Lapierre Zesty 314 + E:I Shock – TEST

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST
O víkendu stráveném nekonečným hoblováním divokých trailů krušnohorských mi společnost dělal Lapierre Zesty 314 s „chytrým“ elektronicky řízeným tlumičem E:I Shock od značky RockShox. Jak tahle umělá inteligence pracuje?

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Pro upřesnění, při výletu do našich oblíbených Krušných hor jsme s sebou měli hned dva stroje Lapierre Zesty 314, jeden klasický a jeden se zmíněným chytrým tlumičem. Princip jeho funkce je poměrně prostý, stručně si jej popíšeme na následujících řádcích nebo se podívejte například na starší článek E:I Shock v otázkách a odpovědích.

Čidla, dráty, mozek

Základním stavebním kamenem je od pohledu běžné čidlo na vidlici, které vedle rychlosti a dalších funkcí cyklocomputeru snímá také otřesy. Tyto údaje posílá do řídící jednotky a ta následně, přepnete-li si do režimu AUTO, vyhodnocuje kvalitu a druh povrchu a podle toho aktivuje jeden ze tří režimů na tlumiči – Open, Medium, Close. Řídící jednotkou je na první pohled téměř standardní cyklocomputer připevněný na představci. Od běžných modelů se liší hlavně ikonou ovládání režimů tlumiče, jinak nabízí řadu standardních údajů (rychlost, ujetá vzdálenost, teplota, kadence atd.).

Kde se to ovládá?

V první chvíli, když jsem kolo skládal z krabice a chtěl zkusit „jak to funguje“, jsem marně dokola mačkal dvě tlačítka na computeru a přemýšlel, „čím se to, sakra, ovládá!“ Pak mě osvítilo a sledoval jsem jeden z kabelů až k pravému gripu, kde je na řídítkách uchyceno dálkové ovládání s trojicí tlačítek. Šipka nahoru, šipka dolů a střední tlačítko. Posledním se přepínají standardní funkce cyklocomputeru, šipkami se volí režimy tlumiče. Výše zmíněné módy (Open, Medium, Close) můžete vybírat ručně nebo nechat vše na automatice – režim AUTO – což je na celé této atrakci asi to nejzajímavější.

Jak funguje E:I Shock?

Popravdě v náročném krušnohorském terénu nebyly zrovna ideální podmínky pro důkladný test umělé inteligence E:I Shocku, každopádně na přejezdech mezi jednotlivými traily jsem měl dostatek času udělat si alespoň hrubou představu o funkci této vymoženosti. Pravidelní čtenáři BikeAndRide jistě vědí, že nejsem velkým zastáncem všemožných „umrtvovačů“ odpružení a stejně tak mě ani neláká možnost ozdobit kolo hromadou drátů a elektroniky. Radši bych zůstal věrný mechanické a hydraulické klasice, která je ověřená a spolehlivá. Na druhou stranu jako správný technologický nadšenec jsem si nemohl nechat ujít příležitost a vyzkoušet, jak to celé funguje.

Zavřít, otevřít a zase zavřít…

Přepnul jsem tedy do režimu AUTO a nechal elektroniku pracovat. Pozitivní je (pro šťoury jako jsem já), že v tomto módu displej řídícího computeru ukazuje, jaký režim automatika vybrala – znázorněno graficky. Již při letmém pohledu tak víte, jestli je tlumič zamčen, odemčen nebo je ve střední poloze. Jasně patrnou tendencí řídící jednotky – a nutno přiznat že poměrně logickou – je zavírat tlumič tak často, jak jen to je možné. Důvodem je dosažení maximální efektivity.

Bzzz, Bzzz nebo Bzzzzzzzzzzzzzzz?

Dle mojí zkušenosti je čidlo na vidlici poměrně citlivé a řídící jednotka, následně i tlumič, reagují na nerovnosti pod předním kolem poměrně pohotově. Rychlost funkce samotného servo motorku se nezdá být nijak závratná. „Bzzzz, bzzz“ to udělá, když se přepíná o jeden krok, „bzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz“, když přijde změna z jedné krajní pozice do druhé. Za jízdy ale zásadní prodlevu necítíte. Dostaví-li se menší nárazy, přepíná se tlumič do středního režimu, s vyšší rychlostí a vyšší členitostí terénu se otevírá naplno.

