Jak na to? Oprava duše (lepení duše)

Jak na to? Oprava duseV prvním díle našeho servisního seriálu jsme si ukázali, jak vyměnit duši v kole, jak postupovat v případě, když máme duši rezervní. Dnes si popíšeme trochu jinou situaci – jak postupovat v případě, že poškozenou duši chceme nebo musíme opravit.

K opravě duše můžeme mít řadu důvodů. Třeba, že žádnou jinou nemáme a bez její opravy zkrátka domů nedojedeme nebo se může stát, že jen nechceme kvůli malé dírce duši měnit, případně si rezervní prostě šetříme na horší časy. Stejně tak se stává, že poškozenou duši v terénu vyměníme, a jelikož nechceme plýtvat materiálem, doma ji v klidu opravíme, aby byla v záloze na příště. Na vyhození (do kontejneru na plasty, nikoliv v lese) je zralá duše roztržená, rozříznuta, proseknutá skrz na skrz nebo taková, co už má na sobě záplatu vele záplaty. Šetřit ano, ale s rozumem!

Klasická nebo samolepící záplata?

Ať je to jak chce, postup opravy je vlastně vždy stejný. Tedy až na to, že lepit duši doma v dílně je rozhodně příjemnější, než venku na mrazu, za deště apod. Pro zalepení poškozené duše přitom můžeme použít dva prostředky – samolepicí záplaty nebo klasické záplaty. Rozdíl? Samolepicí záplatou duši opravíme během chvilky. Vhodná je na menší otvory od trnů apod. Dříve se říkalo, že samolepky jsou jen nouzové řešení „na dojetí domů“. Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že dnešní produkty drží spolehlivě a dlouho. Proč se tedy obtěžovat s klasickou záplatou? Někdo jí prostě víc věří, měla by být trvalejší, a hlavně s ní opravíte i větší poškození. Proto je ideální vozit jednu i druhou sadu lepení. Do batohu, nebo brašničky se jistě vejdou.

Co budeme potřebovat?

  • vybavení z minulého servisního dílu – výměna duše (montpáky, pumpičku atd.)
  • sadu lepení (a/nebo)
  • sadu samolepek

Jak na to? Oprava duse

Krok 1 – lokalizace defektu

Nejprve musíme pochopitelně dostat duši ven z kola. Postup názorně demonstruje předchozí díl (výměna duše v terénu). FWD… Duši máme venku, teď je třeba najít místo poškození. Jak? Prostě duši nafoukneme. Velký otvor se přihlásí sám, malý defekt je někdy třeba chvíli hledat. Klasická metoda „strčit duši pod vodu“ a sledovat, kde se objeví bublinky, samozřejmě funguje. Lavor ale sebou běžně nevozíme a rybník nebo potok také nemusí být hned po ruce. Ve většině případů proto stačí duši poslouchat. Obvykle brzy narazíme na jemné sycení. Přesné místo i drobného otvoru lze najít, když přiložíte k danému místu rty. Na nich snadno ucítíte i jemný proud vzduchu.
Jak na to? Oprava duse

Krok 2 – zdrsnění povrchu

Hodí se, když si nalezené místo označíte. U lepení je někdy přiložena křída, pomůže propiska nebo jiná improvizace. Označení ale není zásadní, jen může usnadnit další postup. Tím je, v případě samolepicí i klasické záplaty, zdrsnění povrchu v okolí místa poškození. K tomu slouží smirkový papír nebo jeho plechová obdoba (součást každého lepení). Zdrsnění povrchu je důležité pro dobré spojení záplaty a pláště. Proto je třeba, abychom „oškrábali“ plochu o kus větší, než je samotná záplata.
Jak na to? Oprava duse

Krok 3 (samolepka) – Raz, dva, tři a jede se!

V případě použití samolepicí sady v tuto chvíli stačí záplatu sejmout z nosné fólie, přiložit ji na dané místo a na chvíli přitlačit. Poté můžeme duši pro kontrolu částečně nafouknout. Je-li vše v pořádku, záplata drží na svém místě a vzduch nikde neuniká, neobjeví se třeba další otvor, pak můžeme vrátit duši zpět do kola a vesele pokračovat v jízdě. Tak je to snadné!
Jak na to? Oprava duse

Krok 3 (klasické lepení) – nanést roztok

U klasického lepení v tuto chvíli teprve začíná ta správná „legrace“. Otevřeme tubu s vulkanizačním roztokem (je-li zcela nová, pak obráceně nasazeným víčkem propíchneme otvor v hrdle tuby). Poté, abychom si zbytečně nepatlaly prsty, postupně vytlačíme z tuby přiměřené množství roztoku a hrdlem tuby jej krouživými pohyby rozetřeme na ploše o něco větší než je použitá záplata.
Jak na to? Oprava duse

*UPOZORNĚNÍ – neotevřené lepidlo vydrží docela dlouho, i v řádu měsíců. Otevřené ale postupně vysychá, zejména v létě. Proto je důležité lepení čas od času zkontrolovat, aby nás poté v terénu nevyšlouchlo!

