SRAM XX1 – praktický test

SRAM XX1 - TestPřelomová sada řazení SRAM XX1 s převody 1×11 je téma, o kterém se již nějaký ten pátek mluví a ještě chvíli jistě mluvit bude. Proto jsem s nadšením uvítal možnost vyzkoušet tuto zásadní novinku naživo. Stalo se tak, když jsem měl na hraní k dispozici AGang Patriot 27,5, jehož test také brzy uveřejníme.

U takto zásadního (r)evolučního technického počinu vždy vyvstává řada otázek a pochybností. „Jedná se o skutečný přínos? Není to celé jen nazdobená teorie, která v praxi neobstojí? Budou z tohoto pokroku mít prospěch i běžní cyklisté, nebo půjde jen o výsadu vrcholných závodníků a movitých entuziastů?“ Pojďme se spolu podívat na to, které všechny otázky dokáže zodpovědět praktický test.
SRAM XX1 - Test

Lepší kroutit zápěstím

V první řadě bych rád poznamenal, že sada SRAM XX1 použitá na AGangu Patriot spolupracovala s novou generací otočného řazení SRAM Grip Shift, které zde není podmínkou, ale možnou alternativou ke klasickým páčkám Trigger Shifter. Osobně, přestože Grip Shift nepatří mezi moje favority, mi v kombinaci se sadou XX1 připadá jeho použití nanejvýš vhodné a přínosné. S jedním převodníkem a jedenácti pastorky vzadu totiž často oceníte možnost přeřadit rychle jedním pohybem o větší počet rychlostí, navíc oběma směry. S páčkami byste často museli zuřivě cvakat (zejména dolů).
SRAM XX1 - Test

Co se změnilo? Nic!

Jinak ale, světě div se, v podstatě nezaznamenáte žádnou zásadní změnu! Řazení normálně cvaká, přehazovačka normálně běhá po kazetě, prostě vše jak je tak, jak vždy bylo. Jenom je třeba zapomenout na ovládání přesmykače levou rukou, což není až takový problém. Přehazovačka, ač má pozměněnou architekturu, se zkrátka projevuje zcela standardně. Jen počet a rozsah převodů je výrazně větší. Zásadní výhodou, která ale není předností pouze přehazovačky XX1, ale i jejích dostupnějších sourozenců, je konstrukce Type 2. Je zde speciální ložisko Roller Bearing Clutch v ose kladky, které brzdí její pohyb a tím zásadně přispívá ke stálému napnutí řetězu.

Hurá, už to nerachtá!

Výsledkem je nejenom skutečnost, že řetěz téměř nemá šanci spadnout, ale také to, že jen výjimečně klepe o zadní vidlici. Tichá jízda ve sjezdech je až překvapivá. Navíc zadní vidlici už nemusíte složitě obalovat, stačí použít decentní krycí samolepku a je vystaráno.
SRAM XX1 - Test

Kolik tam máš zubů?

Zpět ale k samotnému řazení 1×11. Klíčovou otázkou je celkový rozsah převodů, odpovědí potom kazeta se skladbou pastorků 10-42 zubů. O využitelnosti takového rozsahu pro konkrétního jezdce rozhoduje velikost použitého převodníku. V mém případě (AGang Patriot 27,5) to byl převodník s 34 zuby, přičemž jsem u nejtěžšího převodu (34/10 zubů) nepociťoval žádné omezení, naopak určité rezervy. Na druhém konci spektra bych ale ocenil, obzvlášť při zdolávání technických výjezdů, o stupeň i dva lehčí záběr. Osobně bych si tedy vyměnil převodník za menší (32 zubů by mohlo být akorát) a byl nejspíš spokojen. Z reakcí několika dalších testerů ale vím, že co jezdec, to názor.
SRAM XX1 - Test

Princip páky

Slyšel jsem o jezdci, který na tomto samém kole postrádal těžší převody, přičemž ty lehké byly na jeho vkus až příliš lehké, takže s Patriotem vyjel i to, co jindy nezdolal. A ještě jedno specifikum se váže k převodům 1×11. Malý převodník (34 nebo i 32 zubů) sám o sobě nenabízí takovou páku jako velká pila s 44 zuby. Jen si vzpomeňte na středoškolské učivo fyziky a porovnejte si vzdálenost osy a obvodu převodníků 34 a 44 zubů.

Co tam mám teď zařadit?