Řídí se podle vidlice

Zajímavým efektem je, že čidlo na vidlici zřejmě do určité míry ovlivňuje i skutečnost, je-li vidlice zamčená nebo odemčená. Přesněji, je-li ponechán režim Descend nebo přepnuto na Trail či Climb (Fox CTD). Snad to není čistě subjektivní dojem, ale v místech, kde jsem měl přepnuto na Trail a jel po lehce hrbolaté cestě po rovině nebo do kopce se tlumič otevřel málokdy. Pokud však byla vidlice zcela otevřená, reagoval častěji také tlumič, respektive řídící jednotka.

inzerce

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Lapiertre Zesty 314 + E:I shock - TEST

Kde inteligence nestačí

Přestože si radši volím sám, jak má nebo nemá tlumič pracovat, musím uznat, že elektronika E:I Shocku pracovala poměrně intuitivně. Zcela se zavírala na rovině, přepínala do středního módu na lehce hrbolatých cestách a plně se otevřela v náročnějším terénu. Kde bych ale osobně uvítal více akce, byly technické výjezdy v nízké rychlosti. Zde přední kolo jen zlehka a plynule kopíruje terén, což elektronika vyhodnotí jako jízdu po rovině. Na druhé straně ale není problém natáhnout palec, bzzz, bzzz a přepnout ručně pomocí dálkového ovladače do požadovaného režimu.

Odolnost a výdrž

Na to v jakém počasí a v jakém terénu jsem proháněl Zesty 314 s tlumičem E:I Shock, pracoval tento systém stále a bez většího odmlouvání. Narazil jsem pouze na problém s nedostatečným nabitím baterie, ale to by spravily tři hodiny v nabíječce. Dalším nedostatkem byly občasné chyby kontaktu cyclocomputeru. Ten se upevňuje otočným systémem a někdy se zkrátka nedocvakne nebo naopak v průběhu jízdy pootočí a uvolní. Vy se pak divíte, že to přestalo bzučet, nebo že computer nereaguje na stisk dálkového ovládání.

Lapierre Zesty 314 & E:I Shock – závěr

Přestože jsem k tomuto inteligentnímu ovládání funkce zadní stavby přistupoval poněkud skepticky, po určité zkušenosti musím říct, že celá tato myšlenka i její realizace mají něco do sebe. Osobně bych „něco takového“ na svém kole nechtěl, ale chápu, že se najde řada jezdců, kteří automaticky řízený chod zadního odpružení uvítají. Mě osobě nevadí vyšší aktivita odpružení na kole Lapierre Zesty 314, mě se aktivnější projev líbí. Kuba ale na druhé Zestyně s klasickým tlumičem Fox poměrně často sahal po páčce CTD a přepínal na režim Trail, což následně komentoval slovy: „Ten zadek je na mě prostě moc aktivní. Z kopce je to fajn, ale jinak se mi lépe jede, když je to trochu přiškrcené.“

Na úplný závěr ještě doplním krátký popis samotných režimů tlumiče RockShox Monarch RT3. O plně otevřeném režimu se netřeba rozepisovat. V módu „Medium“ je už cítit hranka na začátku zdvihu, která pomáhá zadní stavbu stabilizovat, zejména při šlapání v sedle. Přitom ale není zadek zcela zablokovaný a pohotově reaguje na střední a větší nárazy. V režimu „Close“ je odpor vůči stlačení na začátku kroku ještě výraznější a tlumič se nehoupe ani při usilovné jízdě ve stoje. Stále ale není zablokován na 100% a je tedy schopen zpracovat větší nárazy. Tento charakter z mého pohledu šikovně supluje fakt, že se jednotlivé režimy nemění v řádu milisekund, ale pouhých zlomků vteřiny.

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Ta kabeláž je vážně obludná. Člověk si hraje i s drátovým tachometrem, aby měl krásně čisté vedení a oni tam nacpou svazek, který by málem mohl rozvádět 230 V.

  • kuba

    Pánové a jak by jste hodnotili samotné kola ? Drží to stopu, a váha ? Dalo by se to dát na 12kg. ?

    • Štěpán Hájíček

      Stopu drží krásně, to byla vždy doména Lapierrů – vysoká stabilita jako třeba u Spicy http://www.bikeandride.cz/2011/05/lapierre-spicy-

      Jinak samostatný test těchto kol máme rozepsaný… Tak poprosím ot trochu trpělivosti. Díky

      A 12Kg? Asi ano, záleží, čím bys to osadil. Hromadou karbonu?? 😉