CANYON Nerve AL+ 7.0 – test

Mám pocit, že právě prožíváme konec jedné etapy ve vývoji horského kola, že je letošek nejspíš posledním rokem, kdy se masově vyrábějí trail-biky a all-mountain stroje na 26″ kolech! Pojďme se prostřednictvím Canyonu Nerve AL+ 7.0 společně podívat na to, co za rok může být součástí historie MTB.

Skutečně, mnohé nasvědčuje tomu, že se biky s vyšším zdvihem určené pro hravé a veselé dovádění v náročném terénu budou již příští rok točit skoro výlučně na kolech průměru 27,5″! Nebo si myslíte, že jsem byl příliš dlouho na sluníčku? Ne! Těch pár slunečných dní co letošní jaro naservírovalo do doby než jsem sepsal tento test, nebudou příčinou mého poblouznění. Neblouzním jen já, ale celý velo business v čele s výrobci kol, kteří na nás hrnou novinky 650B takovým tempem, že o nich skoro nestíháme psát.

Nervák loni a letos

Dost již věštění a čtení z křišťálové koule. Radši se seberu a půjdu si ověřit svou teorii v praxi, na což se stejně jako já chvěje nedočkavostí také CANYON Nerve AL+ 7.0. Předtím mi, prosím, dovolte ještě malé zastavení v dílně, abychom si o tomto stroji pověděli něco víc. Jde hlavně o srovnání s jeho předchůdcem, kterého jsme testovali zhruba před rokem (CANYON Nerve AM 7.0). Nenechte se zmást jiným modelovým označením – to se měnilo záměrně, aby se nabídka Canyonu v tomto segmentu krapet zpřehlednila.

Tomu říkám Horst!

Oproti loňsku v první řadě vzrostl zdvih ze 140 na 150 mm nad oběma koly, úpravy se dočkala geometrie i některé detaily rámu. Co se posledního bodu týká, je nejvýraznější novinkou zadní stavba, přesněji patky, které jsou jednak doplněny o pevnou osu 12×142 mm, jednak je pozice zadního čepu (Horst-linku) mnohem výraznější. Tím je myšleno, že se čep na vidlici posunul dále od osy zadního kola, kousek dopředu a kus dolů. Tím by měla být podpořena nezávislost funkce zadní stavby na silách pohonu a práci brzdy. A už v tomto místě musím říct, že to funguje!

S teleskopem váží stejně

Již loni na Eurobiku při představení nové kolekce Canyon padla také zmínka o upravené geometrii. Důvodem není ani tak nárůst zdivu o 10 mm, jako spíše snaha přiblížit celé kolo více sportovnímu, nebo lépe univerzálnímu způsobu použití. Pokud si totiž přečtete loňský test přímého předchůdce, najdete zmínku o výrazně krátkém posedu v enduro stylu. Nakolik se projev Canyonu meziročně změnil, si povíme o pár řádků dál, teď bych rád zmínil jeden zajímavý údaj. Přestože je nová generace Canyonu Nerve AL+ 7.0 doplněna o teleskopickou sedlovku (která jednoduše váží víc než obyčejná), zůstala hmotnost zcela nezměněna! Klobouk dolů.

Kdo si ruce neušpiní, nic se nedozví

Přiznám se raději hned zkraje, že můj prvotní dojem z Canyonu Nerve AL+ byl do značné míry zkreslen delším obdobím stráveným v sedlech 29“ strojů. Není se proto čemu divit, že mi napoprvé připadal Canyon hrozně krátký, až jsem měl pocit, že při šlapání budu kopat koleny do řídítek. Tak hrozné to samozřejmě nebylo a můj dojem z posedu se v průběhu času změnil. Pravdou ale zůstává, že je Nerve AL+ stále dost krátkým kolem.

Natahování na skřipec bych vynechal…

Hodně jsem přemýšlel o tom, zda by bylo rozumné nahradit kraťoučký představec Race Face delším kusem a tak posed o něco natáhnout. Bohužel jsem ale později došel přesvědčení, že by to nebyl dobrý nápad. Nerve AL+ 7.0 totiž disponuje hodně volným úhlem hlavy a kratší představec je v podstatě nutnost, jinak by ovládání mohlo být až příliš strnulé. Vedení tohoto biku totiž zůstalo do značné míry věrno loňskému enduro stylu, kdy se v jeden hravý, zábavný, ale také dosti svérázný celek spojuje kratší rozvor a právě výrazně položená vidlice (67°).

Chce to celého chlapa

Je třeba trocha času, než si řízení „Nerváka“ plně osvojíte. Rozhodně to není kolo, na které byste měli posadit svoji babičku, šťouchnout ji do zad a poslat přes půl vesnice pro rohlíky. Nerve AL+ zkrátka potřebuje „celého muže“. Ale vlastně ani otrlá bikerka by se s ohledem na kratší rám nemusela v jeho sedle cítit vyloženě ztracená. V každém případě je třeba přijmout fakt, že se zde na jedné straně pojí živost daná kratším rámem a vlastně i malými koly, na straně druhé vysoká stabilita předku. Když tedy chcete „Nervíka“ zlomit do ostře utažené točky, musíte se do toho opřít celým tělem a rám do oblouku jednoduše ohnout i přes to, že se bude chvilku bránit.