A jaký má tato fyzikální teorie praktický dopad? S klasickým nejtěžším převodem (44×11) vám samotný převodník pomáhá přenést na zadní kolo více síly než sestava 34×10. Toho si možná ani nevšimnete, ale co nejspíš poznáte, bude, že při jízdě po rovině je někdy obtížné trefit ten správný převod. Jeden je moc těžký, druhý už moc lehký. Delší páka většího převodníku přitom – alespoň dle mé osobní teorie – pomáhá tyto skoky částečně vyhladit. Hovoříme stále o situaci, kdy se s řazením SRAM XX1 pohybujeme ve spodní části kazety, kde jsou pastorky odstupňovány po jednom až dvou zubech. V terénu a na místech, kde to tolik nejede a kde už operujete okolo středu jedenáctirychlostní kazety je tento efekt ještě výraznější, jelikož tady jsou skoky mezi pastorky výrazně větší.
SRAM XX1 - Test

Nech už si tu kritiku!

Nemyslete si, nechci kvůli tomuto systém 1×11 zatratit a dláždit mu neutuchající kritikou cestu do pekel, jen se snažím upozornit na zřejmý fakt. Ostatně ale situace nemůže být tak hrozná, když na SRAMu XX1 vyhrál Jarda Kulhavý letošní olympiádu. Můj pohled na věc je tedy následující – závodníci, nejen tak dobří jako je Jarda, tento drobný nedostatek snadno smažou svou silou, enduro jezdci se nejspíš do situací, kdy se v tempu dupe po rovině snad ani nedostanou a hobíci? Pro ty SRAM XX1 zatím není a jen tak zřejmě nebude. Takže je vše vlastně v pořádku! Navíc šetříte gramy, mechanické pohyblivé součástky atd.

Zakopeme tři placky

Ač se mi totiž řazení 1×11 svou myšlenkou a koncepcí líbí, nemohl jsem se občas v sedle AGangu Patriot ubránit pocitu, že by bylo příjemné tu shodit občas řetěz o jeden převodník dolů, nebo ho naopak hodit o stupeň nahoru. SRAMU 1×11 říkám sám za sebe ano jako něčemu výjimečnému a exkluzivnímu. Nerad to přiznávám, ale toto řešení má výrazně větší šanci na přežití, než všechny dosavadní varianty převodovek (TruVativ HammerSchmidt a spol.) Pro většinu z nás běžných bikerů smrtelníků pak bude nejspíš cestou skladba 2×10 nebo třeba za rok i 2×11, což by mohlo definitivně pohřbít trojpřevodník ve střední a vyšší třídě horských kol. Ale to je jen moje osobní nepodložená spekulace!
SRAM XX1 - Test

Kolik to bude zubů dneska?

Prodejcům, kteří budou nabízet kola s řazením SRAM XX1, tak nejspíš nezbude nic jiného, než nabízet ke každému kolu jeden až dva náhradní převodníky jako součást výbavy. V této úvaze si troufnu jít natolik daleko, že bych byl ochoten převodníky měnit s ohledem na typ výletu. Do hor nasadit menší, na výlety po české kotlině větší. I na to u SRAMu nejspíš mysleli, jelikož výměna převodníku je u XX1 velice snadná – stačí povolit čtyři šrouby a převodník jednoduše přetáhnout přes kliku.
SRAM XX1 - Test

Až čas ukáže…

Dejme celé této záležitosti ohledně řazení SRAM XX1 ještě nějaký čas k dobru. Praxe ukáže, kolik toho užší řetěz, specifická kazeta i převodník vůbec vydrží, jak často je bude třeba měnit. Tohle by totiž celému konceptu také mohlo zlomit vaz!

Líbí se nám… Dalo by se zlepšit…
Nižší hmotnost
Méně mechanických dílů
Méně starostí s jediným lankem
Více místa na řídítkách (pro ovládání teleskopu atd.)
Výjimečný vzhled
Ve většině případů rychlost a lehkost řazení
Velice dobrý rozsah
Konstrukce Type2 – řetěz nepadá, neklepe
Vysoká cena! Radši nepočítat…
Vysoká cena… (náhradních dílů nejspíš)
Nekompatibilita komponentů (řazení, řetěz, převodníky, kazeta…)
Limitovaný rozsah (nutno dobře zvolit převodník)
Menší páka menšího převodníku
Schody mezi převody

Foto: Štěpán Hájíček

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky
  • Saddák

    Ahoj. S tou fyzikální teorií nemůžu souhlasit. Nedávno o tom na bike fóru proběhla celkem rozsáhlá disputace (tady: http://www.bike-forum.cz/forum/co-rika-top-cesky-… ). Samotný průměr převodníku nemá s jemností odstupňování nic společného (pokud vezmeme jako ukazatel relativní změnu kadence při přeřazení) a páku do toho nemá cenu tahat, protože už je zahrnuta v převodovém poměru počítaném přes počty zubů. Navíc klika s převodníkem by se musela brát jako jednozvratná páka a větší poloměr převodníku by poskytoval vetší páku tahu řetězu, nikoli noze jezdce. To, cos pozoroval, je spíš způsobeno tím, že na rovině při systému o více převodnících se s velkou plackou pohybuješ na středních pastorcích, kde už mohou být menší skoky mezi pastorky, protože to není tolik podmíněno kvantováním po jednom zubu.

