Ellsworth Evolution – TEST

Kdo Ellsworth zná, považuje obvykle tuto značku za velkou kultovku. Kdo ho nezná, bude „jen“ překvapený podobou laku, velkým nápadně eloxovaným ramenem a řadou dalších precizně doladěných exkluzivních dílů. Ať to je jak chce, tohle je „pan“ kolo!

Stále mám v poměrně živé paměti zážitek, kdy jsme se s ex-kolegou Tomášem asi před dvěma až třemi lety na veletrhu Eurobike osobně potkali s Tony Ellsworthem. Tedy majitelem a vývojářem ručně vyráběných kol nesoucích jeho jméno. Pár všetečných novinářských dotazů stačilo k tomu, aby se Tony rozpovídal o svých kolech a hlavně o jeho patentovaném zavěšení systému ICT (Instant Center Tracking), až z toho byla docela slušná přednáška o současných konstrukcích zadního pérování včetně řady nákresů, pomalu i výpočtů a bůhví čeho ještě. Zážitek to byl silný, už jen proto, že mě mechanika zadního odpružení vždy fascinovala, ale také z důvodu, že se mi řešení, vzhled a poctivé ruční zpracování Tonyho kol vždy líbilo.

Karbonu už bylo dost!

Ellsworth je značkou, která dnes jako jedna z mála záměrně ignoruje současnou „karbonovou horečku“. Podle mě to je jedině dobře. Karbonu je všude hromada, tak proč občas nenechat potěšit oko bikerovo, případně biker-strojařovo, pohledem na krásnou řemeslnou práci, stopy hrátek s frézou a stejně tak i povedené dílo pana lakýrníka. Kola Ellsworth jsou zkrátka v dnešní době svým způsobem jezdící galerií poctivé řemeslné kovoobráběcí práce. K tomu všemu galerií nejen krásnou, ale i perfektně funkční.

Kola nejen na Míru

Ještě bych snad dodal, že značka Ellsworth se dříve zaměřovala čistě na stavbu rámů. Doba a trh si ale žádají, aby nabízela i kompletní kola. Podobný příběh jako u českého RB. Můžete si teoreticky vybrat jeden ze základních setů, jasně ale vede individuální stavba na míru.

My už se známe!

S Ellsworthem jsem už dříve měl tu čest. Ne, nemyslím setkání s panem „E“ na veletrhu „E“ konaném v „D“ (Ellsworth, Eurobike, Deutchland). Chtěl jsem říct, že už jsem jezdil na dvojici modelů na klasických (rozuměj 26“) kolech, takže jsem se těšil a byl zvědavý, jak se Tony popasoval s dnešní skoro modlou – 29“. Už tenkrát při našem setkání o tomto kole, lépe řečeno jeho tehdy první generaci, hovořil s velkým nadšením.

Kdo dal špatně představec?

Když jsem si kolo přebíral, praštil mě do oka vedle řady více či méně nápadných technických fines červený představec skloněný směrem dolů. Přesněji řečeno nastavený vodorovně. „Co to má být? Tohle přece není silnice…“ Nevadí, Franta z 03 probike říkal, že je to sportovní full, tak mu nechám jeho sportovní Set-Up a jde se jezdit. Překvapivě žádný šok za řídítky, žádné zběsilé natažení s pocitem, že bych měl ruce až někde u země. I s takto otočeným představcem byl posed příjemně pohodlný, prostě jen trochu sportovněji vyladěný, takže přesně odpovídal zmíněnému zadání.