Sladká odměna

Odměnou za výše popisované „cvičení“ vám bude efektně vykroužená zatáčka v moto-stylu, pocit vzrušení a také jistý průjezd po zakřivené trajektorii. V případě podmáčeného podloží ještě doplněný o efektní spršku bláta a hlíny odletující od obou kol. A když se do toho kroužení položíte opravdu naplno, zapřete se hezky do předního kola, můžete si vychutnat boj s gravitací a hlavně s odstředivou silou vskutku do sytosti. Pak se možná přiblížíte hranici adheze velejistých plášťů Continental Mountain King 2,4″, které skvěle podtrhují hravost a terénní apetit tohoto kola.

Foxka ve FITku

Hlad po vzrušení a napětí je zde vskutku mimořádný a takřka nevyčerpatelný. Samozřejmě, Canyon Nerve AL+ uznává fyzikální zákony, ale umí si s nimi pohrát tak, aby mu šly hezky na ruku. O pozornost si v první řadě říká až opojný výkon odpružení nad oběma koly. Foxka vepředu přišla z výroby krásně seřízená a promazaná, takže ani náznakem nevykazovala počáteční ztuhlost, která bohužel bývá vlastní jejím sestřičkám s patronou FIT a systémem TALAS. Tahle Foxina rozhodně chodila do FITka, a náramně jí to svědčí.

Tak takhle funguje CTD?!

A snad ještě zajímavější je to, co se děje vzadu! Přidání pevné osy příjemně podpořilo tuhost zadní stavby, co mě ale těší ještě víc je skutečnost, že si Canyon zachoval superjemný chod tlumiče. Pokud stejně jako já vyznáváte myšlenku, že má odpružení v první řadě pružit, pak si u Nerve AL+ přijdete opravdu na své. Zadek totiž chodí tak mechově, jak by podle mého měly fungovat všechny fully se zdvihem 140 mm a víc. Jakoby až inženýři v Canyonu pořádně pochopili, v čem spočívá kouzlo a smysl Foxáckého tlumení CTD. Nejde přece o to mít odpružení tvrdé, tvrdší a nejtvrdší! Ideální stupnice na Canyonu je definována v krocích – superjemné, stabilnější a vysoce efektivní.

Schody do nebes

Uznávám, že ne každý má rád jízdu ve stylu rozhoupaného Cadillacu, nebo alespoň ne na rovině a ve výjezdech. Mořské nemoci lze přitom zabránit velice snadno – stačí přepnout na střední mód Trail. Tlumič pak trochu zkrotne a dostane se citlivostí na úroveň mnoha konkurenčních kol v plně otevřeném režimu. Je tedy klidnější, ale stále slušně zobe. A když už jsme u toho, obrovským zážitkem jsou s tímto kolem technické výjezdy. Zadní stavba tak geniálně pomáhá s trakcí, že jsem jenom žasl. V režimu Trail dobré, v režimu Descend jedinečné! Pokud vám to pomůže, alespoň psychicky, snižte zdvih vidlice páčkou TALAS a poté můžete stoupat k nebesům co vám nohy, srdce a plíce stačí!

Utáhni si helmu a tradá!

Až budete nahoře, nechte vidlici zase plně roztáhnout, zasuňte sedlo, klidně o celých 150 mm co Reverb umí, namasírujte si svaly, utáhněte helmu a hurá na další eldorádo, tentokrát směrem dolů. Tímto směrem to jde Canyonu Nerve snad ještě lépe než nahoru. I v tomto jízdním módu si budete užívat luxusní aktivity předního i zadního odpružení a naplno zde také doceníte výhody položené vidlice. Nerve AL+ je totiž stabilní když je to třeba, zároveň s ním lze snadno smýkat ze strany na stranu a vůbec dělat mnohé jiné vylomeniny a veselé kejkle.

Malá kola neodpouští!

Pozor ale na „malá kola“. V divokých sjezdech se totiž naplno projeví jejich „trpasličí“ vlastnosti. Ač je odpružení supervýkonné, menší kola vyžadují přesné a jisté vedení. Už jsem skoro zapomněl jaké to je, jelikož jsem si příliš zvykl na stabilitu a nezdolnost devětadvacítek, které zkrátka stačí namířit rovně dolů. Tady to nejde! V sedle Canyonu musí pilot pilotovat. Na druhou stranu je to ale mnohem větší zábava, tedy v případě, že si hravosti ceníte víc, než neohroženosti a stability.

