TREK Fuel EX 9.8 – test

Heslem dnešní doby je jednoznačně všestrannost. Podívejte se už jen na auta a dnešní nejoblíbenější kategorii SUV – sportovně užitkové vozy. Toto označení hovoří samo za sebe. Také mezi koly máme stroje kategorie SUV, kdy těžší kousky označujeme výrazem all-moutain nebo enduro, lehčí pak termínem trail-bike. Jedním takovým lehkým a poměrně luxusním SUV mezi koly je i TREK Fuel EX 9.8

Fuel EX rozhodně není žádnou žhavou novinkou, naopak v nabídce Treku se již nějaký ten rok hřeje na výsluní popularity, jelikož v sobě  velice schopně pojí sportovní a terénní geny. Věřím, že by mnohé v tuto chvíli asi více zajímala před časem avizovaná novinka Trek Roscoe – 29″ enduro z rodiny Gary Fisher collection. I my jsme se nemůže dočkat prvních metrů v jeho sedle, ale na ně si musíme všichni ještě chvíli počkat. Jak dlouho? Těžko říct, po letošní jarní akvizici a prezentačním videu (Trek Roscoe) je najednou o dalších informacích ticho po pěšině…

Kouzelná hůlka

Dříve než společně uchopíme řídítka, podívejme se ještě na onu moderní zadní stavbu. Jedním z jejích dominantních prvků je masivní horní rameno EVO link vymodelované z jednoho kusu magnesia. V něm si hový tlumič Fox DRCV, specialita kol Trek. Bambule v jeho horní části je druhá přídavná vzduchová komora, kterou mechanicky otevírá táhlo po dosažení zhruba 2/3 zdihu. Účel je zcela prostý – zvýšit v poslední části kroku zadní stavby objem vzduchové komory, tak snížit tlak a pomoci lépe a efektivněji využít celý zdvihový potenciál, tedy překonat přirozenou progresivitu vzduchové pružiny. A co si budeme povídat, bez této vymoženosti nebylo téměř možné původní Fuely EX dostat na doraz – poslední třetina zdvihu zůstávala nevyužita.

Čert a ďábel

Ono to vlastně celé tak trochu připomíná vymýtání čerta ďáblem. Plně plovoucí uchycení tlumiče (Full Floating) je totiž samo o sobě značně progresivní – představte si jak to celé funguje. Při stlačení zadní stavby se horní i spodní oko tlumiče pohybují směrem dolů. Horní samozřejmě rychleji a ve větší míře. DRCV, jak jsme si již řekli, právě proti této progresivitě bojuje. Nemělo by ale cenu Trek za toto řešení odsoudit, ono to totiž celé v praxi funguje velice dobře. Zřejmě natolik dobře, že teď Trek a Fox aplikují systém DRCV i do vidlic. O tom až dál. Ještě se podívejme na zmiňovaný zadní čep ABP, když už jsme u té podrobné technické analýzy…

Zhoupni se v sedě

Ať si kdo chce co chce říká, jedním z účelů čepu integrovaného do zadní osy je snaha vyhnout se patentovému křížení s řešení FSR značky Specialized a přitom dosáhnout nezávislosti funkce zadní stavby na práci zadní brzdy. A nutno říct, že se to daří velice dobře. Třmen zadní diskové brzdy je totiž uchycen nikoliv na vidlici, ale na horním rameni. V průběhu zdvihu se tedy pohybuje spolu s kotoučem a Trek Fuel EX tak pruží i když zmáčknete obě brzdy a pohoupete se v sedle. Zkuste si to na klasickém jednočepu a dost možná se budete divit jak málo se to hýbe.

Všechna a mnohá další technická specifika představují ale pouze teoretickou stránku, jak je to s praxí?

Jak na horské dráze

Trek Fuel EX již leta prokazuje, že v terénu skutečně umí a hodí se přitom jak na rychlé odpolední švihy, dlouhé terénní expedice i pořádnou offroad divočinu. V rámci svého týdenního testování jsem jej nejprve protáhl po lokálních trailech, kde jsem nejvíce ocenil jeho  všestrannost, nízkou hmotnost a vyváženou geometrii. Cesty, stezky a pěšiny se zde střídají v divokém rytmu – chvíli rychlý přesun po asfaltu, trialová skalka, rychlý průlet lesem, hravý trail podél vody, technický výjezd a pak vše znovu a dokola jako bych se točil v mixéru!

