánění ze strany na stranu cítíte určitou setrvačnost rozpohybované hmoty. V zatáčkách ale obě tyto mašiny překvapivě dobře držely. I když ono to vlastně až takové překvapení nebylo.

Po chvíli zvyku si totiž uvědomíte, že vyšší hmota je často na vaší straně, zejména cestou dolů. Kolo jako celek je díky tomu stabilnější a jen tak něco jej nerozhodí. Jak říkám, zprvu to byl trochu nezvyk, ke konci dne jsem v tom ale našel určité zalíbení.

Lapierre OverVolt FS 900

Co dělají péra?

Odpružení si v tomto krátkém přehledu neodvážím hodnotit. U Lapierre mi přišlo, že zadek chodí hezky, Ghost byl ale nějak tvrdý. Musím ale jedním dechem dodat, že jsme nastavení před jízdou tentokrát moc času nedali, proto nechci kritizovat. I pláště jsme si nechali záměrně více na tvrdo, aby unesly tyto těžké mašiny. Nebojte, ještě bude příležitost vše komplexně zhodnotit. Tato kola máme totiž slíbena na klasický redakční test.

Rychlý a rychlejší

Rychlejší a silnější byl jednoznačně Ghost a to díky baterce, která cpala do motoru více šťávy. V sedle Lapierre jsem nebyl v kopcích o moc rychlejší než kluci na normálních kolech. Když jsem ale přesedlal na Ghost Teru FS LT, mohl jsem se jim ve výjezdech zvesela smát, sedět jako paní radová, šlapat jen tak zlehka a zmizet za obzor.

Ghost Teru FS LT 10

Kolik to vydrží?

Mnozí nás předem varovali, že baterka moc nevydrží a že máme s její energií šetřit. Nebyli jsme sice na celodenním tripu, ale i tak vydržela obě kola víc než dost. Začínali jsme – s plnou baterií tuším – se čtyřmi čárkami z pěti (cca 80% energie) a udávaným dojezdem na Eco přibližně 40 km. Nevím, kolik jsme toho skutečně najeli, ale nebylo to málo. Ke konci jsme pak vyloženě řádili, honili se do kopců, zkoušeli, co vše se dá vyjet a skoro pořád jezdili na Turbo. Když jsme pak přijeli do cíle, oběma nám zbyly ještě dvě čárky na baterce a deklarovaný dojezd na Turbo 8-10 km! Slušný!!!
Tolik tedy naše první elektro-dojmy, více po důkladném testu na našich domácích trailech.

Testováno:
GHOST Teru FS LT 10
Lapierre OverVolt FS 500
Elektrická kola Ghost a Lapierre najdete na webu
www.mojekolo.cz/elektrokola

Záznam z našeho řádění s elektrokoly v Cyklo Aréně Vysočina

Cyklo Arena Vysočina – září 2014 from BikeAndRide.cz on Vimeo.

Foto: Štěpán Hájíček / Ghost / Lapierre