Jirka Fikejz – shrnutí Enduro sezóny 2013

16.10.201316.10.2013 Štěpán Hájíček komentářů: 3 Aktuálně, Enduro, Enduro závody, Jiří Fikejz

Jirka Fikejz je mladou nadějí prudce se rozvíjející Enduro kategorie. Jezdec, který se ke kolům dopracoval přes mototrial a své zkušenosti s precizním ovládáním jednostopých vozidel letos předváděl nejen v rámci Enduro Série 2013, již zcela ovládl.

Foto: Jirka Fikejz

Přesněji řečeno, vyhrál tři ze čtyř závodů a je tak i celkovým vítězem. Letos ho porazil pouze Michal Prokop v Koutech, což ale bylo částečně dáno defektem a jinými problémy, které ale samozřejmě ke sportu patří jako máslo na chleba.

V každém případě jsme se zeptali Jirky, jak letošní sezonu hodnotí, co se mu líbilo a nelíbilo a jaké má plány na příští rok. Na Špičáku jsme se rovněž blíže podívali na jeho kolo, jehož technický (osobní) popis najdete v aktuálním vydání časopisu MBAction 7/13. K tomuto tématu se ale ještě za týden až dva vrátíme. Fotek a poznatků k jeho AGangu Patriot 27,5 máme dost a dost a rádi se s vámi o ně podělíme. Nyní se ale pojďme s Jirkou ohlédnout za sezonou 2013.

Začněme trochu ze široka. Jak hodnotíš letošní sezonu jako celek? Splnila se tvoje očekávání, dosáhl jsi předem vytčených cílů?
„Letošní sezonu hodnotím jako velmi úspěšnou. Před jejím začátkem jsem měl motivaci se znovu zapojit do závodního kolotoče a dopadlo to vysoko nad očekávání. Jsem rád, že moje první ostrá enduro sezona dopadla takhle parádně.“

Ústředním bodem letošního roku byla pro tebe Enduro Série, lze-li to tak říci. Který ze čtyř závodů se ti líbil nejvíc a byl nějaký, který ti naopak vůbec nesedl?
„Celou Enduro Sérii hodnotím velmi dobře, už jen co se týká výběru a pestrosti tratí. Každý závod byl poměrně specifický a celá série prověřila připravenost závodníků od A do Z. Líbí se mi i zapojení bikeparků, které poskytují skvělé zázemí i zajímavé tratě. Nedokážu přesně říct, který závod byl nejlepší. Při každém startu jsem toho hodně zažil, včetně bolesti i zbytečných chyb. Myslím, že Špičák byl opravdu velmi dobrý. Jednotlivé erzety mohly být trochu delší, ale jako celek to byl super komplexní a zábavný závod.“

Ještě mě napadá až skoro triviální otázka – co tě vůbec motivovalo, jako bývalého mototrialistu, k účasti na Enduro závodech?
„Moje motivace se začala rodit loni v Koutech, kde jsem najednou zjistil, že stačím sjezdařům v bikeparku. Byl to velký impuls pro to, abych se pokusil profilovat se v tréninku více tímto směrem a zkusil letos Enduro závody naplno. Rychle rostoucí celosvětová oblíbenost Endura mě donutila brát to naprosto vážně a zkusit zase závodit naplno. Jsem rád, že to dopadlo takhle a zůstal jsem celý rok zdravý a v docela solidní formě bez zásadních výkyvů.“

Jel jsi letos i jiné Enduro závody. Byl některý z nich specifický natolik, že by pro tebe znamenal zcela novou zkušenost, něco co tě vyškolilo, překvapilo, posunulo dopředu?
„Jednoznačně MTB Trilogy, etapový závod v okolí Teplice nad Metují. Už na papíře to vypadalo na slušnou divočinu. Za trasami, které navrhoval Véna Hornych, každý znalý věci tušil, že to bude mazec nahoru i dolů. Ve skutečnosti to pak bylo ještě o úroveň těžší.
Enduro kategorie jela stejnou trasu, jako hlavní maraton a měřené byly pouze nejzajímavější sjezdy a traily. Čtyři dny, první den prolog a pak tři samostatné etapy. Nikdy bych neřekl, co za kopce se dá vyjet s jednou plackou a kolik trailů se dá zvládnout za jeden den.
Byla to obrovská porce zkušeností, zásadní zkouška morálky i techniky. Poslední den jsem byl na trati 8 hodin. Během závodu jsem viděl neskutečné paradoxy – od celopevňáků na XC slupkách až po DH na butylu. Často mi přišlo, že tam nikdo není normální (smích). Ale dobojoval jsem to do konce a spadl pouze jednou a nic jsem neponičil. Tomu doteď nemůžu uvěřit. Jednoznačně nejsilnější zážitky roku.“