Vylož karty na stůl!

To byl ale jen začátek. Na víkend jsem vzal kamaráda Fuela EX na výlet do Krušných hor, kde začala pořádná legrace. V hlavně mi mimochodem ležela jedna otázka – když jsem tu před pár roky drtil rovněž karbonový.Trek Fuel EX, připadal mi nás zdejší drsné traily pocitově příliš křehký! Neřeknu vám, jestli se tolik změnila technická stránka tohoto kola (pevné osy, tužší rám a další vychytávky moderní doby), nebo je to jen v mé hlavě, ale karta se tentokrát zcela obrátila.

Kam dám sedlo?

V kruškách, v okolí Nejdku a Kraslic, kde jsem řádil po lese, žádné lanovky nejsou. Použít se dá leda vláček nebo vlastní nohy. Člověk pak ocení, že sedlá tak krásně lehké kolo. Když je pak ale nahoře, začne se starat o jiné věci. Otevřít veškeré možné odpružení, zasunout sedlo nadoraz dolů a hurá do akce! Tady jsem ale narazil na jeden větší problém! Kolo velikosti 19,5″ a dlouhá sedlovka, kterou šlo zastrčit jen pár centimetrů do útrob rámu! Dopadlo to tak, že jsem po bolestném zdolání prvního trailu raději sedlovku zcela vyndal a upnul jí na batoh. To hned bylo sakra lepší! Fuela jsem si pak mohl vychutnat opravdu naplno, dát jemu i sobě do těla.

Někdo to rád zostra

Na to, jak je Trek Fuel EX 9.8 svižný na rovinách a ve výjezdech a hravý na klikatých lesních pěšinách je na druhé straně i úžasně klidný, stabilní a suverénní i na opravdu těžkých a strmých trailech. Někde daleko za mnou zůstal onen pocit křehkosti, naopak jsem si užíval, jak je celek krásně vyvážený, pevný a kompaktní. Na to, že se mi pod rukami „kroutí“ karbonový rám jsem ani na chvíli nepomysel a posílal jsem to hezky z prudka přes kořeny a přírodní i umělé kamenné sekce.

Že by defekt?

Přes to vše ale moje testerské senzory párkrát zaznamenali pocit „měkkosti“ v zadní partii. „Vše v pořádku, defekt to nebude,“ konstatoval jsem poté, co mě vnitřní nutkání donutilo zastavit a prohmatat tlak v pneu. „Že by to dělala zadní stavba?“ Ano! Její aktivita a citlivost není vůbec marná, chodí vážně parádně, až to někdy může vyvolat vtíravý pocit defektu zadního kola. Zadek Treku dokazuje, že všechny použité speciality mají svůj účel. Pro jistotu ale dodám, že funkce zadní stavby, ač vskutku parádní, nepřevyšuje konkurenci, pouze se hrdě měří s dalšími špičkovými stroji tohoto oboru. A jako mnozí další má i řešení Treku svá specifika.

Hmotné státní rezervy

Stabilita pod šlapáním jedna radost, citlivost na malé nerovnosti a aktivita v terénu také na jedničku, zvládání velkých rázů, rovněž ok až na…  Čím to je, že Trek Fuel EX je tak těžké dostat „na doraz?“ I při pořádné náloži v Kruškách na kamenech a patřičném enduro tlaku v tlumiči, mi pořád zbýval centimetr a půl na spodu pístnice! O kousek dál ke dnu jsem ho srazil jen skokem z menší skalky do protisvahu. Je to vlastně špatně? Pár kluků holdujících DH mi kladlo na srdce, že tlumič musí chodit „plnej a furt“. Takhle je tam ale pořád rezerva, když to zkazím! Takhle by podemnou nemusel ten karbonový rám prasknout!

Tak kde je rozdíl?