**TIP Čtenáře:
Vysychání otevřeného lepidla (vulkanizačního roztoku) lze do značné míry předejít, když utěsníte otevřenou tubu kouskem alobalu, například tím, který vám zbude po použití záplaty.

Jak na to? Oprava duse

Krok 4 – nechat uschnout/pofoukat

Respektujeme návod přiložený ke každému lepení, tzn. necháme roztok asi minutu (podle doporučení výrobce) reagovat na vzduchu (zaschnout), případně mu můžeme pomoci pofoukáním. Aplikovaný roztok (lepidlo) by měl lehce zmatnět. Poté je ten správný čas na použití záplaty.
Jak na to? Oprava duse

Krok 5 – odstranit fólii, nalepit záplatu

Záplata se vždy lepí tak, aby dvoubarevná (případně černá) strana byla nahoře. Obvykle je z horní strany fólie průhledná. Opatrně odstraníme spodní stříbrnou (papírovou nebo jinou) fólii a záplatu přiložíme na vyznačené místo.
Jak na to? Oprava duse

Krok 6 – stisknout a držet

Nyní je třeba nechat chemii trochu čas, aby pracovala za nás. Pro kvalitní spojení je zároveň důležité na záplatu/duši co největší plochou tlačit. Poslouží hřbet dlaně. Duši si můžeme hodit přes nohu, položit na sedlo, plochý kámen, zkrátka pevnou a hladkou plochu.
Jak na to? Oprava duse

Krok 7 – oparně sejmout fólii

Po zhruba minutě můžeme tlak uvolnit. POZOR! Nyní přichází klíčová fáze! Mnozí sice průhlednou folii nechají na záplatě, mě to ale nepřipadá jako dostatečně „čisté“ řešení, navíc se fólie po nafouknutí roztrhá a to není ani hezké ani praktické. Proto radím fólii opatrně sejmout. Postupujte zprvu hodně pomalu, aby se záplata neoddělila od duše. Bude-li se odchlipovat, zkuste sundat fólii z jiné strany nebo na záplatu ještě chvíli tlačit – dát jí čas pro spojení s duší.
Jak na to? Oprava duse

Krok 8 – použij křídu

Už je téměř vyhráno! Tento krok není nutný, ale já jsem zvyklý takto postupovat. Nastrouhat kousek křídy (není vždy součástí lepení, ale hodí se) a tu pak na záplatu nasypat a lehce rozetřít. Proč? Aby se duše/záplata nepřilepila k plášti. To by mohlo dělat neplechu při další opravě. Jak jsem psal, není to nutné, ale…
Jak na to? Oprava duse

Krok 9 – závěrečná kontrola

Jdeme do finále. Nyní stačí duši částečně nafouknout, abychom si ověřili, že se oprava zdařila a my se pak nemuseli rozčilovat s opakovaným vyndáváním a vkládáním duše z(do) ráfku. Může se také stát, že po zalepení jedné díry najdeme další… To sice nepotěší, ale lepší to zjistit dřív než později.
Jak na to? Oprava duse

*Jak je vidět na předcházející ilustrační fotce, moje oprava se napoprvé úplně nepovedla. Netrefil jsem přesně otvor v duši, špatně umístil záplatu a vzduch si pak našel cestu ven! Další improvizovaný postup „záplaty přes záplatu“ je funkční, ale nehezký!
Nemyslet si, že jsem až tak citlivý estét, jde jen o to, že všechny zmíněné „nehezké“ kroky a postupy představují potenciální vznik slabého místa – vytvoří se boule na duši, plášť bude házet, duše se bude třít, při dalším vyndávání se může záplata přilepit na plášť a utrhnout atd. atd.

Jak na to? Oprava duse

Krok 10 – závěrečné doplnění

Když budete nafukovat samotnou duši, pak zjistíte, že záplata je sice pružná, není ale až tak poddajná jako duše (viz foto). To ale ničemu nevadí. Ač místo opravy vypadá zvláště, záplata drží a drží pevně. Opravená duše pak může vydržet i roky. Teoreticky, když jí jinak nezničíte… Každopádně tímto bodem máme hotovo a nyní jen stačí vložit duši zpět do kola, usadit plášť, nafouknout a jede se (viz předchozí díl – výměna duše). A ještě jedno upozornění závěrem. Duše patří do pytlíku nebo krabičky. Jen tak se vám v batohu(brašně) neprodře, neprořízne či jinak nepoškodí.
Jak na to? Oprava duse

Mnoho spokojených kilometrů a minimum defektů přeje team BikeAndRide.cz

Příště – Nýtování (výměna) řetězu

Líbí se vám článek? Podpořte nás na vaší sociální síti. Díky