Otevřete stavidla

Rychle tedy ještě zkontrolovat tlaky a SAGy a jede se. Zalehnout a dupat. Zprvu mě překvapilo, jak aktivní se jevila být vidlice. Fox s patronou FIT! To je vidět, když se někdo o kolo dobře stará a když ho dobře připraví. Zjevně precizně vyčištěná a promazaná Foxka běhala opravdu sametově. Po delší vyjížďce už to takové disco nebylo, ale zase by asi stačilo trochu silikonového oleje a bylo by vše jinak. Jo, jenže ten byl v dílně, na druhém konci města. Pořád to ale neznamená, že by vidlice nechodila. Chodí slušně, jen prostě po čase klidu trochu ztuhne a musí se zase rozhýbat, aby to konečně vypadalo opět jako u Foxů, tedy tak jak jsme léta byli zvyklí. Každopádně komu by Foxka přišla stále moc aktivní, může si hrát s celou sadou koleček na pravé straně korunky. Je tu lockout s nastavením tvrdosti a ještě tlumení komprese (slow-speed). Já ale tradičně po chvíli laborování nastavuju vše do polohy plně otevřeno!

Jako Tatranská strela

Vidlice, vidlice, vidlice… Ale co ten rám, respektive zadní stavba? Pro sportovce luxus. Člověk šlápne a jede. Nic se v zadu nehoupe, nikde se neztrácí energie. Kola Ellsworth možná nejsou nejtužší na světě, ale jsou krásná a lehká, takže na rovinách to valí jako Tatranská strela ve své nejlepší kondici. To by možná rozštípala i Pendolino…

ProPedal – pá, pá. Tady je ICT!

Je to docela paradoxní! Na Evololution je v dané třídě nejlepší možný tlumič od Foxu, varianta RP23. Systém zavěšení ICT by si ale hravě vystačil i s pouhým základním R-kem. A ještě by se možná ušetřilo vedle peněz i pár gramů. Jak je to možné? Tony by vám to vysvětlil, ale bylo by to zhruba na hodinu! Tedy jen stručně. Dlouhé horní rameno totiž „vystřeluje“ virtuální čep otáčení celé zadní stavby kamsi daleko dopředu před rám, takže tah řetězu pérování rozhýbat prakticky nemůže. Naopak ho spíše stabilizuje. ProPedal a zamykání vůbec je zde z tohoto důvodu skoro zbytečné. Ale budiž, na nejlepší kolo patří nejlepší tlumič a nakonec tu modrou páčku možná i jednou někdo využije.

Já nic necítím?!

Pravdou je, že navíc zrovna na tomhle kole se za jízdy nezdá, že by „zadek“ pracoval nějak přehnaně aktivně. V reálu tomu je ale trochu jinak. Stačí se podívat na kontrolní kroužek na tlumiči, který po jízdě v terénu zpravidla najdete někde blízko spodního konce pístnice. Ale není to jen tento ukazatel, co dokazuje aktivitu celého systému. Když se jezdec za jízdy na funkci zadní stavby vyloženě soustředí, tak opravdu cítí… Stop! Necítí nic! To je to. Vy prostě jen vidíte kořen, řídítka trochu škubnou a pak… Nic! Vzadu se to pohne a kořen je ten tam. Samozřejmě, není to absolutní, ale ve spojení s velkými koly je nutné Evolvu přiznat, že toho spolyká opravdu hodně. A že o funkci odpružení nemáte natolik jasný dojem, jako u jiných kol, je dáno tím, že jeho chod je velmi kultivovaný a pracuje skutečně jen ve chvílích, když to situace vyžaduje.

Kolmo vzhůru

Rozhodně vydařená byla na tomto kole také geometrie. Na sportovnější posed zmiňovaný v úvodu jsem si zvykl opravdu hodně brzy, pak si jen užíval rychlé a nekompromisní tempo. Díky lehkým kolům a dobře poskládaným úhlům jsem si mohl s přehledem užívat všechny lesní pěšiny a cestičky včetně těch nejužších a nejzamotanějších. Nekompromisní, jak už to u 29“ bývá, byl Ellsworth ve výjezdech. Poposednout kousek dopředu ke špičce sedla, přitáhnout se k řídítkům a najednou máte pocit, že se s tímhle kolem dá snad stoupat i po kolmé stěně.