Když poskočíme na druhý konec odpružené rovnováhy a podíváme se blíže na vidlici Fox, pak zde, jak už bylo zmíněno v úvodu, najdeme rovněž zkratku DRCV (dual rate control valve). Nejsem si úplně jistý, co bylo prvotním záměrem nasazení tohoto systému také do vidlice. Tedy asi rovnováha odpružení samozřejmě! Ale je to skutečně potřeba? Nemyslím si. Zadní stavba s DRCV tlumičem zas až tak mimořádně lineární není, aby to vidlice musela radikálně dohánět. Nad to vše jsem nenabyl pocitu, že by Foxka s DRCV chodila zásadně jinak než konvenční kousky od  této značky.

Šipka na mělčině

Tedy možná až na situaci, kdy jsem se sedlem v nebi nešikovně skočil z dropu místo placáka šipku a málen se zapíchl hlavou do hlíny, jak mi po dopadu na přední kolo zmizela pod rukama řídítka o plných 13cm! Fuj! To bylo o chlup. Na druhou stranu se mi něco podobného stalo i na klasickém Floatu. Na obranu celé koncepce musím říct, že to jinak fungovalo celé zdatně a aktivně plným zdvihnem. Jak by také ne, na Krušnohorských kořenech a balvanech.

Brzdy pro měkkýše

Co se týká vybavení, jehož hodnocením již tradičně končím testy, pak bych v tomto případě vyzdvihl především pláště Bontrager. Slušně to na nich odsýpalo, přitom mě nikde nezradily ať již šlo o kořeny, kamenná pole, bláto, sypkou hlínu a podobně. A pak tu jsou brzdy Shimano XT, přesně ty, jejichž vzhled jsem kritizoval v rámci testu Rotwildu RX1. Vzhled nechme tentokrát stranou. Krátká páka je mi po čase používání celkem sympatická, stejně jako její profil. Co se týká funkce, nemůžu mít v podstatě žádné zásadní výhrady – výkon velice solidní, dávkování krásně plynulé jen… Jsou takové měkké. Osobně mám radši surový projev Avidů Eixir. Jak by řekl pan Clarkson, „Hemonde, vždyť víš, že brutální a neurvalá síla vždy zvítězí nad uhlazeným projevem a vyspělou technikou.“

TREK Fuel EX 9.8 (2012)

V době, kdy píšu tento test jsou veřejně známy informace o nové generaci Treku Fuel EX, kde přibylo opět něco karbonu, zdvih vzrostl na 130 mm nad oběma koly, ubylo pár gramů a krapet se změnila geometrie horního ramene. Jinak ale, suma sumárum zůstalo vše při starém. Proč ne, Trek Fuel EX je výtečný universál, který v nejlepším možném smyslu naplňuje obsah automobilové zkratky SUV, jak jsem o tom psal v úvodu. Je dostatečně lehký (12,45 kg, vel. 19,5″, bez pedálů), svižný a efektivní, že se s ním můžete klidně vydat i na nějaký maraton, pokud by vás to lákalo, nebo s ním jen brázdit nejen České luhy a háje. Stejně dobře poslouží, když ho vyzvete na souboj s pořádným horským terénem (klidně i alpským) a nebudete ho nijak šetřit.

Mám-li mu něco vykynout, pak zejména nemožnost zasunout sedlovku plně do rámu, respektive spíše to, že při své ceně a postavení v katalogu nedisponuje teleskopickou sedlovkou! Klidně bych vyměnil brzdy Shimano XT za SLX a radši tam dal ten teleskop. Nemusel bych pak, ani na rámu velikosti 19,5″ strkat sedlovku do batohu!

A ještě poslední doplnění, tedy vlastně takové překvapivé zjištění. Kolo už jsem vrátil, test skoro dopsal a teď teprve mi to došlo. Trek Fuel EX vlastně chodí jen 120 mm a já ho tak nemilosrdně drtil v kruškách?! Nějak se mi to v hlavě popletlo a celou dobu jsem měl za to, že se houpu na 140-150 mm! To jen dokazuje, co tohke kolo s tak malým zdvihem dokáže. Stačí jen vyndat sedlovku z rámu…

Více informací o tomto a dalších kolech Trek najdete na stránkách www.trek-bikes.cz

[Ukázat prezentaci]