*Druhým do jisté míry letošním extrémem bylo pro Jirku jistě i Enduro na Rychlebských stezkách – z této akce jsme před časem uveřejnili Jirkův osobní report Falcon Ultimate Enduro pohledem Jirky Fikejze

Plány na příští rok jsou již poměrně zřejmé, vyrazit závodit do světa! Jaké závody chceš objet?
„Kalendář na příští rok právě teď vytvářím a zatím to vypadá na vybrané závody v Německé sérii, Polské sérii, dva z EWS (Enduro World Series, pozn. red.) a co zvládnu v ČR. Hodně se bude odvíjet podle podmínek, které budu schopen se svými sponzory vyjednat. Závodil bych rád, ale…uvidíme. Nejpozději na konci listopadu musím mít jasno v mých možnostech a plánech na sezonu 2014.“

Ještě dotaz směřující k celkové koncepci Endura u nás. Asi zatím moc nemůžeš srovnávat se světem, ale bylo letos něco, co tě na organizaci závodů u nás štvalo nebo ti naopak dokonale vyhovovalo?
„Trošku bych vychytal časomíry a stanovil jasná pravidla pro trénink. Moc se mi nelíbí, když se mění pravidla a např. posouvá limit během závodu. To není fér pro lidi, kteří se snaží jet naplno a vše stihnout jak bylo na začátku řečeno. Prostě mít v pátek na papíře jasně dáno, jak to bude přes víkend fungovat a nechat to tak. To stačí, aby ses připravil.“

Nemůžu si odpustit dotaz na závody „Na oči“. Vidíš v tom schůdnou cestu nebo jde o příliš nebezpečnou věc, pokud se má závodit naplno?
„Závody na oči chápu, ale myslím, že není dobré protlačovat je za každou cenu, jako jediné pravé Enduro. Podle mě je to úplně jedno jestli se jede na oči nebo ne. Dobří jezdci budou vepředu tak jako tak, ale s možností projet si trať den předem se výrazně sníží riziko zranění nebo zbytečného ničení materiálu. To je pro lidi, kteří berou závodění vážně, nebo se jím dokonce víceméně živí, klíčová otázka. Zničit si celou sezonu kvůli jednomu závodu „Na oči“?!
Já nerad jezdím rychle tam, kde to neznám. Načtení trasy je pro závodní jízdu velmi důležité. Už jeden trénink stačí. Navíc jsou pak podmínky stejné pro všechny a to je nejdůležitější. Letos jsem jel tolik věcí na oči, že mi to na dlouho stačilo…“

Nakonec jeden dotaz na techniku. V průběhu roku jsi vyměnil AGang Cult za AGang Patriot 27,5. Jiná koncepce ránu, rozdílný průměr kol atd. Byl to zásadní skok nebo ti kolo jednoduše sedlo a víc jsi neřešil?
„Zásadní skok to myslím nebyl, co se týká dlouhého zvykání. Naladil jsem si svoje věci jak je potřebuju mít pro klid v hlavě a pak to šlo rychle. Stačilo pár projetí se na lokálních trailech a byl jsem jako doma. Kolo mi sedlo rychle a svým projevem mi vyhovuje. Větší kola jednoznačně vítám a těším se na další a další traily v roce 2014.“

Myslím, že jsme se dotkli všeho podstatného. Jirko, díky za tvůj čas, fotky a další věci. Držím palce, ať vychází jednání se sponzory na příští rok, abychom tě viděli na co nejvíce závodech a hlavně, ať ti to jezdí jako doposud a pokud možno bez pádů a vážnějších zranění. I když, i to patří k vrcholnému sportu!

„Taky bych moc rád poděkoval všem, kteří mi jakýmkoliv způsobem letos pomohli k úspěšnému roku, vážím si toho. A všem jezdcům, které láká Enduro, bych vzkázal: Vyzkoušejte si to, nebudete litovat!“