Příklad za všechny

Hned na třech mých oblíbených skalkách se mi stalo, že v místech, kde se jinak úpěnlivě snažím držet kola v těsném kontaktu se zemí, jsem se v sedle Canyonu naplno odvázal a některé hrany jednoduše skákal. Proč se trápit s výběrem stopy, když se to dá přeletět? Měli jste vidět můj výraz ve tváři. Nejdřív zděšení z toho, co vlastně provádím, které v mžiku přešlo v šílený smích hodný filmového Jokera! A jelikož se má v nejlepším přestat, pak právě zde ukončím svoje vyprávění o Canyonu Nerve AL+ 7.0. Zbývá už jen připojit pár poznatků o vybavení a celé to nějak šikovně shrnout.

AVID Elixir 5

V první řadě bych se rád pozastavil nad brzdami Avid a několika dalšími hračičkami z rodiny SRAM. Modelová řada Avid Elixir je známá svým agresivnějším projevem. A teď si vemte, že na Canyonu je vepředu cirkulárka průměru 203 mm! POZOR na několik prvních doteků brzdové páky, ať vás to „nevystřelí na měsíc!“ Asi by zde stačil disk o průměru 180 mm, takhle ale máte jistotu, že zastavíte snad i volný pád.

RockShox Reverb Stealth

Trochu mě potrápila sedlovka RockShox Reverb Stealth. Kdybyste měli někdy problém s tím, že se nechce vysouvat, zkuste prověřit takovou trivialitu, jako je podsedlová objímka. Moje sáhodlouhé badání o příčině a problému skončilo tím, že jsem objímku na sedlovce otočil o 180°. Díky tomu se síla upnutí lépe rozložila a Reverb konečně fungoval naplno.

Řazení SRAM X9 / přehazovačka X9 Type 2

Co změnili uvnitř ražení X9? Moje stařičké chodilo tak krásně a jistě! Tady prakticky nepoznáte, že jste přeřadili nahoru. Žádná odezva – zvuková, ani pocitová na palci. Je to trochu o zvyku, ale je to divné! Brrr. Tahle „nemoc“ se bohužel rozšířila i do dalších sad SRAM, jediné skutečně přesné a jisté je řazení X0.
A když už jsme u řazení, tak ještě zvolám třikrát SLÁVA přehazovačce s třecí spojkou (Roller Bearing Clutch™). S tímto řešením prakticky nepotřebujete napínák, přitom řetěz drží dokonale napnutý. Když budete na konci sjezdu přemýšlet, co že je dnes jinak, pak vězte, že je to TICHO! Řetěz už nemlátí do zadní stavby a jediným rušivým zvukem tak může být pouze klepání bovdenů.

Continental Mountain King 2,4″

Poslední komponentovou zmínku bych rád věnoval plášťům Continental Mountain King 2,4″ druhé generace, které s tou první mají společné snad jen jméno a rozměr. Jinak se jedná o zcela jiný vzorek, ale naštěstí stále stejně jistý, ne-li ještě jistější. Kameny, kořeny, skalky, sypký až drolivý podklad nebo třeba bláto. Jen máloco je dokáže znervóznit. Jsou to zkrátka a dobře vydařené univerzály pro jezdce milující náročnější podmínky. A k tomu se ještě docela slušně valí!

CANYON Nerve AL+ 7.0 – závěr

V dnešní době, kdy oborem horských kol prochází a zmítá řada nových vlivů a technologických trendů mi Canyon Nerve AL+ 7.0 připadá jako malé ohlédnutí za právě se rozplývající přítomností. Napadá mě příměr s vymírajícími dinosaury, ale to už by byla příliš silná káva. Jednoduše 150 mm zdvihu, 26″ a tři převodníky – takovou kombinaci budeme za rok v nabídce jednotlivých značek hledat nejspíš marně. Když nic jiného, tak právě tři převodníky jsou trochu old-school. Dobře poskládaná sestava 2×10 se na kolo tohoto ražení hodí víc. Je lehčí, řazení rychlejší a vyžaduje méně soustředění.

Když už konečně vše shrnu, je Canyon Nerve AL+ skutečně zajímavým kolem, obzvlášť s přihlédnutím k ceně a osazení. Zároveň je velice hravý a zábavný. Kombinace lehkého rámu, 26″ a 150 mm odpružení mi připomnělo, co je to „číst terén“ a řešit každý větší balvan či kořen. Zatímco velká kola nás otupují, menší průměr bystří smysly. A podobné je to v tomto případě i s geometrií, která má svůj osobitý charakter, jenž rozhodně nelze označit za tuctový. Pokud jí ale přijdete na chuť, bude vás bavit s každým otočením řidítek. Nadto vše máte ještě možnost vychutnat si skutečně aktivní odpružení, které lze ale v případě potřeby snadno zkrotit tlumením Fox CTD. A zmínil jsem také, že tuhý rám je poměrně efektivní a kvalitně zúročuje vše, co vložíte do klik?

Více o tomto a dalších kolech Canyon se dozvíte na stránkách www.canyon.com

Foto: Štěpán Hájíček