    • Díky za rozbor 😉 Ale stejně mám pocit, možná si to namlouvám, že když jedu cca stejný převod a stejnou rychlost na prostřední placku nebo na velkou placku, tak se v případě použití velké pily nadřu o fousek měně. Prostě to má větší drive.
      Ta záležitost s jemností odstupňování může mít základ v něčem jiném, hodilo se mi to jako demonstrační případ. Na druhou stranu vše je spojeno se vším. 2×10 je ale jistota.

      Když jsem měl teď v ruce Giant Reign 2 (2013), kde jsou kliky SRAM S1000 s 24/38 zuby, tak jsem byl opravdu nadšený. Malý převodník je dostatečně malý i pro těžké výjezdy, 38čka je zas dostatečně velká i pro přesuny po rovině. Je tam sice velkej skok, ale to je jen o zvyku. Výsledný rozsah je to, oč mě osobně, v téhle hře běží 😉

      • Saddám

        Osobně taky jedu stejný převod raději na velkou placku, ale vyplývá to spíš z vlastností řetězu, než z pák a poměrů. Pokud se budeme bavit o stejném převodovém poměru, tak čím většími koly je realizován, tím je pro přenesení stejného výkonu větší rychlost pohybu řetězu a menší tahová síla na něj působící (výkon=síla*rychlost). Při malé síle a velké rychlosti je přenos výkonu plynulejší (nejsou znát výkyvy z náběhu jednotlivých článků články) a velmi pravděpodobně i lehounce efektivnější. A taky bzučení řetězu je vyšší a tak se zdá, že to jede rychleji 🙂 . Rozdíl to ale bude spíš jen v pocitu. V čem to pak ale dělá opravdový rozdíl je životnost řetězu, který drží dýl právě lidem, co preferují velkou placku, když je díky překryvu převodů možnost si vybrat, na kterou se pojede.

  • Lalin

    Já bych tohle na kolo nechtěl ani za nic, převody 2×10 jsem vítal a jsem s tím naprosto spokojený, ale mít nejtěžší převod 34(32)/10, místo mých 39/11 (mám 29") to prostě ne… ale věřím že si to své příznivce najde 🙂

  • Roman

    Mě jako EN/FR jezdci by se to líbilo, nebýt ceny:) Mohl bych mít pořádný napínák a vyhodit páčku od přesmyku(i když jí mám zadělanou v rámu) Klidně bych si to dokázal představit s převodníkem 30z, zlepšila by se prostupnost terénem a ten kdo jezdí opravdové EN jen málokdy řadí 36/11 (pokud teda nebydlí 30km od lesa) a na to moje 70km XC párkrát do roka, klidně převodník vyměním. Na druhou stranu bych měl strach z trhání řetězu. Už se mi několikrát stalo, že při jízdě v rozbitém terénu mi přeskočil řetěz na kazetě a při silovém záběru např. před skokem jsem udělal z řetězu vrtuli, nebo ho přetrhl. A čím užší řetěz tím bych řekl, že větší riziko.

    • Saddám

      Samovolné přeskakování řetězu od otřesů by mělo být víceméně vyřešené tím, že paralelogram přehazovačky chodí vodorovně, takže hopsání řetězu a samotné hazky ji neposunuje do stran, jako to je u normálních hazek, které chodí šikmo. Navíc hazka taky nejspíš daleko víc táhne a celý systém by se měl 100% obejít bez napínáku.

      • Přesně tak! Speciální zuby na převodníku, brzda, která brání pohybu kladky atd. – díky tomu všemu napínák nepotřebuješ. Jediný moment, kdy řetěz skáče(padá) je, když máš zařazen nejlehčí převod a točíš klikami dozadu nebo prostě blbneš na místě. To už se ale také řeší – údajně by se měla posunout řetězová linka ještě více do rámu…. Uvidíme

        • Roman

          Já bych bez napínáku nikam na DHčko rozhodně nejel. I když jsou ty zuby dost vysoké, tak bych tomu prostě nevěřil.

          • Jasně, DH je DH, ale pokud je řeč o enduru, tak tam by to mělo fungovat i bez napínáku.

  • Zdeněk

    Sram má jednu výhodu teda pro mě že, je krásně tuhej a odolnej ale zase nevýhodou je, že když vytrhnete celou přehazovačku z patky a sehnat pouze šroub co drží přehazovačku v patce je absolutně nemožné a i když je přehazovačka OK, tak servisní postup je prý jasný celá nová přehazovačka. Což je celkem smutné že nelze koupit tenhle šroub a opravit ale pouze vyměnit celou přehazku…..