Nejsou tři převodníky moc?

Navíc tu byla také parádní skladba převodů – 3×10. Nejlehčí kombinace 22/36 zubů bylo přesně tím, co mi zatím u většiny devětadvacítek chybělo – tedy ekvivalent přibližně odpovídající kombinaci 22/34 zubů na 26“ kole. Na druhou stranu jsem se ale trochu kacířsky dostal k myšlence, že by Evolvu opravdu slušeno řešení 2×10! Stávalo se mi totiž, že jsem se tu a tam nemohl rozhodnout, jestli tam už dát „velkou“ nebo si ještě nechat „střední placku“. Ale… tahle kola se stejnak staví na míru a na přání každému zákazníkovi, proto ať si každý navolí, co se mu líbí víc.

Aby se o něj jeden bál

Byl to zase trochu zvláštní pocit jezdit na takto drahém, krásném, výjimečném a exkluzivním stroji. Člověk se pomalu bojí ho opřít někde o strom, nechat minutu bez dozoru. Je to zkrátka trochu jiná liga. I na takovém kole se ale můžou najít nějaké nedostatky. Zarazil mě například pocit, že se horní část rámu při ostrých pohybech řídítky znatelně kroutí. Snažil jsem se vysledovat místo, které by mohlo být toho příčinou, ale úplně jistý si nejsem. Možná za to můžou i výplety Ellsworth, které jsou lehké, ne ale vysloveně kamenné. Každopádně i toto bylo hodně o pocitech. Člověk je navíc tvor vysoce přizpůsobivý, takže po čase jízdy si na nějaké kroucení dost možná ani nevzpomenete.

Malé bloky a X.O

Ještě rychle ke komponentům. Ne zcela běžné jsou pláště Kenda Small Block Eight. Jejich drobný a hustý kostičkovaný vzorek se parádně odvaluje a na suchém pevném podkladu i hezky drží. S blátem na něj ale raději nechoďte a pozor taky na štěrk a sypký povrch obecně. Na druhou stranu třeba na kamenech, respektive na skalkách drží parádně. No a pak jsou tu ještě brzdy Avid X.0. Nevím, je to TOP model, je lehký a karbonový (částečně magnesiový). Nějak mi ale jeho projev nesedí. Brzdí to parádně, ale pořád mám raději základní řady Avid Elixir, které poskytují pevnější a jistější pocit na páce.

Ellsworth Evololution – návrat do reality

Těch několik málo dní, které jsem mohl strávit v sedle takto vzácného a výjimečného oře, uplynulo nějak moc rychle. Co se dá dělat. Mám ale slíbené ještě nějaké mazlíky od pana „E“ na hraní, tak už se na ně moc těším.

Každopádně svezení na Ellsworth Evololution bylo luxusní. Tohle kolo je lehoučké, rychlé, velice příjemné a jisté na ovládání. Není stavěno na žádné extrémy, spíše na svižnou komfortní jízdu terénem. Velká kola mu ale umožní popasovat se hrdě i se zubatými skalami, hadími klubky kořenů, zkrátka s pěkně ostrým terénem. Skvělé na něm je i jeho zpracování, podoba ale i funkce zadní stavby. Někdo má rád, když se houpačka houpe. To je v zásadě v pořádku. ICT (Instat Center Tracking) vás ale nenutí hledat na silnici páčku blokace. Prostě drží a jede, přitom když přijde terén, otevře ochotně stavidla svého zdvihu. Tady nemusí být mozek na každém kole, stačí mozek Tonyho Ellswortha. Díky Tony, tohle byla zase parádní jízda!

Zevrubné povídání, video a animace týkající se systému ICT najdete na stránce www.ellsworthbikes.com/flash/ICT, geometrii a další podrobnosti o tomto kole najdete na stránce ellsworthbikes.com

Podívat se můžete také na video z továrny a výroby obecně

FOTO: Ondra Kinkor

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►

Zpět na začátek